19.3.2024 | Svátek má Josef


OBJEV: Ze zprávy české ornitologické společnosti.

31.5.2023

Objevení nového ptačího druhu se neděje často. Většinou se jedná o dosud nespatřený druh, skrytý zrakům lidstva v hlubokých jihoamerických džunglích. Objev nového nelétavého ptáka, navíc uprostřed Evropy v Polabské nížině, je proto opravdovou ornitologickou bombou.

Ichtyl jásavý(ichthylus jubilans), jak byl nový pták pojmenován, je ptákem čeledi pštrosovitých, asi 1,5 m vysoký. Oproti průměrnému pštrosovi má výrazně větší hlavu, jeho velké vypoulené oči mu umožňují vidět i dozadu. Jde samozřejmě o ptáka běhavého, jeho křídla mu neumožňují létat. I když má 3x větší hlavu než pštros, inteligenčně se pštrosovi nevyrovná. Jeho hlava je totiž přírodním unikátem. Skrývá v sobě dvě lebky. Vnější obrostlou kůží a peřím a uvnitř ní mnohem menší vnitřní, v níž je uschován mozek. Prostor mezi vnitřní a vnější lebkou je vyplněn tkání, která má vlastnosti gelu pohlcujícího nárazy. V důsledku toho není možné Ichtyla zabít sebesilnějším úderem do hlavy. Taková snaha je odsouzena k neúspěchu, ichtylovi údery do hlavy nemohou nijak ublížit, ba stěží si jich všimne.

Nejpozoruhodnější na tomto ptákovi, je jeho příchylnost k lidem. Tedy ne ke všem lidem, ale lidem, kteří se chovají nějak výstředně. Narazí–li ichtyl na takového člověka, okamžitě k němu přilne. Takového člověka pak všude následuje a agresivně jej brání před jinými lidmi. Tuto svou náklonnost dává najevo veselým poskakováním a radostným máváním svými nefunkčními křídly. K osobám onomu člověku nepřátelsky naladěným se chová agresivně a nemusí jít přímo o osoby nepřátelské, postačí jen, že na přítomnost „ichtylova člověka“ nereagují dostatečně jásavě. Vědci to vysvětlují tak, že ichtyl podvědomě přilne k člověku, jehož chování odpovídá chování osoby s intelektuální kapacitou blížící se ichtylovi. Tak bylo pozorováno přilnutí několika ichtylů k aktivistům, kteří se lepili na pražský okruh. Ichtylové instinktivně bránili aktivisty před policisty i zuřivými řidiči. Několik ichtylů bylo spatřeno v Mělníku, kde se konal sjezd pirátské strany a jeden mladý pár se uhnízdil dokonce přímo na dvoře poslanecké sněmovny. Zajímavé na tomto ptákovi je, že jásavou náklonnost ke svému člověku zachovává, ať už se chování člověka mění jakkoliv, dokonce i v případě, že tato změna znamená pro ichtyla utrpení.

Významně přispěl k vědeckému poznání ichtylů profesor Decroix z francouzské akademie věd. Z Česka si přivezl staršího samce ichtyla jásavého, kterého pojmenoval Senior Václav. Nejdříve mu snížil příděl běžné potravy, kterou ichtyl konzumuje, převážně semena a ovoce. Postupně mu množství potravy snížil až na pětinu, ichtyl Václav jej ale stále jásavě vítal, kdykoliv jej uviděl. Poté nahradil běžnou potravu smrkovými pilinami, které měly menší uhlíkovou stopu. Ichtyl Václav jej stále jásavě vítal, i když měl značné zažívací potíže. Poté přistoupil profesor k aplikaci různých látek do ichtylova těla podávaných formou injekce. Zpočátku jednu dávku denně, v závěru až pět, ale ichtyl jej stále vítal, přestože vpravované látky mu nedělaly dobře. A i když nakonec přistoupil k pitvě ichtyla zaživa, ichtyl Václav do poslední chvíle mával radostně svými křidélky. Zdánlivě krutý konec ichtyla Václava nebyl samoúčelný. Profesor Decroix, díky němu odhalil funkci malého podvěsku mozkového. Při násilné smrti ichtyla se z tohoto podvěsku uvolní látka, která učiní maso ichtyla zcela nepoživatelné, neboť získá žlučovitě hořkou chuť. To má za následek, že ichtyl nemá přirozeného nepřítele v přírodě. Všichni predátoři instinktivně vědí o této vlastnosti ichtyla, a proto jej neloví. Maso ichtyla nežere nejen žádný dravec ale dokonce ani Číňani. Tato okolnost brání hospodářskému využití ichtylů, neboť jejich vykrmování na farmách by postrádalo smysl. Návrh ministryně pro vědu, aby ichtylové byli poráženi formou vyhladovění, kterým by se dalo vyhnout násilné smrti a reakci podvěsku mozkového, byl zemědělskými odborníky odmítnut. Vykrmování ptáka jen proto, aby pak pošel sice chutný, ale kost a kůže, nepovažovali za smysluplný.

I přes svůj malý mozek, je schopen ichtyl jakési učenlivosti. Podobně jako papoušek nebo kafka je schopen naučit se od člověka nějaká slova. Pro miniaturnost svého mozku je však schopen naučit se nanejvýš jedno jednoduché slovo. U polabských ichtylů jde o slovo dezolát. Toto slovo ichtylové používají proti nepřátelům nebo nejásajícím osobám. Během agresivních výpadů jej na postiženého opakovaně hlasitě vřískají s frekvencí až 20x za minutu. Není úplně jasné, co to slovo vlastně znamená. Existuje teorie, že nějaký ichtyl zachytil nějakou zkomoleninu slova, a tu se od něj naučili ostatní ichtylové. S tím nesouhlasí profesor Decroix. Podle jeho teorie se toto slovo naučili ichtylové od jednoho zdroje, nejspíše politika nebo novináře vystupujícím často ve veřejném prostoru a s rozumovou výbavou blízkou samotnému ptákovi. Proti této teorii se však ostře ohradila redakční rada Fora 24.

Problémem také je vývoj do budoucna. Ichtyl se úspěšně množí a, nemaje nepřátele, může do budoucna představovat značný problém. Záhadou je, odkud se vlastně Ichtyl vzal. Významný lokální politik Kryštof Eckhardt je toho mínění, že jej do Polabí vysadil Orbán, aby poškodil evropské hodnoty. Je však optimistou. Má za to, že přemnožení ichtylů zabráníme tím, že uzákoníme manželství homosexuálních párů.