Hledáte práci? Není to sice nabídka úplně pro každého, ale přece jen je dobré o ní vědět: volná pracovní místa jsou na oběžné dráze Země a na Měsíci. I pro Čechy.

V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy se do vesmíru dostal první člověk. První etapu kosmických závodů vyhrál Sovětský svaz v roce 1957 vypuštěním Sputniku, tu druhou, nejdůležitější, právě 12. dubna 1961 vystřelením (a to doslova) Jurije Gagarina na oběžnou dráhu. O tom, že to byl spurt lokty na lokty, svědčí, že první Američan Alan Shepard byl na balistický skok vystřelen jen o 23 dní později. 21. července následoval druhý Američan Virgil Grissom a po sedmnácti dnech, 7. srpna, druhý sovětský kosmonaut German Titov.

Mezitím 25. května prezident John Kennedy zahřímal slavné věty o tom, že USA do konce desetiletí bezpečně dopraví člověka na Měsíc a zpátky. A tuto královskou etapu nakonec Američané vyhráli. Soupeř ani nedojel do cíle. Kennedyho zavelení k útoku na Měsíc je také připomínkou politického pozadí: souběžně probíhala studená válka. Jen pět dní po Gagarinově letu došlo k vylodění na Kubě v zátoce Sviní a šest dní po letu Germana Titova se začala stavět berlínská zeď. My se víru dějin neúčastnili, Československo bylo v dubnu 1961 právě osm měsíců nominálně socialistické, a ačkoli pamětníci na tuto dobu vzpomínají jako na „zlatá šedesátá“, předsedou vlády byl stále Viliam Široký, kovaný stalinista a vnitrostranický čistič, v nejvyšších patrech moci zalezlý od začátku padesátých let.

A teď střih. O šedesát let později se v kosmu nezávodí. A když, tak jenom vlažně. SSSR zanikl a USA a Rusko na oběžné dráze spolupracují. Je to manželství z rozumu, občas trochu skřípe, ale spíš jen na úrovni silných řečí. Mezinárodní kosmická stanice hladce funguje už více než dvacet let, a kromě USA a Ruska na ní spolupracují i Kanada, Japonsko a Evropská kosmická agentura ESA. Do vesmíru vysílají lidi vlastními silami i Číňané.

Kosmická loď Orion, která by v blízké budoucnosti měla dopravovat astronauty k Měsíci, je také mezinárodní. Kabina pro posádku, jež zajišťuje i přistání na zemi, je americká, servisní modul, tedy ta část, která se stará o všechny životní funkce lodi během letu vesmírem, byla vyvinuta a vyrábí se v Evropě.

A právě letos v dubnu, šedesát let po Gagarinovi, přijímá ESA přihlášky uchazečů o pracovní pozici astronaut. Žádaní jsou lékaři, technici a odborníci z přírodovědných oborů – biologie, geologie, chemie. A poprvé se také hledají handicapovaní astronauti. Projekt Parastronaut má za cíl prověřit, zda mohou absolvovat výcvik a případně pracovat ve vesmíru i lidé s fyzickým postižením. Práce ve vesmíru je totiž dnes především vědecký výzkum, už to nejsou kovbojské a dobyvatelské výpravy. Pro nás je podstatné, že Česká republika patří mezi řádné členy ESA, mohou se tedy hlásit i Češi. Pracovní cesty astronautů z tohoto výběru povedou i na Měsíc… Nějaký český Gagarin nebo Armstrong na obzoru?

Autor je astronom

LN, 10.4.2021