Úterý 17. června 2025, svátek má Adolf
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

VĚDA: S kým vším jsme se spustili?

Analýzy genomu dívky, která žila na Sibiři před 40 000 roků, odhalily další mesalianci našich předků s vývojově staršími zástupci rodu Homo.

Objev kosti z článku prstu v sibiřské jeskyni Děnisova nevzbudil velkou pozornost až do chvíle, kdy si ji vzal na paškál tým genetika Svanteho Pääba z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii. Analýzy tzv. mitochondriální DNA, kterou dědíme výhradně po matce a otec nám ji nepředává, odhalily, že obyvatelka Děnisovy jeskyně nepatřila k neandrtálcům a už vůbec ji nebylo možné strčit mezi zástupce naších přímých předků – pravěkých lidí druhu Homo sapiens. Vyhlídka, že „lidská zoo“ byla před 40 000 roků celkem pestrá a dosti kontrastovala s dnešním nudným stavem jediného zástupce rodu Homo na Zemi, vzrušila laiky i mnohé odborníky. Nejeden expert se přitom inspiroval Haškovým „Co je mi do pravdy, když ji nemám já!“ a nález z Děnisovy jeskyně relativizoval a bagatelizoval. Pro nadšení laiků nad "dívkou z Děnisovy jeskyně" měli tito jen slova pohrdání.

Nebylo zapotřebí ani kozinovského „do roka a do dne“ a nadšenci mají proti skeptikům v rukou pádný argument. Mezinárodní tým pod vedením Svanteho Pääba publikoval v týdeníku Nature jaderný genom ženy z Děnisovy jeskyně. V jaderném genomu se nachází neskonale více dědičné informace než v mitochondriální DNA. Dědíme ji jak od matky, tak i od otce. Díky tomu prozrazuje jaderná dědičná informace o člověku a jeho genetických vazbách mnohem více než DNA z mitochondrií.

DNA dívky z Děnisovy jeskyně odhalila další mesalianci v naší evoluci. Z první nás usvědčila již analýza DNA neandrtálců. Ukázalo se, že si neseme „nějakou tu kapku“ neandrtálské krve, protože se naši předci s neandrtálci pravidelně spouštěli.

První lidé Homo sapiens se vyvinuli v Africe před 200 000 roků a před 50 000 až 60 000 roků se vydali mimo černý kontinent dobýt svět. Ten nebyl v té době liduprázdný. Obývali jej potomci primitivnějších druhů lidí, kteří opustili africkou kolébku lidstva v dřívějších migracích. V Evropě žili v době příchodu našich předků Homo sapiens neandrtálci. Naši předci je – možná dosti drsně – odkázali do propadliště dějin. Mohli je vytlačit jako méně zdatné konkurenty. Nelze vyloučit, že s sebou přinesli z Afriky nějakou chorobu, která neandrtálce skosila. Ve hře je i možnost, že se naši předci a neandrtálci utkávali v přímých ozbrojených konfliktech. Nelze vyloučit, že jsme neandrtálce jednoduše vyhubili. Určitě není pochyb o tom, že předtím jsme se s nimi zkřížili. Některý Homo sapiens se tu a tam s neandrtálci „spustil“. Jasně to dokládá příměs neandrtálských genů v naší DNA.

Homo sapiens však mířil i do Asie a následně i dál – do Melanésie, Austrálie a do Tichomoří. Přitom došlo k druhé mesalianci. Jak vyplývá z nově publikovaných výsledků analýz genomu dívky z Děnisovy jeskyně, byla tahle žena představitelkou dalšího druhu člověka. Z nám známých lidí měla geneticky nejblíže k neandrtálcům, ale výrazně se od nich lišila. Jasně to dokládá zub, který byl nalezen v Děnisově jeskyni a jehož popis je součástí publikace v Nature. Pohled do dědičné informace současných lidí ukázal, že „děnisované“ (Pääbo a spol. razí pro tyto lidi označení „Denisovan“) nezmizeli beze stopy. Obyvatelé Melanésie a Tichomoří nesou ve své dědičné informaci asi 5 % z DNA lidí, kteří žili před 40 000 roků na Sibiři. Předci Melanésanů a Polynésanů se museli někde s předky děnisovanů potkat a přitom došlo i na nějaké ty techtle mechtle.

