BLÍZKÝ VÝCHOD: První dopady nepokojů na Izrael a Palestince
Izrael znepokojují některé kroky nové Nejvyšší vojenské rady v Egyptě. I když po vojenském puči slíbila, že dodrží všechny mezinárodní závazky, není ještě zdaleka jisté, zda změnu režimu přežije izraelsko-egyptská mírová smlouva. Muslimské bratrstvo, které chce smlouvu zrušit, se sice zřejmě v nejbližší budoucnosti k moci nedostane, ale v dlouhodobějším výhledu to vyloučené není.
Muslimské cítění povzbudil v Egypťanech 84letý duchovní vůdce bratrstva Jusúf Karadáví, jemuž armáda povolila návrat z katarského exilu; před týdnem vedl modlitby na káhirském náměstí Tahrír, kterých se zúčastnilo okolo milionu lidí. Panují obavy, že by se tento charismatický duchovní, který podporuje sebevražedné útoky na Izraelce a nenávidí sionismus, židovský stát, Ameriku, ale i třeba homosexuály, mohl stát jakýmsi „egyptským Chomejním“.
Mírová smlouva s Izraelem se však v Egyptě nelíbí leckomu – pro její přehodnocení nebo posouzení v referendu se vyslovil i hlavní opoziční představitel Ajmán Núr nebo oblíbenec Západu Muhammad Baradej; a nezanedbatelná část Egypťanů je přesvědčena, že smlouva je pro Egypt nedůstojná a ponižující.
Další sporný krok egyptské armády se týká Íránu. Mubarak jej považoval za největší regionální hrozbu a dokonce podporoval izraelský vojenský útok na jeho jaderná zařízení, ale armáda zvolila jiný přístup – dala bezprecedentní souhlas dvěma válečným íránským lodím k proplutí Suezským průplavem, údajně na vojenské cvičení v Sýrii. V úterý se tak poprvé po 32 letech objevila íránská válečná plavidla ve Středozemním moři. Jestli se nový přístup Egypta stane běžnou praxí, bude íránské zbraně snadno a rychle dostávat Hizballáh v Libanonu i Hamas v pásmu Gazy.
Hamas se možná dočká i otevření hranic v Rafáhu, protože většina Egypťanů nikdy nepodporovala Mubarakovy sankce. Hamas už nyní operuje na Sinajském poloostrově a přispívá k chaosu, který zde působí další teroristé a beduíni. Po jejich útocích na egyptské policejní stanice a plynovod povolil Izrael Egyptu před dvěma týdny rozmístění 800 vojáků, ale žádost o další zvýšení zamítl. Napotřetí však vyhověl a v současnosti je na Sinaji, která je podle mírové smlouvy demilitarizovaná, 4 000 egyptských vojáků na neurčitou dobu.
Nepříznivý dopad bude mít změna režimu v Egyptě na mírový proces mezi Izraelem a Palestinci. Umírněný arabský tábor ztratil s Mubarakem respektovaného vůdce i vliv a palestinská samospráva bude bez svého mocného zastánce ještě méně ochotná k ústupkům než doposud. Vyjednavač Nabíl Šás také už tento týden vyloučil návrat k jednání. Samospráva má rovněž pocit, že přišla o podporu Spojených států. Přispěl k tomu i zmatený přístup Washingtonu k nepokojům v arabských zemích, kvůli němuž jejich vůdci ztratili jistotu, že se na něj mohou spolehnout.
Amerika třicet let vítala svého věrného spojence Mubaraka červeným kobercem, ale prezident Barack Obama jej hodil přes palubu už po týdnu protivládních protestů. Dodnes se však zdržuje jednoznačné podpory demonstrantů v Bahrajnu, kde sídlí americká Pátá flotila, a násilí v Libyi jasně odsoudil až ve středu po několika tisících mrtvých, protože Muammar Kaddáfí navázal s Američany výhodné obchodní vztahy. Íránské opoziční aktivisty Obama podpořil až letos – předloňský brutální vládní zásah proti nim přešel mlčením, protože potřeboval dostat prezidenta Ahmadínežáda k jednacímu stolu.
Zmatení jsou i Palestinci. Obama před dvěma lety tak vehementně trval na zmrazení výstavby izraelských osad, až se mu podařilo zmrazit celý mírový proces. Pak od požadavku ustoupil a chtěl totéž i po Palestincích. Ti dali minulý týden v Radě bezpečnosti OSN hlasovat o rezoluci, která pokračující výstavbu odsuzuje, a Amerika ji podle izraelského očekávání vetovala. Vzápětí však její velvyslankyně Susan Rice výstavbu k všeobecnému překvapení odsoudila snad ještě ostřeji než vetovaná rezoluce.
Rozhněvaná samospráva využila americké veto k posílení vlastního oslabeného postavení. Zveřejnila, že Obama před hlasováním žádal Mahmúda Abbáse o stažení rezoluce a vyhrožoval přerušením americké finanční pomoci, ale Abbás neustoupil a ukázal, že není „americkou loutkou“. Samospráva prohlásila, že se bez amerických peněz obejde, uspořádala několik protiamerických demonstrací, jejichž účastníci Obamovi nepěkně spílali, a v pátek vyhlásila „den hněvu proti Americe“. Abbásovo hnutí Fatah vyzvalo Obamu k omluvě a několik palestinských měst oznámilo bojkot amerických politiků i novinářů. A premiér Salám Fajjád udělal nevídanou nabídku znepřátelenému Hamasu – vůbec poprvé mu nabídl vytvoření vlády národní jednoty s tím, že se Hamas nemusí vzdát vlády nad pásmem Gazy.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
