Vědecké časopisy Nature a Science vyhlásily přelomové události ve vědě za uplynulý rok. O čem tedy nejuznávanější vědecké časopisy světa soudí, že změní historii vědy?

CRISPR-Cas9 – velebený i proklínaný

Redaktoři amerického vědeckého týdeníku Science postavili do čela desítky nejvýznamnějších vědeckých počinů roku 2015 techniku CRISPR-Cas9 využívanou genovými inženýry pro cílené zásahy do dědičné informace. Takzvané krispry vstoupily do vědy už před třemi roky, ale v roce 2015 zvířily vody nejen ve vědě hned několikrát. Čínští vědci otestovali tuto techniku pro zásahy do dědičné informace lidských embryí. Vyvolali bouřlivé reakce, i když použili zárodky neschopné zdárného vývoje a výsledky experimentu zformulovali do naléhavého varování: „Krispry“ ještě nedozrály k tomu, abychom s nimi prováděli zásahy do DNA lidských embryí „ naostro“!

Američtí vědci použili krispry k tvorbě organismů, mezi nimiž se šíří uměle navozená změna dědičné informace „řetězovou reakcí“. Jakmile se nositel takové dědičné změny dostane do populace nepozměněných organismů, „přepisuje“ jeho krispr dědičnou informaci následných pokolení tak dlouho, až nesou umělou změnu úplně všichni. Tento takzvaný gene drive byl dlouho noční můrou genetiky, ale teprve krispry jej proměnily v reálnou možnost. Dnes už jsou v laboratořích připravení komáři odolní k malárii, kteří by dokázali tuto vlastnost rozšířit mezi komáry žijícími v přírodě. Hotov je dokonce komár, který by prostřednictvím „gene drivu“ způsobil kolaps divoké populace. Jejich vypuštění do přírody ale není na programu dne.

Mise k malému zmrzlému světu

Konkurenční britský vědecký týdeník Nature postavil na první místo mezi vědeckými událostmi roku pařížskou klimatickou konferenci, jejíž signatáři se shodli, že nedopustí ohřátí pozemské atmosféry o více než dva stupně Celsia. Na krispry zbyla v žebříčku tohoto časopisu až třetí příčka. Na druhé se umístila mise kosmické sondy New Horizons za to, že v roce 2015 nabídla lidstvu první detailnější pohled na planetku Pluto. Misi New Horizons přisoudil „stříbrnou medaili“ i časopis Science, kterému se pařížská klimatická konference do desítky průlomů roku nevešla.

Mise k Plutu s 35 procenty hlasů jasně vyhrála i anketu o největší objev roku 2015 u čtenářů časopisu Science. Krispry skončily druhé s pětinou hlasů. Při „lidovém hlasování“ pro Science se ukázala síla sociálních sítí. Zpočátku hlasování vedly krispry s komfortním náskokem před misí New Horizons. Vědci zapojení do projektu New Horizons však prostřednictvím Twitteru lobovali u široké veřejnosti za hlasy pro misi k Plutu a to je vyneslo na první místo.

Celkově tak lze uzavřít bilanci nejvýznamnějších vědeckých objevů konstatováním, že momentálně si zřejmě lidstvo z „produkce roku 2015“ cení výsledky výzkumu Pluta a pokrok na poli využití krisprů. Je vysoce pravděpodobné, že leckterý významný objev natolik předběhl svou dobu, že jsme jeho význam nepochopili a docení ho až čas. Vždyť třeba Einsteinova teorie relativity by před sto lety titul „průlomu roku“ zcela jistě nezískala.

Úspěchy i přísliby

Věda přinesla v uplynulém roce celou řadu pozoruhodných objevů. Děsivá zdravotnická a humanitární krize vyvolaná epidemií eboly v západní Africe mobilizovala vědce k úspěšnému vývoji vakcíny. Na ebolu zemřelo více než 11 000 lidí a nedávné zprávy z Libérie o třech nových případech jasně dokazují, že choroba ještě zdaleka nevyklidila pozice a očkování zůstává jednou z mála zbraní, jež může její návrat a postup zastavit.

Významný úspěch si připsala na své konto syntetická biologie, když se několika laboratořím podařilo přenést do kvasinek kompletní syntézu opiátů. Otevřela se tak cesta k výrobě nových léků na tišení bolesti. Zároveň je ale lidstvo postaveno před možnost, že kvasinky produkující opiáty zneužije organizovaný zločin pro masovou produkci drog.

K překvapivým objevům roku 2015 se řadí i odhalení lymfatických cév pronikajících do mozku savců. Lymfatický oběh je důležitou součástí imunitního systému a učebnice anatomie tvrdily, že končí v oblasti krku. Vyvrácení dvousetletého omylu nabízí nové možnosti pro léčbu některých onemocnění mozku.

Ohlédnutí se za vědou v uplynulém roce provázejí i tipy na významné objevy, jež přinese nadcházející rok. Na co se můžeme těšit? Science obrací pozornost k novým detektorům v americké Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory a k novým detektorům Virgo poblíž italské Pisy, protože ty mohou přinést zásadní průlom v pátrání po takzvaných gravitačních vlnách. Od roku 2016 si také slibuje definitivní rozlousknutí záhady obestírající domestikaci psa. Vědci na základě analýz psí DNA postupně umístili centrum domestikace „nejbližšího přítele člověka“ do jihovýchodní Číny, na Blízký východ, do střední Evropy a nejnověji kamsi na pomezí Indie a Nepálu. „Teď mohou být vědci blízko definitivní odpovědi,“ slibuje Science.

LN, 6.1.2016