Evoluce současného člověka Homo sapiens tak získává nové kontury. Donedávna jsme předpokládali, že pravěcí lidé Homo sapiens vytěsnili po příchodu z Afriky na všech kontinentech své předchůdce a nahradili je. To zůstává v zásadě v platnosti, ale zároveň už asi nikdo nezpochybní fakt, že se naši předci při tom „vytěsňování“ často tak trochu geneticky „ušpinili“, protože se v malé míře křížili s populací, kterou vytlačovali či vybíjeli. Tak trochu to připomíná pronikání Evropanů do Nového světa. Většinu původních obyvatel vyhubili, ale přesto po sobě stačili zanechat početnou armádu míšenců. V tomto případě však šlo o vybíjení míšení v rámci jednoho druhu - Homo sapiens. Našim předkům se k mesaliancím nabízely i další druhy člověka a oni touto možností zjevně nepohrdli.

Nabízí se vzrušují spekulace, při které se seriózním konzervativním odborníkům asi opět naježí vousy. Kdo ví, kolik různých druhů člověka na Zemi v době migrace Homo sapiens mimo Afriku žilo a s kolika z nich se stačili naši předci spustit. Kdo ví, která etnika si nesou v krvi dědictví po těchto mesaliancích podobně jako obyvatelé Evropy nebo Melanésané a Polynésané. Naše evoluce byla zjevně velmi bohatá na náhodné události, peripetie, excesy a měla daleko k poklidnému proudu, kde „dokonalejší“ nahradili ty „méně dokonalé“. Zatím se zdá, že přílivu krve jiných lidských druhů mohli zůstat ušetření lidé Homo sapiens, kteří neopustili africkou kolébku lidstva a jejichž potomci dnes obývají subsaharskou Afriku.

Dokážeme tenhle pozměněný obraz naší evoluce vůbec vstřebat? Nezačneme z něj zase kutat úvahy o tom, že kdo dědil od neandrtálců, byl „lepší“ či „horší“ než ten, kdo od nich nedědil? A dokážeme třeba tenhle obraz lidské evoluce předložit žákům a studentům ve školách a představit jim ho jako příběh, který se dramatičností vyrovná akčním filmům?

Na začátek by možná stačilo, kdybychom si dokázali tenhle objev užít a nenechali si ho otrávit obvyklými komentáři, že to vlastně žádná novinka není, že Pääbo a spol. jsou jen banda nedouků a že si genetika nemůže přisvojovat ambice na vnášení zásadních zvratů do paleoantropologie. Není to žádná hanba ani důkaz nedostatku intelektu či vzdělání. Radovat se z objevu "děnisovanů" a jejich podílu na genetické rozmanitosti současného lidstva dokážou i opravdu slovutní odborníci.

„Celý ten příběh je úžasný. Je to jako překvapivý vánoční dárek!“ komentoval studii z Nature například přední světový paleoantropolog Carles Lalueza Fox z barcelonské university.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora

Aston Ondřej Neff
17. 6. 2025

V pondělí představili Piráti svůj program.

Jan Ferenc
17. 6. 2025

Současný tarifní systém je složitý a hlavně zastaralý.

Gita Zbavitelová
17. 6. 2025

Mnoho Íránců se z útoků raduje a doufá, že režim padne.

Petr Kolman
17. 6. 2025

Když vás v devět nepustí do hospody, která zavírá v deset.

Ivo Fencl
17. 6. 2025

Lucie Hášová Truhelková: Příběhy čtvrtí.

Lidovky.cz, ČTK
17. 6. 2025

Při ruských nočních útocích zahynulo 14 lidí, mezi nimi jeden Američan, píše AFP s odvoláním na...

Lidovky.cz, ČTK
17. 6. 2025

V pražských Kbelích přistálo v úterý brzy ráno letadlo, které Česko vyslalo pro své občany v...

ČTK, Lidovky.cz
17. 6. 2025

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social vyzval k okamžité evakuaci...

Štěpán Hobza
17. 6. 2025

V posledních dnech eskaluje konflikt mezi Izraelem a Íránem. Obě země podnikají ničivé nálety na...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Přesouvání operačních sálů do podzemí, cvičení zdravotníků či pořizování neprůstřelných vest a...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz