Ještě v únoru 2010 se dokumentární záběry z vyšetřování italského samovznícení, zveřejněné na You Tube, na které jsem tehdy čtenářům svého blogu poskytl odkaz, jim zdály být natolik neuvě­řitelné, že existenci tohoto fenoménu, podobně jako tehdy u nás „hořící zásuvky“ ze Strašic, vět­šinou jen zpochybňovali.

Později se však fotografie a dokumentární záběry z Canneto di Caronia, kde měla samovznícení několikerou dohru, začaly jako ukázka dosud neobjasněných přírodních úkazů častěji objevovat v nejrůznějších zahraničních sdělovacích prostředcích, tedy i na televizních kanálech zabývají­cích se popularizací vědy, včetně u nás značně populárního vysílání Discovery Chanell (The Unexplained Files), které můžeme díky satelitům sledovat i v české verzi. A každý, kdo se o po­divné události z Canneto di Ca­ronia více zajímal, se také mohl v italských sdělovacích prostřed­cích přesvědčit o tom, že samovznícení z Canneta i přesto, že tento fenomén italským vědcům při jeho vládou financova­ném monitorování zamotal hlavu, není pouhým výmyslem senzacechti­vých novinářů.

Navíc značné množství článků a diskusí roztroušených po internetu nasvědčuje tomu, že se v posledních letech s případy samovznícení v Itálii, jak se u nás říká, roztrhl pytel. Tak například v březnu 2008 byly zaznamenány případy samovznícení v několika do­mech v italském Spoletu, kde však po pár dnech úkazy vymizely. V červenci 2008 se objevilo spontánní vznícení i ve dvou domech ve Florencii, kde docházelo k samovznícení oděvů, nábytku a dalších před­mětů. Spontánní zahoření se tu rovněž objevovalo jen krátkou dobu. V březnu letošního roku však při­nesly italské sdělovací prostředky zprávu o samovznícení, ke kterému na náměstí Sandro Per­tini v obci Casalini docházelo v domě Biagia Bu­fana. Obec Casalini přináleží k městečku Cis­ternino, jež se nachází v oblasti Apulie, označo­vané za „patu italské boty“, tedy na jihovýchod­ním pobřeží Itálie, zhruba 50 km severozápadně od okresního města Brindisi.

Obyvatelé domů, sousedících s domem Biagia Bufana, propadali panice. Neboť po té, co rodinu z Casalini di Cisternino nevysvětlitelná samovznícení donutila opustit domov, shledávali sou­sedé podobu s tím, k čemu docházelo před několika lety v Caronii nedaleko Messiny. První inci­dent se v domě Biagia Bufana odehrál v sobotu 15. března 2014, kdy začal na kuchyňském para­petu náhle bez zjevných příčin hořet sá­ček, v němž se nacházely korkové zátky. Vznítily se tu samovolně v různých částech domu dvě rohožky, plastová popelnice, plastový kbelík, pytlík z ba­vlny, přepravky s láhvemi a další před­měty. Tyto jevy vylekaly rodinu Biagia Bufana natolik, že se přemístila do domu příbuzných. Mezitím Bufano podal stížnost státnímu zá­stupci a policii, požádal o pomoc též radu regionální civilní ochrany. Byl také při ob­cházení úřadů přijat prefek­tem, který navrhl hloubkové šetření celé udá­losti a pomoc hasičů při opatře­ních přijatých míst­ními úřady a při hledání vlastní příčiny zdejších úkazů. Po dobu dvou týdnů, podporován přáteli a rodinou, organizoval Biagio Bufano hlídky a průběžné monitorování za účelem zjištění příčiny požárů. V liduprázdném domě byly nainstalo­vány kamery a detektory kouře, ale vyšetřovatelům se nepodařilo identifikovat žádnou „věrohod­nou příčinu." Vzhledem k tomu, že se události z Casalini di Cisternino do jisté míry podo­baly fenoménu z Canneto di Ca­ronia, věřili vyšetřova­telé, že jejich příčina je více či méně stejná. Avšak příčinu zdejších záhad­ných samovznícení se nikomu odhalit nepodařilo.

Jedna z reportáží o samovznícení ve vesničce Cisternino, severně od Brindisi:

Výše již zmiňované Canneto di Caronia leží na severním pobřeží Sicílie, v provincii Messina. K záhad­nému samovznícení zde začalo docházet v lednu 2004. Zasažená oblast byla odpojena od pří­vodu elektrického proudu, přesto zde docházelo k dalším nepochopitelným spontánním zahoře­ním. Jevy postupně ustávaly, ale jejich intenzita se opět zvýšila v dubnu 2004. Pak se znovu snižovala, až podivné jevy náhle ustaly. V tomto případě poměrně brzy příslušné úřady po pro­šetření celé události zcela vyloučily možnost "zavinění cizí osobou", nikdo zde nebyl označen za pyromana, neboť zde došlo k ověřeným a nezpochybnitelným fyzikálním jevům, za kterými ne­stál tzv. lidský faktor. Na vyšetřování se podílely jak úřady, tak zástupci vědecké obce, do­konce i armáda. V italských sdělovacích prostředcích se objevily nejrůznější spekulativní výklady těchto podivných jevů, od mimozemšťanů přes hluboce věřícími katolíky osočované „nečisté síly“, po nejnovější vývoj utajených zbraní, kulové blesky, statickou elektřinu a podobně. Většina laiků se shodovala pouze v jednom: řada zde pozorovaných fyzikálních jevů se měla podobat sa­movznícení, často provázejícímu fenomén zvaný poltergeist.

První samovznícení se v Canneto di Caronia objevilo už 24. ledna, když v bytě Nina Pezzina na Via del Mare z nepochopitelných příčin náhle, zničehož nic vzplála pojistková skříňka. Italská elektrárenská společnost ještě ten den nahradila vyhořelé zařízení novým, zcela moderním.To téhož večera znovu vyhořelo, současně se také v Canneto di Caronia vznítily elektrické spotře­biče ve 29 domech. V příštích dnech, až do 8. února, se lokální požáry opako­valy. A protože si elektrárenská společnost Enel už se zahořením vybavení v domácnostech ne­věděla rady, odpo­jila celou oblast prostě od sítě. Odborníci z Enelu pak procházeli jednotlivé domy bez proudu a nafilmovali přitom neuvěřitelný úkaz: televizní přijímače a stereoaparatury v domech se samo­volně zapínaly a v temných ulicích městečka vyhrávala hlasitá hudba, přičemž se žárovky v do­mácnostech náhle rozzářily tak jasně, až shořela jejich vlákna. Následujícího dne, 9. února, za­jistila postiženou oblast jednotka civilní ochrany, aby sem nakonec 11. února dorazili i Římem pověření odborníci, profesoři fyziky z univerzit v Palermu a Turína, kteří zde rozmístili měřící aparatury.

