Touto dobou už měly existovat přinejmenším obrysy podmínek příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás po letní padesátidenní válce; koncem října měla v Egyptě proběhnout jednání o budoucnosti Gazy a rekonstrukce pásma měla být v plném proudu. Ani po více než dvou měsících od vyhlášení klidu zbraní však nezačala a blokáda Gazy je dnes ještě horší než před válkou.

Může za to pouze Hamás. Před deseti dny došlo na Sinajském poloostrově ke dvěma smrtonosným útokům, při nichž bylo zabito 33 egyptských vojáků a které zřejmě provedla tamější teroristická skupina Ansár bajt al-maqdis. Podle Egypta se však na nich podílel i Hamás, který teroristům poskytl zbraně a výcvik. Toto obvinění nezaznělo poprvé, ale tentokrát pohár trpělivosti egyptského prezidenta Abd al-Fattáha Sísího přetekl – vyhlásil tříměsíční výjimečný stav, zrušil plánovaná jednání Izraele a Hamásu v Káhiře, aniž udal nové datum, zavřel hranice v Rafáhu, zakázal představitelům Hamásu vstup do Egypta a rozhodl, že mezi jeho zemí a Gazou vznikne nárazníková zóna.

Současný egyptský režim považuje Hamás za hrozbu národní bezpečnosti a zasahuje proti němu už od loňského léta. Zničil mu okolo 1800 pašovacích tunelů, jimiž mezi Sinají a Gazou proudí ozbrojenci a zbraně. Teď satelitní snímky odhalily další tunely a likvidace začala nanovo. Minulý týden se pak na 10 000 Egypťanů žijících u hranic s Gazou dozvědělo, že mají 48 hodin na to, aby navždy opustili své domovy; dostalo se jim jen příslibu finančního odškodnění a pohrůžky, že kdo neodejde, půjde do vězení. Za minimálního zájmu světových médií tak od středy probíhá nucený exodus místních obyvatel, jimž buldozery v patách bourají stovky domů a vytvářejí podél celé třináctikilometrové hranice pět set metrů široký koridor se čtyřicetimetrovým vodním příkopem hlubokým dvacet metrů monitorovaný kamerami. Egypt dokonce uvažuje i o výstavbě bezpečnostní bariéry, jakou Izrael oddělil své území od palestinského, a zcela tím eliminoval teroristické útoky. Káhira také zpřísnila kontroly na hranicích se Súdánem a Libyí, kudy se na Sinaj a do Gazy pašují zbraně, a odebrala egyptské občanství 800 Palestinců, kteří je získali za vlády islamistů. Mezi postiženými je i vysoký představitel Hamásu Mahmúd Zahar.

Navíc někdo v pátek z Gazy odpálil raketu na Izrael, a porušil tak příměří. Izraelská vláda nepodnikla leteckou odvetu, ale v sobotu poprvé od vyhlášení klidu zbraní uzavřela všechny hraniční přechody. Přitom už v polovině října výrazně uvolnila blokádu a začala do pásma pouštět zvýšené množství kamionů s pomocí a stavebním materiálem, včetně cementu, který Hamás v minulosti zneužíval ke stavbě tunelů. Hamás odpovědnost za raketový útok odmítl a uzavření hranic kritizoval jako porušení dohod, ale v neděli údajně zadržel pět Palestinců, kteří střelu na Izrael odpálili.

Izrael v úterý dva hraniční přechody znovu otevřel, ale Rafáh zůstává zavřený. Situace obyčejných Gazanů se zatím nemění – začaly deště, blíží se zima, na opravu čeká na 80 000 domů a v provizorních přístřeších žije na 130 000 lidí, ale OSN a palestinská samospráva ještě nezavedly dohodnutý mechanismus kontroly stavebního materiálu. Hamás mezitím obnovil výrobu raket a testuje nový typ střely. Ani egyptská nárazníková zóna nezastaví teroristické útoky na Sinaji. Jedna bomba už v oblasti vybuchla v pondělí.