Český internet je plný analýz i „analýz“ toho, proč Izraelci zažili svůj „9/11“, peklo 7. října. Čtu je s větším či menším nadhledem, neb čas na relevantní a smysluplné hodnocení přijde po mém soudu po válce.

Nejsem jediný, kdo si to myslí, jak uvidíme níže.

Teď stojí před Izraelem a jeho armádou jiné, mnohem důležitější zadání. Udělat všechno pro to, aby se 7. říjen 2023 už nikdy neopakoval. Že se staly fatální chyby? Ovšemže, to vidí i slepý. Rozebírat je ale bude mít smysl až v „druhém sledu“.

Jasně to vyjádřila Ajelet Šakedová, bývalá pravicová ministryně ve vládách Benjamina Netanjahua a dvojice Bennett/Lapid. V rozhovoru pro The Times of Israel, o němž server informoval 9. října, řekla: „Tady došlo k naprostému selhání na úrovni vojenské a zpravodajské a také na úrovni vlády. Soud bude vynesen až po skončení této kampaně, teď potřebujeme zvítězit – a abychom zvítězili, je důležitá soudržnost společnosti a zapojení lidí se zkušenostmi.“ To druhé ve zjevném odkazu na zformování nouzové vlády národní jednoty, resp. úzkého válečného kabinetu. Ten byl vytvořen 11. října a v původní verzi (změny nejsou vyloučeny) zahrnuje premiéra Netanjahua, ministra obrany Joava Gallanta (v armádě dosáhl hodnosti generálmajora; sloužil jako šéf Jižního velitelství) a Benjamina Gantze (zástupce opozice, bývalý ministr obrany, v armádě sloužil jako náčelník generálního štátu a jako takový měl nejvyšší izraelskou hodnost generálporučík); jako pozorovatelé byli přizván Ron Dermer, ministr pro strategické záležitosti a Gadi Eizenkot (zástupce opozice, bývalý náčelník generálního štábu armády a tedy rovněž generálporučík).

Moudrá (bývalá) politička Šakedová, která ví, jaká je správná posloupnost. V nadsázce a sportovně řečeno: nejprve soupeře porazit, pak se bavit o tom, proč jsme si v první minutě dali vlastní gól. Nikoli poprvé uvádím, že to vnímám stejně.

A. Šakedová sdělila v interview ještě jednu užitečnou myšlenku s přesahem daleko za hranice Izraele. S ohledem na to, co se stalo zejména 7. října, ale i v dalších dnech, kdy se terorističtí barbaři chovali ve jménu Alláha jako nacisté, uvedla: „Mezinárodní společenství musí vyjádřit Izraeli neochvějnou podporu, i když bude vidět z Gazy nepříjemné obrázky.“

V tomto bodě máme mnozí oprávněné obavy, které se do jisté míry naplňují už teď; z Pásma Gazy nepříjemné obrázky přicházejí, neboť logika i obranné války je nemilosrdná a jistý segment veřejného mínění ve světě se pozvolna obrací proti Izraeli.

V části světa muslimského jsme pak svědky otevřeného protiizraelského postoje, který se projevuje ve zcela deformovaném zpravodajství: logika a pravda jsou stavěny na hlavu, následky dominují nad příčinami. A odtud je jen krůček k oslavným tirádám. Doslova šokující je vyjádření v Káhiře sídlící instituce Al Azhar, což je formálně nejvyšší duchovní orgán sunnitského islámu. V sobotu 7. října, v den zahájení barbarské agrese teroristů proti Izraeli, během níž byla na izraelských civilistech páchána neuvěřitelná zvěrstva, Al Azhar „vzdal hold nezlomnosti hrdého palestinského lidu a modlí se k Bohu, aby Palestinci stáli pevně tváří v tvář tyranii sionistů a hanebnému mlčení mezinárodního společenství“. Dále Al Azhar vyjadřuje upřímnou soustrast mučedníkům hrdé Palestiny a mučedníkům islámského a arabského národa.

Takže vrazi a tyrani dětí a jejich rodičů, celých rodin a seniorů jsou podle nejvyšší sunnitské instituce mučedníci, kteří si zaslouží vrcholnou poctu. Vzpomeňme si na to, až zase bude římskokatolický papež navazovat dialog a objímat se s Velkým imámem Al Azharu Ahmedem El Tayebem a podepisovat s ním cosi podobného jako Dokument o bratrství, jak jsme toho byli svědky 4. února 2019 v Abú Zabí.

V souvislosti s právě uvedeným pak nepřekvapí, že se na arabských serverech setkáme s takovým titulkem, jaký jsme mohli číst na egyptském webu Ahramonline, v rubrice Multimedia: „Fotogalerie Mezinárodní solidarita s Palestinci proti bezprecedentnímu izraelskému útoku na Gazu.“ Obtěžovat se kontextem toho, co se skutečně stalo? Marnost nad marnost.

Vyjádřit se neopomněl ani turecký prezident Erdogan, který si, pokud jde o Izrael, bezpočtukrát neviděl do úst. Tajemstvím nejsou jeho sympatie k Hamasu (podle něj nejde o teroristickou organizaci, ale o hnutí odporu, které brání palestinskou vlast před okupační mocností). A tak se tento politik, jehož letectvo nemilosrdně bombarduje v Iráku a Sýrii tábory organizací, o nichž je Ankara přesvědčena, že jde o teroristy, vyjádří k legitimní izraelské odvetě: „To, co se děje v Gaze není válka, ale genocida.“ Káže vodu a pije víno. Nárokuje si právo na odvetu v zahraničí za teroristické činy spáchané na jeho území (viz bombový útok v Ankaře 1. října 2023), ale Izraeli toto právo hanebným způsobem upírá.

Velice pozoruhodnou vzpomínkou doplnil své úterní (10. 10.) vystoupení k tématu agrese Hamasu proti Izraeli prezident Joe Biden. Nedlouho před Jomkipurskou válkou 1973 zavítal jako čerstvý senátor do Izraele, kde se setkal v premiérkou Goldou Meirovou. Ta mu prozradila, že Izrael disponuje tajnou zbraní: „Nemáme žádné jiné místo, kam bychom mohli jít.“ Tím je řečeno vše. Především to, že Izrael si nemůže dovolit prohrát. Bitvu ano, ale nikdy ne válku.

Citát závěrečný. Pronesl ho generálmajor Ghassan Alian, šéf úřadu COGAT (Koordinátor vládních aktivit na Teritoriích). Jeho posláním je realizace civilní politiky politiky jeruzalémské vlády a bezpečnostní koordinace v Judeji, Samaří a v Pásmu Gazy (Teritoria) – v posledně jmenovaném se až do agrese ze 7. října jednalo především o přepravu zboží prostřednictvím kamionů z Izraele do Pásma.

Generál 10. října ve videoposelství adresovaném obyvatelům Pásma Gazy uvedl: „Únosy, zneužívání a vraždění dětí, žen a starých lidí je nelidské. Není pro to žádné ospravedlnění. Hamas se proměnil v Islámský stát a obyvatelé Gazy, místo aby byli zděšeni, oslavují. S lidskými zvířaty se musí takto zacházet. V Gaze nebude žádná elektřina a voda, bude tam jen destrukce. Chtěli jste peklo, budete mít peklo.“

Pro evropské pseudohumanistické oko a ucho jsou to tvrdá slova. Tvrdá, ale pravdivá. Zcela odrážejí realitu. Jen pro úplnost dodám, že generálmajor Alian není Žid, ale příslušník izraelské drúzské komunity.

Připraveno exkluzivně pro Neviditelného psa.