... a teď už jde jen o knihu

U vraždy double agenta nevěřte nikomu. Jediná pravda je, že nezemřel Skrypal, ale jeho dvojník. Dvojníka má každý solidní „dublér“, ti extraligoví mají i trojníka. Policisté uvěřili fámě, že ten, co přežil, se jmenuje Skřípal (jihočeská verze) anebo Skrzypal (slezská verze). Proto se skřípajícími zuby pročesávají sady u Lhenic na Prachaticku a lesy kolem Kravařů u Opavy. A zastavují každou Ladu Nivu, jejíž řidič vypadá jako Rus.

Naši chemici oficiálně hledají novičok, neoficiálně se ale hledá i staryčok (starší poctivá verze s leptací složkou) a Vilém Čok. Proč zrovna Vilém Čok? Tak jednak mohlo jít o překlep z azbuky a jednak jeho ruská stopa existuje. Vždyť léta hrál v Pražském výběru s Michalem Kocábem, který v roce 1990 vyhnal chudé Rusy (viz křížovkářské heslo „koště na Rusy na pět“), aby se doma obohatili a mohli se pak vrátit ve větším počtu a koupit nejlepší čtvrti v Karlových Varech.

Podobnou cestu tam a zpět nyní absolvují tzv. vyhoštění ruští diplomaté. Už na letišti Šeremeťjevo na ně čeká tým maskérů, elektrotechniků, instruktorů a chemiků a po krátkém školení odletí s falešným pasem, knírkem a manželkou nejbližším letadlem zpět do země, která je vyhostila. Budou dál vykonávat svou práci s jediným rozdílem – místo na vyslanectví budou bydlet v utajeném bytě.

Britský vyšetřovací tým má mezitím paralyzovanou činnost. Z protějšího skladu prošlých potravin ho dnem i nocí pozorují američtí agenti, kteří jedno okno s horším výhledem pronajali chudším konkurentům z Ruska. V mezipauzách spolu hrají šachy a počítačovou hru Global Agents. Pokud vyšetřovatelé dospějí k závěru, že toho člověka otrávili Rusové, mají Rusové připravený důkaz o tom, že v týmu vyšetřovatelů byl americký agent. A samozřejmě to platí i opačně.

Závěr se tedy neočekává. Nicméně barterová smlouva s novináři na tom, že o celé věci se bude psát do doby, než začnou letní dovolené, se musí ctít. Ostatně je na to ušitý i grant z EU. Pomáhali ho tvořit neziskovky, které mohou vykázat víc publikovaných textů, i herci, kteří kolem domu pro potřeby záběrů televizí teatrálně procházejí v imitacích protichemických obleků.

Mezitím vrcholí boj na jiné úrovni. Jeden britský a jeden ruský scenárista už o celé věci píší scénář k filmu. Texty budou podobné, v obou budou hrát klíčovou roli drogy příští generace, androidi, nadržená policistka, Bilderberg a slepá vědma z Bulharska. Teď jde jen o to, kdo to stihne první.

Pro ruského scenáristu je to otázka života a smrti, anglickému na první pohled o nic nejde - pokud ho nesemele kampaň MeToo. Proto preventivně opustil ženu, zavřel se na chatě ve Skotsku a klíč od pásu cudnosti shodil z útesu. A aby měl zajištění na důchod, zažádal o grant Sorose. A když nestihne scénář dopsat první, plánuje to svést na ruské hackery, kteří se mu nabourali do počítače. Problém je ale v tom, že Rusové nemají internet. Cože? No jak by mohli, když neznají dvojité w?

Skutečný Sergej Skrypal se tomu všemu směje na haciendě v Paraguayi. Na scénář filmu je připraven reagovat knihou pamětí „Jak to bylo doopravdy“, po které se uchýlí na některé z demokratických velvyslanectví v třetím světě. Jeho kniha v Evropě vyvolá mohutné demonstrace za odstoupení politiků a policistů, zmíněných byť jen v rejstříku.