Jaké jsou šance po vzniku nové izraelské vlády?

Izrael má konečně novou vládu a svět přemýšlí, jak obnovit izraelsko-palestinský mírový proces, který neprobíhá už déle než rok. Ve středu se s novou nadějí vydala do Jeruzaléma a Ramalláhu evropská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová, příští týden přijede její německý kolega Frank-Walter Steinmeier, „nové možnosti zkoumá“ OSN, zájem projevují Američané a Francouzi chystají rezoluci OSN. A všichni o jednání stojí víc, než samotné strany.

Mezinárodní společenství znepokojil výrok staronového izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který v předvolební kampani prohlásil, že dokud bude premiérem on, žádný palestinský stát nevznikne. Nikoho nenadchlo ani jmenování nového ministra vnitra Silvana Šaloma hlavním vyjednavačem – Šalom se nikdy netajil tím, že nepodporuje vznik Palestiny, a kategoricky odmítá byť jen dočasné zmrazení výstavby osad.

Mogheriniová chtěla zjistit, zda má obnova jednání vůbec nějakou šanci, případně co by pro ni mohla udělat Evropská unie, jejíž roli v mírovém procesu by šéfka její diplomacie ráda posílila.

Netanjahu na společné tiskové konferenci Mogheriniovou ujistil, že vznik Palestiny nadále podporuje, ale k jednacímu stolu usedne, až Palestinci uznají Izrael za židovský stát. Už v neděli ale prohlásil, že nikdy nerozdělí Jeruzalém a hodlá pokračovat ve výstavbě v jeho východní, arabské části. Náměstkyně ministra zahraničí Cipi Hotovelyová zase Mogheriniové připomněla, že mírové rozhovory se před rokem nezastavily vinou Jeruzaléma, ale Ramalláhu, který nereagoval na americké návrhy a raději zahájil diplomatickou válku proti Izraeli u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, kde usiluje o několik žalob proti izraelským představitelům. Hotovelyová rovněž zdůraznila, že aby mohl mírový proces pokračovat, musí samospráva jednoznačně odmítnout terorismus; v posledních dnech došlo k několika dalším útokům Palestinců, kteří svými automobily najeli do civilistů či policistů – naposledy ve středu, kdy do Jeruzaléma přijela Mogheriniová.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás jí sdělil ještě víc podmínek – jednání obnoví, jen když Izrael zmrazí výstavbu osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, propustí všechny palestinské vězně odsouzené před dohodami z norského Osla a předem se zaváže k návratu k hranicím z roku 1967; jednání také nesmí trvat méně než rok a izraelská armáda se musí do roku 2017 zcela stáhnout ze Západního břehu.

Obě strany tak ani v nejmenším neustoupily z postojů, kvůli kterým se mírový proces zastavil. Palestinci jej naopak přitvrdili novými podmínkami, které jsou nejen nepřijatelné pro Izrael, ale ohrožují i samotnou samosprávu – kdyby se izraelská armáda stáhla ze Západního břehu, Abbáse by okamžitě svrhlo hnutí Hamás. Hlavní vyjednavač Saíb Irikát také Mogheriniovou ujistil, že samospráva hodlá pokračovat v úsilí o izolaci Izraele na mezinárodním fóru – žalobami v Haagu a nově i snahou o vyřazení izraelského týmu z fotbalové federace FIFA. Jenže dokud Palestinci s těmito jednostrannými kroky nepřestanou, Izrael jednat nebude.

Evropská unie nemá velkou šanci, že by v případném jednání mohla hrát významnější roli – Izrael ji nepovažuje za zcela objektivní a nelíbí se mu ani její ustavičné vyhrožování sankcemi, jako je označování výrobků osad na Západním břehu na evropských trzích.

Současná nacionalistická konzervativní izraelská vláda ale beztak moc nadějí na obnovu mírového procesu nedává. Po mnoha letech v ní není ani jedna středová strana a žádná z vládní koalice neměla jednání s Palestinci v předvolebním programu. Některé vznik Palestiny otevřeně odmítají a strana Židovský domov současného ministra školství a záležitostí Jeruzaléma a diaspory Naftaliho Bennetta dokonce požaduje anexi celého Západního břehu. A ti členové koalice, kteří by ochotu k jednání projevili, zase tvrdí, že s Abbásem nemá smysl jednat. Úplně všichni se naopak shodují na nedělitelnosti Jeruzaléma a požadavku uznání Izraele jako židovského státu a vylučují návrat k hranicím z roku 1967. Palestincům zase připadá smysluplnější podnikat proti Izraeli diplomatické kroky na mezinárodní scéně, protože vědí, že Netanjahuova vláda jejich podmínky nikdy nesplní.

Mírové rozhovory tak zůstávají v nedohlednu a šance, že k nim za stávající konstelace dojde, jsou naprosto mizivé.