Vše, co jste chtěli vědět o výkalech, ale neodvážili jste se zeptat

Zatím jsme se jen letmo zmínili o hospodářském využití výkalů. Přirozeně nejběžnějším způsobem využití výkalů (zejména zvířecích, tedy hnoje, kejdy) je jejich zpracování na hnojivo. Již zmíněný sloní trus z pražské ZOO je příkladem populárního exotického hnojiva, které je dobré pod rajčata. Ve škole jsme se učili o těžbě guána (nahromaděného trusu mořských ptáků či netopýrů), které je pro vysoký obsah amoniaku a fosforu výbornou surovinou pro výrobu hnojiv. Ovšem já pamatuji zahrádkáře běhající za koni, aby si nasbírali kobylince na jahody. Nebudeme analyzovat složení výkalů jednotlivých druhů zvířat, ani zda se rozkládají rychle či pomalu, který druh se hodí na které plodiny atd. Je to už opravdu samostatné odvětví vědy. Chlévskou mrvu zná každý sedlák, asi ale ne každý čtenář. Je to směsice výkalů hospodářských zvířat (zejména skotu) a podestýlky, která opouští stáj či chlév. Nesprávně je zaměňována mrva s hnojem. Rozdíl v těchto produktech je v tom, že mrva neprošla procesem zrání. Chlévský hnůj nebo zkráceně hnůj je tedy statkové hnojivo vzniklé vyzráním chlévské mrvy. Jak chlévský hnůj, tak čerstvá chlévská mrva jsou používány jako hnojivo.

Suchý trus se v mnoha zemích běžně používá jako palivo a překvapivě při spalování vůbec nepáchne. Je to ideální využití například velbloudího trusu, který je tak suchý, že je možné ho ihned použít jako palivo, zatímco trus lamy je užívaný jako hnojivo, ale na palivo se musí vysušit. Trus amerického bizona se používá nejen jako palivo, ale také jako obřadní kuřivo. V této souvislosti se musíme také zmínit o Homě. „Homa“ je slovo sanskrtského původu, které označuje jakýkoli rituál, při němž se obětuje do posvátného ohně. Pomocí tohoto ohně se také odstraňují toxické látky z atmosféry. Jedná se tedy o očištění a léčení atmosféry prostřednictvím ohně. Vy léčíte atmosféru a vyléčená atmosféra léčí vás. Nejdůležitějším palivem pro Homu je usušený kravský trus. Když v r.1986 vybouchla atomová elektrárna na Ukrajině, proběhlo mnoho pokusů týkajících se radioaktivity. Homa zneutralizovala radioaktivní záření tam, kde měření ukazovalo 100x překročené limity. Vláda v Rakousku tehdy odebírala vzorky mléka od všech sedláků. Jediný sedlák, který pravidelně dělal Homu, neměl mléko radioaktivní. Ruští vědci v radioaktivním prostředí pomazali domy kravincem; uvnitř domů žádná radioaktivita nebyla.

Islandský pivovar Borg Brugghús také používá trus jako palivo, ale z jiného důvodu. Zřejmě inspirováni slávou skotské kouřové a rašelinové whisky z Islay, Borg vaří pivo stylu IPA (India pale ale – původně vyráběn pro vývoz do Indie) uzené na ovčím trusu. Ovšem ten trus se prý na Islandu používá jako palivo především pro nedostatek stromů. Kontrast hořkosti, vysokého alkoholu a svůdných vůní a harmonie ostré citrusové chuti chmelu s hlubokými zemitými tóny kouře jsou prý důvodem pro popularitu tohoto piva.

Dalším možným způsobem využití výkalů je jejich spalování jako biomasy pro získaní energie. Přírodní trus totiž produkuje metan, plyn, jenž na jednu stranu způsobuje skleníkový efekt, ale zároveň může být využit jako alternativní zdroj energie. Například obyvatelé San Franciska jsou velkými milovníky psů. Díky tomu tvoří psí výkaly až čtyři procenta celkového místního odpadu. Chovatelé psů však našli pro takové množství exkrementů využití. Nashromážděný psí trus se nejprve vloží do anaerobní nádrže bez přítomnosti kyslíku obsahující bakterie, jež přemění organický odpad na metan. Tento plyn je následně zachycován a využíván na pohon zařízení, která obvykle fungují na zemní plyn, například sporák nebo kamna. Vřele bych toto řešení doporučoval třeba Vídni, kde jsem se snažil chodit do práce potom, co ulicemi prošli metaři. Když jsem šel dříve, měl jsem potíže s čistotou obuvi. Spalováním tohoto plynu lze také získat energii ve formě elektřiny.

