"Cože? Včera jste mě prosil o podporu, že nemáte na oběd, a dnes tu sedíte a jíte lososa s majonézou...?"
"Podívejte se, pane Reiniš, vy máte moc řečí a to já nemám rád. Když nemám peníze, nemůžu jíst lososa. Když mám peníze, nesmím jíst lososa. Tak mi laskavě řekněte, kdy mám jíst lososa?"

"Moric, chtěl by ses oženit? Vím o bohaté nevěstě."
"Dělej si legraci z chudého člověka, víš, že nic nemám!"
"To nevadí. Vezme si tě tak jak jsi. Chceš se oženit, nebo ne?"
"To není od tebe hezké, víš..."
"Myslím to vážně. Je mladá, hezká a bohatá..."
"A vzala by si mě?"
"Hned."
"Tak jakou má vadu? Ven s tím!"
"Ale nestojí to ani za řeč. Budeš se tomu smát! Je docela málo, ale docela malilinko těhotná."

"Pane Krauskopf, jakou jste mně to dohodil nevěstu? Vždyť ona je jednonohá."
"Jaký vy máte řeči, pane Bienenfeld. Podívejte se: Vy pojmete za manželku krásnou, zdravou, dvounohou dívku. Dobře. Za nějaký čas jdete s ní na procházku. Přejede ji auto. Dobře. Musí se s ní do nemocice a tam jí amputujou nohu. - Máte starosti, běhání, rozčilování, útraty... A vidíte? Tadyhle jste přišel k hotové věci."

"Poslechněte Steigermark, já jsem slyšel, že vaše paní je pohádkově bohatá a že měla neskutečné věno, ale jak jste si ji mohl vzít? Je hrbatá, zrzavá a šilhá..."
"Nemusíte šeptat, jen mluvte nahlas, ona je ještě k tomu hluchá."

"Poslechni, Karle, na co umřela Steinova třetí žena?"
"Otrava houbami."
"A druhá?"
"Taky otrava houbami"
"A první taky otrava houbami?"
"Ne, proražená lebka."
"To je divné."
"Ani ne, nechtěla jíst houby."

"Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?"
"Vzal bych flintu a zastřelil ho."
"A kdyby neměli flintu?"
"Tak ho picnu revolverem."
"A kdyby neměli revolver?"
"Tak ho uškrtím páskem."
"A co když nemaj pásek?"
"Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho."
"Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?"
"Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii?!?"

"Pane Pick," povídá prodavač svému šéfovi, "moje žena říká, že byste mi měl přidat na platu. Je absolutně přesvědčená, že na to mám nárok!"
"Tak jo," odpovídá šéf, "tak já se zase zeptám své paní, jestli si taky myslí, že na to máte nárok."

"Přišel jsem domů - a nemohl jsem uvěřit vlastním očím! V mé ložnici - s mojí ženou - Móric Lejbovič!"
"Oh, migod! Co jste udělal?"
"Nezavdal jsem si. Beze slova a důstojně jsem odešel do kuchyně a uvařil jsem si tam čaj!"
"A - a co Lejbovič?"
"Kašlu na něj! Ať si dělá čaj sám!"

Sejdou se tři rabíni na liberálním kongresu.
"Naše kongregace je tak moderní," vykládá rabi Jajteles, "že po skončení bohoslužby chodíváme do bifé, kde jdou nejvíce na odbyt šunkové sendviče!"
"To mé ovečky jsou tak emancipované," kontruje rabi Krantz, "že přes šedesát procent našich dětí se oženilo s nežidovskými partnery!"
Třetí rabín si odkašle a potichu praví: "My jsme tak pokrokoví, že na židovské svátky zavíráme synagógu."

"Rebe," protestuje Flockman, "můj syn chodí k nim do chederu (školy) už více než měsíc - a neumí ani pět slov hebrejsky!"
"To souhlasí."
"Tak proč ho, u všech všudy, učej kadiš (modlitbu na zemřelé)? Vypadám snad, že umírám?"
"No to v žádném případě," uklidňuje rabi, "jen bych jim přál, Flockman, aby tak dlouho žili, než se jejich kluk ten kadiš naučí!"

Blum si věší nad kvelb nový poutač: ČERSTVÉ RYBY. PRODEJ ZDE. DENNĚ.
Jeho soused Bejlis se ho ptá: "Co blbnou s tím poutačem, Blum?"
"Co by s tím mělo jako nebejt?"
"No proč ty ČERSTVÉ ryby? To chtěj, aby si jejich kunčafti mysleli, že by tu mohli koupit taky jiný, než čerstvý ryby?"
"No, to maj pravdu," připustí Blum a zamaluje slovo ČERSTVÉ a začne věšet poutač.
"Moment," zarazí ho ještě Bejlis, "a proč PRODEJ? Tady to přece nevypadá na dobročinnej spolek!"
Blum přikývne a smaže PRODEJ.
"A proč ZDE? To vidí každej, že ty ryby neprodávaj naproti!"
Blum kývne a maže ZDE.
"Nojo," pokračuje Bejlis, "a pak tam maj ještě ten trapas s tím DENNĚ. Je to chytrý? Můžou bejt ryby čerstvý, když nejsou dodávány a prodávány denně? Cože?"
To je i Blumovi jasné, a maže DENNĚ. Na poutači nyní zůstalo jediné slovo: RYBY. Blum spokojeně leze na štafle, aby pověsil poutač, když tu přichází domů mladý Bejlis, vyhlášený kibic, a řehtá se: "Co blbnou, Blum? Co to je za blbej poutač?"
To se už Blum neudrží: "Co je zase špatně s mým poutačem?"
Mladý Bejlis na to: "Co by nebylo špatně? Blum, oni vůbec žádnej poutač nepotřebujou! Hned jak jeden přijde do týhle ulice, první, co cejtí, jsou ty jejich ryby!"

***********
Máte rádi vtipy a anekdoty? No určitě, pokud čtete zrovna Chechtavého tygra. A můžete si počíst víc případně udělat někomu radost. Právě totiž ve spolupráci s Neviditelným psem vydal Československý spisovatel knížku Židovské anekdoty. Jde o pokračující internetovou sbírku Štein-Schneiderových samoléčitelských pondělků. Kapesní formát v tvrdých deskách za cenu skutečně lidovou 39.- Kč najdete na pultech prodejen Levné knihy a v knižních odděleních Tesca v ČR a na Slovensku (též na www.levneknihy.cz).