Záhadné jevy neustávaly. Přímo před očima profesora fyziky Giuseppe Maschia, pověřence ital­ské vlády, se 19. února odehrála nejpodivnější událost, kterou kdy zažil. V jednom z domů, od­pojeném od elektřiny, právě instaloval bateriemi napájené měřící přístroje ve vyklizené místnosti, kde až na jedinou židli nic nezůstalo. Vtom židle bez zjevných příčin vzplála jasným plamenem. "Něco tam venku se stará o to, že se zde může vytvořit ne­pochopitelně mohutné magnetické pole. Pole tak silné, že bych nikdy nepovažoval za možné, že na této planetě může existovat" prohlásil profe­sor Maschio. Případy, které se odehrály v ten ve­čer v uvedené lokalitě, nepone­chaly italské vládě jinou možnost, než pro Canneto di Caronia vyhlásit výjimečný stav. Domy v dotčeném pásmu byly vyklizeny, ulice uzavřeny a obyvatelům zajištěno náhradní ubytování. V té době mělo v Canneto di Caronia podle místních obyvatel dojít i k podivnému úhynu několika zví­řat, jako např. zde vesničany chovaných králíků, ale i k nepochopitelnému zuhelnatění (včetně jejich kořenových systémů) některých rostlin v okolním terénu. Svolaný krizový štáb měl objas­nit, co že se tu vlastně stalo. Pro­kuratura v Messině zahájila vyšetřování proti nezná­mému pa­chateli a zapo­jila do věci vojenskou kontrarozvědku Sismi. Ale ani vojáci nenašli pro celou udá­lost žádné vy­svět­lení, probírali jen úvahy o jakémsi tajném, úplně novém typu ponorky, která by dispono­vala po­honem, vytvářejí­cím gigantické magnetické pole. A prokuratura případ záhy odlo­žila.

Profesor fyziky Giovanni Gregori (zabývající se např. predikcí sopečné erupce), který zde zare­gistrovaná elektromagnetická pole, jako uvažované projevy plazmatu, přirovnávaného ke gigan­tické polární záři, prohlásil: "Možná je to podobný jev jako Eliášův oheň nebo něco, co se po­dobá ku­lovému blesku. Ale přiznávám, že toto vysvětlení není obzvlášť vě­rohodné." Astrofyzik Gianni Comoretto z turínské vysoké školy mu v tisku však promptně opono­val: "Na Zemi nee­xistuje polární záře tak silná, aby mohla spálit židli. Kromě toho nebylo nikdy vědecky dokázáno, zda něco takového jako kulový blesk vůbec existuje." A tak profesor Giu­seppe Maschio z uni­verzity v Messině celou záležitost uzavřel suchým konstatováním: "Jisté je jenom tolik, že toto magne­tické pole, ať už pochází odkudkoliv, je tak silné, že ohrožuje lidské zdraví."

Záhadě v Canneto di Caronia se snažili přijít na kloub i vulkanologové a seismologové, podezírající z ne­plechy blíz­kou sopku Etnu, avšak souvislost pozorovaných samovznícení se sopečnou činností nebyla prokázána. Namísto toho se v italském tisku objevily zprávy, podle nichž výše uvedené jevy „způsobilo elektromagnetické pole" či „Hertzovy vlny“. V roce 2007 v ital­ské televizi nakonec s dílčí zprávou vystoupil Francesco Mantegna Venerando, teh­dejší vedoucí Interinstitucionální skupiny pro zkoumání jevů z Canneto di Ca­ronia, který prohlá­sil, že záhadná samovznícení z roku 2004 způsobily "velmi silné elek­tromagnetické výboje, které nebyly vyro­bené člověkem a dosahovaly síly 12 až 16 gigawattů". Tým italských vědců musel pro nedosta­tek vládních financí ukončit výzkum v únoru 2008 a nebyl tak schopen dospět ke koneč­nému zá­věru, tedy k exaktní interpretaci toho, k čemu docházelo v Canneto di Ca­ronia.

Samovznícení z Canneto di Caronia:

Vzpomínky na události v Canneto di Caronia pak v květnu 2009 oživily nové události ze Sicílie, neboť v jednom z bytů ve městě Riesi byla na podlaze obývacího pokoje naměřena nepochopi­telná teplota 100 °C. Což bylo možná jedním z důvodů, proč byla v říjnu 2009 znovu obnovena činnost „Interinstitucionální skupiny pro zkoumání jevů z Canneto di Ca­ronia“. Jejím hlavním ko­ordináto­rem byl jmenován profesor Bruno Azzerboni (University of Mes­sina), na vedení komise se pak podíleli tři odborníci, a to profesor Giuseppe Maschio (University of Padova), Dr. Mas­simo Chiappini (ředitel vý­zkumného ústavu Národního institutu geofyziky a vulkanologie) a Dr. Clarbruno Vedruccio (Marina Militare). Avšak státní or­gány činnost této komise po krátkém čase, dle sdělení italského tisku, definitivně ukončily.

