Ambiciózní manažer se po dlouhé době rozhodl jet na dovolenou na Karibské ostrovy. Během plavby přišel hurikán a celou loď smetl do moře, jen on jediný se zachránil a ocitl se sám na opušteném ostrově.
Čtyři měsíce jedl jen kokosové ořechy, spal na pláži a žádostivě se díval na moře, kdy se objeví nějaká loď. Jednoho dne zpozoroval, jak se po říčce blíží malý člun s nádhernou ženou.
- Kdo jsi? Jak jsi se sem dostala?
- Byla jsem na té samé lodi jako ty a ztroskotala jsem na opačné straně ostrova.
- No, to si měla štěstí, že se ti zachránil člun.
- Nezachránil, ten jsem si vyrobila.
- Prosím?
- No, vždyť je tu všude okolo bambus a třtina...
- Ale kde jsi vzala nářadí?!
- Z kamenů jsem si vyrobila nástroje a použila jsem je i na stavbu chatky. A ty spíš kde?
- Celé čtyři měsíce na pláži, zahanbeně přiznal manažer.
- Tak pojď ke mně na návštěvu...
Doplaví se k její chatce a žena říká:
- V prvním patře máš holicí strojek a i sprchu...
Manažer je úplne hotový, už se na nic neptá, vyběhne do patra a tam je holicí strojek z nabroušené kosti nějakého zvířete a říká si: Tato žena je neuvěřitelná. Co bude dál?
Sejde dolů a tam už ho čeká žena, v ruce láhev vína, na sobě jen nějaký ten fíkový list... přitulí se k němu a říká:
- Jsme už tak dlouho pryč od domova... a celý ten čas jsi byl tak sám. Jsem si jistá, že je něco, co bys právě teď chtěl dělat... něco, co jsi nedělal už dlouhé měsíce...
Manažer nevěří vlastním uším a povídá:
- Chceš říct, že si odsud můžu zkontrolovat emaily?

Včera večer jsme s mou ženou vedli trošku hlubší rozhovor o různých životních situacích. Přišla řeč i na eutanázii. K tomuto sensitivnímu tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal:
"Nechci, abys mě nechala žít v takovém stavu, kdy bych byl závislý na přístrojích a živen tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni ty mašiny, které mě udržují naživu.´"
"A ona?"
"ONA???!!! Ona vstala, vypnula televizi i počítač a vylila moje pivo do záchodu......!"

Známý poslanec, který opilý na přechodu pro chodce srazil dva lidi, se na soudu o přestávce ptá soudce, jaký verdikt může očekávat.
Soudce povídá:
"No, ten, co vám hlavou rozbil přední sklo, dostane pět roků za vloupání do auta a ten druhý, kterého náraz odhodil patnáct metrů, dostane deset let za útěk z místa činu."

Mladý a starý zaměstnanec jdou spolu do práce:
Mladý vláčí notebook, aktovku plnou brožur, knih, složek papírů …
Starý má v igelitce jablko a jogurt …
Mladý s obdivem:
„No jo, po tolika letech práce už máte všechno v hlavě, co?
„Ne, kolego. U prdele …“

Cítíš se opuštěný? Nikdo ti nepíše? Nikdo ti nezavolá? Nikdo si na tebe nevzpomene?
No tak zkus nepodat daňové prohlášení!!!

Včera mě potkalo štěstí! Přišlo se se mnou rozloučit...