19.3.2024 | Svátek má Josef


VZPOMÍNKA: Clive Sinclair

24.9.2021

Kdybych mohl, tak bych příští týden jel do Velké Británie na pohřeb sira Cliva Marlese Sinclaira. Jel bych mu vzdát úctu za to, co se mu povedlo, a to bylo zpřístupnění osobních počítačů široké veřejnosti. Samozřejmě, že to nebylo tak rychle hned zpočátku těch 80. let. Pokud vím, tak hned první počítač ZX8 se prodal v prvním roce v počtu 70 000 kusů, což na tu dobu bylo opravdu velké číslo. Byl to sice jen 8bitový počítač, ale byl to počítač, který pracoval s programy.

Clive Sinclair

Další počítač, který Sinclair uvedl na trh, už byl ZX Spektrum a to už je počítač, který mě potkal a hlavně mě oslovil. Na podzim roku 1986 mi ho kamarádi z podniku Aritma Aš přinesli ukázat domů a mě prostě uhranul. Samozřejmě, že to nebylo nějakými sofistikovanými programy, ale byly to hry, a další věc, která byla významná, bylo to, že nebyl potřeba monitor, ale šlo počítač připojit na televizi a tu měl každý doma. Takže se od osmdesátých let začaly rozšiřovat počítače mezi obyvatelstvem.

No a já neodolal a začal jsem šetřit a o rok později jsem už měl počítač Atari 800, v Československu byl tenkrát k sehnání pouze v Tuzexu, to dnešní mladí už ani nevědí, co to bylo, tak ať si to vyguglují. Ono už sehnat bony (tuzexové poukázky – pozn.red.), nebylo úplně jednoduché, ale podařilo se a měl jsem doma první osmibitový počítač. První, co mě zajímalo, byly hry, ale už po několika měsících jsem našel partu, která se o počítače zajímala, a tam začala naše aktivní výměna programů a vzájemné pomoci. Takže jsme se setkávali a vzájemně si pomáhali. Jeden z prvních programů, který nebyl hra, ale textový editor, byl program Čapek 1.2. Psal s českou diakritikou, bylo možné nastavení QWERTY nebo QWERTZ klávesnice a plno dalších vychytávek. Samozřejmě, že to nebyl Word, ale byl to slušný textový editor, který se řídil technickou normou pro úpravu písemností psaných na počítači. Dalo se s ním dobře pracovat, v podstatě posunul psaní textů o několik úrovní výš. Objevily se také databáze i další programy. No a také se objevil programovací jazyk Atari Basic, s nímž jsem také začínal, ještě dnes si pamatuju, jak každý řádek začínal číslováním, které bylo postupné. Můj první program, náhodná čísla na sportku. Neměl bych zapomenout na tiskárnu BT 100, sice byla jednojehličková a bez pásky, ale tiskla. Pomalu, ale tiskla.

Poté přišel rok 1989, společenské změny ve společnosti, přešli jsme do demokracie a kapitalismu. Začalo podnikání, otevřely se nám hranice, možnost nákupu nových technologií a já jsem taky už v roce 1993 asi jako jeden z prvních vybavil svoji vydraženou prodejnu třemi počítači s příslušenstvím, k tomu kvalitní databázový program. tTím vším chci prostě říci, jak mě ten ZX Spektrum nadchl, nakonec jsem po roce 2000 začal na základní škole učit informatiku. Byli jsme srdcaři, informace se daly sehnat na internetu, byla to krásná doba, kdy to vše začínalo. Dokonce jsem počítače stavěl, pracoval s Linuxem, na škole jsme tvořili síť a to vše za běžný plat, s nadšením, a ono to fungovalo. Učitelé informatiky se stýkali, radili si a vlastně budovali výuku informatiky. Já měl rozumnou ředitelku, takže se informatika učila od první třídy, dokonce nám tam chodily děti ze školky, programy se používaly na podporu výuky a začalo se to vzájemně prolínat a PC se staly běžnou pomůckou. Byli jsme dokonce tak dobří, že jsme obsadili první místo v Počítačové a informační gramotnosti v testování ICILS 2013.

Tohle všechno by nebylo, kdyby pan Sinclair nepřišel a nesestrojil ty první počítače. Je to už 34 let, dokonce od zpřístupnění osobních počítačů víc jak 40 let a kam ta doba za dvě generace postoupila. Možná postoupila tak daleko, že se sami zničíme. To asi ví jen Bůh, co jednou bude, nebo nebude.

Ještě jednou díky, pane Sinclaire.

Jaromír Bílek