Později se ještě na YouTube objevila reportáž z konference, na které fyzik Clarbruno Vedruccio vy­světluje záhadná samovznícení z Canneto di Ca­ronia elektromagnetickým pulsem (EMP). Pod EMP se rozumí vysoce intenzivní, širokopásmový, krátkou dobu trvající ráz elektromagnetické energie. Takovýto puls je velmi silný a dlouhé kovové předměty (trubky, kabely) se chovají jako antény, na kterých se indukuje vysoké napětí. Tato napětí a s ním spojené vysoké proudy jsou schopny zničit elektrické spotřebiče, které nejsou v kovové, uzemněné schráně, přičemž by však EMP podle některých vědců neměl škodlivě působit na živé organismy.

Dr. Clarbruno Vedruccio hovoří o elektromagnetických pulsech, odpovědných za jevy pozoro­vané v Canneto di Caronia:

To, že nebyl postižen v Canneto di Caronia jen jeden dům, ale byla postižena celá oblast, tedy celkem 29 domů, není zřejmě až tak ojedinělé. Malou anglickou vesnici Honey Tye (Suffolk) v půli prosince roku 1983 totiž postihlo podobné neštěstí. Obyvatelé vesnice byli nuceni opustit na čas své domy, protože v nich vybuchovaly žárovky a samy od sebe se zapínaly nejrůznější spo­třebiče. Záhadné jevy pak vyvrcholily samovznícením vybavení domácností. Elektrárenská spo­lečnost Eastern Electricity Bopard, jejíž pracovníci byli neobvyklým jevům přítomni, nakonec oznámila, že zde šlo o "záhadný energetický náraz". Také ve Španělsku, i když možná z jiných příčin, na jihovýchodě Pyrenejského poloostrova, v regionu Almeira, poblíž městečkaLa Roda, docházelo od 16. června do 5. července 1945 k rozsáhlému samovznícení. Nejdříve k celé sérii záhadných samovznícení sušícího se prádla, přičemž se často samovolně vzněcoval i oděv na lidech, pohybujících se po volném prostranství. Posléze se objevilo samovznícení i ve stodolách a obytných domech. Španělská vláda poslala na místo vědecký tým, přičemž jednomu z vědců zde neočekávaně, bez jakýchkoliv zjevných příčin, zahořel jeho kufřík s aparaturou. Badatelé, které sem poslala vláda, se domnívali, že požáry způsobila statická elektřina. A tak za původce záhadného samovznícení označili přírodní úkaz St. Elmo fuego, nám známý Eliášův oheň, poz­ději vzpomínaný i vědci v Canneto di Caronia.

Aby tomu nebylo málo, v pátek 4. října 2013 se v Canneto di Caronia na Via Mare znovu objevily plameny. Následky požáru nebyly vážné, ale v neděli po požáru zde senzory instalované v roce 2004 civilní ochranou zaregistrovaly pulzy silné energie a rozezvučely sirény. Mezi obyvateli malé rybářské vesničky se znovu začala šířit panika, neboť nové události v nich probudily dří­mající strach. Následně se na Via Mare vrátili odborníci z Agenzia regionale per la protezione ambientale (ARPA), tedy Regionální agentury pro ochranu životního prostředí, jejichž technici zde nainastalovali nová měřící zařízení. Avšak závěry z nového vyšetřování po­divných událostí v Canneto di Caronia dosud nebyly zveřejněny.

V případě podivných samovznícení není Itálie výjimkou. Zprávy o údajném řádění polter­geista, završeném samovznícením nejrůzněj­šího vybavení domácnosti, dnes přicházejí z nejrůznějších koutů světa.

http://karelwagner.blog.idnes.cz/