Izrael podle arabských médií opět bombardoval cíle v Sýrii. To samo o sobě není nic nového; v posledních dvou letech mu bylo připsáno nejméně deset náletů na sklady zbraní nebo zbrojní konvoje směřující k jeho nepříteli, libanonskému hnutí Hizballáh, které v Sýrii bojuje po boku prezidenta Bašára Asada. Izrael opakovaně zdůrazňuje, že nepřipustí, aby se Hizballáhu dostaly do rukou strategické zbraně.

V roce 2013 údajně nejméně pětkrát bombardoval dodávky íránských střel Fateh-110 a ruských raket Jachont určených pro Hizballáh; v prosinci 2014 zničil zbrojní konvoj na cestě do Libanonu a letos v lednu udeřil v libanonské Latákiji, kam měl dorazit ruský vzdušný systém S-300. Rovněž v lednu zasáhla izraelská raketa skupinu vysokých velitelů Hizballáhu a Íránu na Golanských výšinách, kteří tam budovali základnu k útokům na Izrael, a zabila 12 významných představitelů hnutí a íránských poradců, včetně íránského generála Mohammada Alího Allahdádího. Izraelská vláda žádný z útoků nepotvrdila ani nevyvrátila a stejné mlčení zachovává i nyní.

Nejnovější bombardování bylo výjimečné – proběhlo ve středu, v pátek a v neděli a cílů byla celá řada. Zpravodajské zdroje uvádějí hned tři divize syrské armády, které hlídaly „strategické zbraně“ v pohoří Qalamún u syrsko-libanonských hranic, skladiště střel Scud, zbrojní konvoje a vojenská zařízení – Hizballáh s pomocí Íránu budoval v Qalamúnu velkou vojenskou základnu. Izraelské střely se však zřejmě rovněž zaměřily na nedaleké libanonské údolí Bikaá. Satelitní snímky nedávno ukázaly, že tam Hizballáh postavil přistávací plochu dlouhou 670 metrů, která může sloužit ke startu íránských bezpilotních letounů i k přistávání letadel se zbraněmi. Hizballáh už dříve potvrdil, že bezpilotní stroje používá proti syrským povstalcům, a několikrát je zkusmo vyslal i do Izraele, jenž většinu z nich sestřelil.

Žádný ze zdrojů nehlásil, že by se napadené syrské cíle bránily. Odplata však asi přijde. Až donedávna se Sýrie i Hizballáh omezovaly jen na verbální odsouzení izraelských náletů a žádnou odvetu nepodnikly, protože je plně zaměstnává syrská občanská válka a rozpoutat další se jim nehodí. Po lednové smrti velitelů Hizballáhu a Íránu v Golanech však hnutí poprvé odpálilo odvetnou raketu, která zabila dva izraelské vojáky, a také po únorovém náletu na sklad zbraní ve východním Libanonu nastražilo u izraelských hranic bomby, jež zranily dva vojáky. Pokus o odvetu přišel hned v neděli – čtyři teroristé se snažili u hraničního plotu položit bombu a Izrael je všechny zabil raketou. A v noci na pondělí následoval další izraelský útok na Qalamún.

Klíčem k tak rozsáhlému bombardování je zřejmě výrok ministra obrany Mošeho Ja’alona, který zdůraznil, že Izrael nedovolí Hizballáhu a Íránu zřídit u izraelských hranic teroristickou infrastrukturu. Nálety tak mohou znamenat zahájení systematického tažení s cílem zlikvidovat budovanou síť základen příliš blízko izraelských hranic, z nichž by mohl Hizballáh, Syřané nebo Íránci odpalovat na židovský stát rakety dlouhého doletu.

Hrozba Hizballáhu totiž stále roste. Hnutí má dnes na Izrael namířených zhruba 100 000 raket, které dokážou zasáhnout celou zemi a jichž může Hizballáh denně odpálit až 1500. Má i rakety Scud a další vyspělé zbraně a stává se velmi obtížným protivníkem. Hizballáh dnes pro Izrael představuje větší nebezpečí než palestinské teroristické hnutí Hamás.