Ani ne před dvěma tisíci lety si lidé představovali Zemi jako placku. Představa kulaté Země je děsila, báli se, že by ze Země spadli. Ani ne před tisícem let si lidé nedokázali představit Slunce jako hvězdu, okolo které obíhá naše planeta. Skutečnost, že Země je jen jedna z mnoha planet a Slunce jen jedna z mnoha hvězd, lidi děsila. Podobných zjednodušení bylo mnoho a spousta jich přetrvává do dnešní doby.

Ještě nedávno učitelé ve školách vysvětlovali hmotu pomocí modelů atomů tvořených jakýmisi kuličkami. Vlnový charakter částic a kvartová skladba nukleonů je dnes mnoha lidem známa, ale k základním znalostem tyto informace už nepatří. Plné pochopení vlnového a kvantového charakteru částic však zásadním způsobem mění pohled na svět a jeho podstatu. Jsem přesvědčen, že správné pochopení těchto jevů má na lidi větší dopad než pochopení gravitace a kulatosti Země před staletími.

Lidé si většinou z hlediska svého pudového vnímání představují elementární částice jako nějaké objekty. Jaksi podvědomě si je představují, vytvořené z nějaké hmoty, hlíny či oceli. Vůbec si však nepřipouštějí nesmyslnost těchto představ a neuvědomují si, jak chybnou představu o světě si tím vytvářejí.

Ve skutečnosti je každá taková částice pouze jakýmsi souborem hodnot a rovnic, které vyjadřují vztahy s jinými rovnicemi a hodnotami jiných částic. Nic víc, nic míň, jsou to jen hodnoty a pravidla, jen informace. Většině fyziků byla skutečnost, že náš svět je v postatě jen software, jasná už v minulém století a umožnila jim dovést svůj výzkum jevů až k funkčním objevům. Stovky vědců vynakládají značné úsilí o popsání jevů až na elementární rovnice, za jejichž podstatou už opravdu nic není.

Když jsem před lety viděl film Matrix, zajásal jsem, že někdo přišel na populární způsob, jak lidem vysvětlit, že žijeme v jakémsi software. Později jsem byl zklamán, protože scénář vyústil v použití zcela zbytečného hardwaru, na kterém ten svět běžel.

Abych zde nevytvářel další omyly, musím dodat, že ten náš software nikterak nesouvisí s lidmi, jsou to dynamické rovnice vyjadřující pravidla vzájemného chování elementárních částic. Částice jsou vlastně jen soubory pravidel, jichž mnoho už známe. Pravidla umožňují a definují vytváření atomů, hmoty či hvězd. Poznání hodnot některých proměnných nám umožňuje vypočítávat další výsledky rovnic a tím předvídat pohyb, případně interakce částic. Celý vesmír je v podstatě jen obrovské množství rovnic, které se neustále přepočítávají. Podstata tohoto software je on sám o sobě, k tomu aby to vše fungovalo, není žádný hardware zapotřebí. Je to stejně jednoduché, jako že lidé nespadnou z kulaté Země.

V životě se pořád setkávám s většinou lidí, kteří si představují svět složený z „kuliček“. Kuličkově hmotová představa světa je však stejně limitující, jako představa ploché Země.

Možná by bylo vhodnější neříkat elementární částice, ale elementární soubory rovnic. Otázkou je, jak dlouho by nám to vydrželo, vždyť matematika a čísla jsou také jen nedokonalé modely, na jejichž limity kvantová fyzika naráží už dnes.

Poznámka: Výše uvedené skutečnosti nejsou žádným objevem či teorií, je to pouhý pokus o popularizaci odborníkům zcela zřejmých skutečností.