Před pěti lety se také objevila v médiích zpráva, že skupina studentů z Prasetiya Mulya Business School v Indonésii vyhrála Světovou soutěž o nejlepší sociální podnik (Global Social Venture Competition) pro rok 2009 s jejich “EcoFaeBrick”. Vyrábějí levně a velmi jednoduchým procesem kvalitní ekologické cihly z z kravského trusu. Tento stavební materiál je o 20 % lehčí, ale také o 20 % pevnější než hliněné cihly a jejich výroba nespoléhá na ničivé technologie při těžbě cihlářské hlíny. EcoFaeBrick tvrdí, že jejich proces zvýší příjmy zúčastněných zemědělců o 53 %, což pomůže zvýšit kvalitu jejich života. Samozřejmě cihly se vyráběly z kravinců po domácku už dávno, ale pokud tomu správně rozumím, ty nové jsou nepropustné, protože účinky vody na tradiční trusové cihly způsobovaly problémy. Mimochodem, nepálené cihly, které se vyskytují pod řadou lokálních označení (“bačkora“, „bejk“, „buchta“, „kotovice“, „vepřovice“) a v mnoha jazycích světa adobe, se vyrábějí z hlíny, nejlépe jílovité, ale mezi dalšími přísadami jsou vápno, sláma, plevy, vepřové štětiny (odtud název vepřovice), písek a také chlévská mrva. Přitom tyto cihly se i v Evropě používají dodnes.

Ve všech starodávných kulturách (a ještě na počátku 20. století i v Evropě) se zmíněný populární stavební materiál, tedy kravinec, používal také v lidové medicíně a dnes ho běžně používá ajurvédská medicína. Ájurvéda (sanskrtské slovo, které znamená vědění o životě) je 5000 let starý systém léčby, který je od roku 1982 uznán Světovou zdravotnickou organizací za účinný medicínský systém. Kraví trus totiž obsahuje látku podobnou penicilínu, která působí desinfekčně a zabraňuje množení bakterií. Čerstvý kravinec se zevně používal také při otravě krve nebo otravě alkoholem, protože má schopnost absorbovat jedovaté látky. Při TBC nebo astmatu se doporučuje spát v kravíně. Při kašli se teplý kravinec promíchaný s máslem přikládal na hrudník. Na vnitřní onemocnění se pil čaj z kravince. Dnes se chlévy od kravinců čistí, ale v některých částech světa se pro jejich desinfekční účinky postupuje přesně naopak. Kravincem se také desinfikují přírodní jílovité podlahy, kravinec se nanese, uschne a vytvoří vrstvu, která působí proti nemocem. Stejně se dají ošetřit i stěny místnosti. Zápach za pár hodin zmizí. U domů z přírodních materiálů se kravinec používal jako součást omítky proti houbám a plísním. V Orientě se pálí kravinec k desinfekci dodnes, ale dříve se to dělalo i v nemocnicích. Ovšem kravince nepomáhají jen lidem. Kravince se dávaly také na ohryzané kmínky stromů kvůli lepšímu hojení, nejlépe snad od březích krav ve směsi s hlínou.

V některých oblastech Indie má bohyně Lakšmí souvislost s kravským trusem. Lakšmí ztělesňuje bohatství, Zemi a potravu; především je to ale bohyně štěstí. Kravinec má obsahovat energii štěstí. Je vědecky dokázané, že kravinec má druh Mycobacterium vaccae, který způsobuje zlepšení nálady. Tato bakterie zřejmě nastoluje rovnováhu v imunitním systému a podněcuje produkci serotoninu v mozku. Serotonin je hormon štěstí, jehož nedostatek způsobuje depresi.

Pro zajímavost ještě dodejme, že tygří trus je dobrý proti kunám, že lidovým lékem na ztrátu vlasů byly kozí bobky (“Když se vlasy již odpršely, vezmi popel z trusu kozího, smíšej s olejem dřevěným a tím maž hlavu.”) a že v Tanzánii dávají dětem za oblečení hyení trus, protože věří, že ten pomůže dítěti, aby začalo brzy chodit. A ještě z jiného soudku, na každém letišti v Kanadě se prodávají bonbóny a sušenky zvané “losí trus” (moose droppings) a i jinde lze najít “kanadské losí bobky” (pražené mandle s chutí javorového cukru a skořice) a v Rorontu lze sehnat take zmrzlina s “losím trusem”.

Dokončení zítra.