Muži si ve své emocionální otrlosti a malé představivosti vykoledovali pověst ignorantů, kteří neprojevují dostatečný zájem o manželku a rodinu. Bazírují jen na svém pivku, klidu na gauči nebo vysedávaní u televize či počítače. No ruku na srdce, občas tomu tak i je. Není pak divu, že když věci nejdou tak, jak mají (rozuměj, jak by MĚLY jít), je viník jasný. „Tak vidíš, uteklo mi na plotně mlíko, ale to jen proto, že stále necháváš ty špinavý ponožky ležet pod křeslem“.

Ženy jsou z nějakého záhadného důvodu přesvědčeny, že muži dělají věci, které mají zcela jiný, většinou mnohem negativnější význam, než se zdá. Jejich schopnost udělat z komára velblouda jde tak daleko, že pokud si člověk do pěti minut hlasitě nevšimne, jak jim nový účes sluší, vydedukují z toho, že vypadají jako splihlé slepice a vyhodily těch pár stovek naprosto zbytečně. A nespraví to nějaké zabručení „Jo, vždyť je to hezký“. To snad raději rovnou mlčte! Nebo si vysloužíte „No jo, to když se do výtahu cpe Nováková s tím novým mikádem a sukní do půli stehen, to ti můžou voči vypadnout“. Zkušený muž by měl proto po návratu z práce vždy zkoumat, co je na jeho drahé polovičce jiné, či divné. Může jít nejen o účes, ale i novou součást oblečení či dokonce pro nás tak nepodstatný detail, jako způsob či odstín líčení. Nikdy nevíte.

Ženy, jako emocionální bytosti nemají rády složitější situace, kde by nebyla jasná zodpovědnost, tedy kde by nebyl definován viník. Nikdo totiž neumí tak dobře vidět a vnímat souvislosti věcí, jako žena. A to souvislosti překvapivé i triviální. Žena, které vzkypělo mléko, dobře ví, že si měla dávat větší pozor a pohlídat ho. Ale současně cítí, že kdyby s ní muž víc komunikoval nebo ji trochu pomohl, nemusela by být tak uhoněná a vystresovaná a určitě by to zvládla. Její lamentace je totiž voláním o pomoc.

Muži mají rádi jasnou jednoduchost, ženy naopak milují varianty a slůvko „kdyby“. Jsou přesvědčeny, že kdybychom byli jen trochu vstřícnější, eliminovalo by to většinu průšvihů. Těch obecných i těch jejich. A proto jsme tak dobrými univerzálními viníky. Děláme si to ostatně sami. Ženy totiž nejsou neuznalé. Zkuste se na pár dní překonat, zahodit časopis, vypnout počítač, věnovat se své ženě, povídat si s ní, obletovat ji a hlavně chválit. Rozkvete vám před očima, a kam se hrabe Nováková z třetího patra. Začne vám vyvařovat, obletovat vás a dělat vám milostné návrhy. Protože napravený viník, to je něco jako princ na bílém koni a patří do kategorie ženských snů. Ti zkušenější muži radí: Když uděláte chybu, přiznejte to, když máte pravdu, mlčte!

Z cyklu „Vše, co jsem v životě potřeboval vědět, mi pověděla má žena.“ hlubucek.net