28.11.2021 | Svátek má René


BLÍZKÝ VÝCHOD: Otázka „palestinských uprchlíků“

16.10.2021

Slovní spojení „palestinský uprchlík“ dávno ztratilo původní význam a stalo se bojovým heslem v mediální bitvě o výsostný výklad tohoto konfliktu. Stát Izrael přijal přes půl milionu Židů vypuzených většinou bez prostředků z arabských zemí, a to za vysokých nákladů, další přijaly USA a jiné státy. Kromě toho během následujících let navrátil padesáti tisícům tehdejších Arabů plná občanská práva. Nyní žije v Izraeli dvakrát tolik Arabů než v roce 1948, kdežto Židů v arabských státech ve srovnání s rokem 1948 činí pouhých 0,9 % obyvatelstva.

Naproti tomu bratrské arabské státy před svými krajany uzavřely státní hranice a internovaly je v uprchlických táborech. Sýrie a Irák je výslovně odmítaly, přijaly a propůjčily občanská práva jen malé části uprchlíků, ačkoli mezinárodní organizace nabízely úhradu nákladů. Také Egypt, který kontroloval Pásmo Gazy, a Libanon vstup uprchlíků a jejich integraci ve společnosti kategoricky odmítaly. Uprchlíky přijímalo a udělovalo jim plná občanská práva jen Jordánsko. Přesto král Abdulláh v roce 1950, když anektoval Judeu a Samaří („Západní břeh Jordánu“), zakázal ve všech oficiálních dokumentech používat slovo „Palestina“, protože palestinský národ neexistoval.

Také finanční pomoc arabských států vlastním krajanům nebyla a dodnes není valná. V prvních dvaceti letech přicházely více než dvě třetiny peněz z USA, příspěvek arabských států proti tomu činil jen zlomek. Samotný Izrael poukázal na pomoc palestinským uprchlíkům organizovanou OSN více peněz než většina arabských států, přitom v prvních pěti letech dokonce pětinásobek toho, co poskytl uprchlíkům celý arabský svět.

Ralph Garroway, někdejší ředitel Agentury OSN pro humanitární pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA), v roce 1958 konstatoval: „Arabské státy nechtějí problém uprchlíků řešit. Chtějí, aby rána zůstala otevřená jako potupa OSN a zbraň proti Izraeli. Arabským vůdcům je úplně jedno, jestli uprchlíci žijí nebo umírají.“ Na této situaci a postoji se dodnes nic nezměnilo, jen počet těch, kteří přežívají v uprchlických táborech, se zvýšil na pět milionů, mnohonásobně více proti tomu, kolik jich opustilo tehdejší Palestinu v roce 1948.

Spojené národy hrají v blízkovýchodním konfliktu po desetiletí značně pochybnou, zřetelně stranickou a neslavnou roli. Dne 19.11. 1948 založila OSN humanitární organizaci pro pomoc palestinským uprchlíkům United Nations Relief For Palestinian Refugees (UNRPR, Úřad OSN pro palestinské uprchlíky), po roce přejmenovanou United Nations Relief and Works Agency (Agentura OSN pro pomoc a práci). Pro ostatní uprchlíky ve světě zřídila OSN instituci United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky).

Svou humanitární organizaci financovanou OSN mají po desetiletí jen palestinští uprchlíci, její existence se vlastně plánovala jako krátkodobá, tříletá, ale po desetiletí se vždycky prodlužuje tři roky. Roční rozpočet financovaly ze dvou třetin USA (a to do doby než se americkým prezidentem stal Donald Trump, který ukončil její financování z důvodu podpory terorismu, ovšem v současnosti nově zvolený americký prezident Joe Biden slíbil, že financování této organizace znovu obnoví) a státy Evropské unie, které tak činí doposud. Organizace pro humanitární pomoc Palestincům zaměstnává podle vlastních údajů kolem 28 000 o zbytek uprchlíků v celém světě v počtu milionů pracuje v komisariátu pro uprchlíky UNHCR přibližně 7 000 zaměstnanců. Za vynikající pracovní výsledky na celém světě byl UNHCR dvakrát, a to v letech 1954 a 1981, vyznamenán Nobelovou cenou míru.

Pokud jde o humanitární pomoc OSN pro někdejší utečence z Palestiny, této gigantické finančně silné organizaci se dosud nepodařilo dostat Araby z uprchlických táborů, nemluvě o zajištění jejich státního občanství. Vyvstává otázka, jestli je to vůbec cílem a v zájmu arabských států. Slova Ralpha Garrowaye z roku 1958 lze považovat za prorocká.

Nicméně této organizaci OSN pro humanitární pomoc se v truchlivé historie nesčetného vyhánění ve dvacátém a jednadvacátém století podařil jedinečný kousek. Nejenže UNRWA rozšířila palestinský utečenecký status na vnuky a pravnuky dávných uprchlíků, ale lze ho získat rovněž adopcí jeho nositeli, takže počet oprávněných žadatelů o něj vzrostl, neboť tím vzniká i nárok na sociální podporu. Status utečence se tak dědí z generace na generaci a člověk se může stát „věčným uprchlíkem“.

O tom, zda UNRWA oproti velmi úspěšnému UNHCR navzdory mnoha miliardám, které do ní plynuly a jistě poplynou, někdy dokáže vyřešit palestinský „uprchlický problém“, mnozí pochybují. Spíš se dá předpokládat, že k tomu chybí politická vůle odpovědných představitelů a arabského světa, kteří vědomě usilují o to, aby se tato rána nezacelila. O jejich politickém, jednoznačně protiizraelském zaměření svědčí to, že vysoké funkce v organizaci obsazovali členové nebo sympatizanti Hamasu a peníze UNRWA tekly v minulosti do této, mezinárodně uznané, teroristické organizace, která při útocích na Izrael zneužívala zařízení UNRWA jako úkryty raket a dokonce byl zaznamenán i děsivý případ, kdy teroristé z Hamasu odpálili roku 2014 nálož v klinice pod správou UNRWA, která usmrtila tři izraelské vojáky. Kromě obrovského množství výbušnin ukrytých ve zdech této kliniky se ukázalo, že stála na desítkách teroristických tunelů, což jasně dokazovalo, jak je UNRWA úzce spojená s Hamasem.

Lidé v nuzných „uprchlických táborech“, po více než 70 letech, už nikoliv uprchlíci z Palestiny, někdejšího britského mandátního území, nýbrž téměř výhradně jejich vnuci a pravnuci, tito lidé zrazeni bratrskými arabskými státy, tvoří zvláštní skupinu lidí bez vlasti, z nichž OSN udělala poručence mezinárodního společenství.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.