Existují léčivé přípravky, které už za sebou mají z dřívějška klinické zkoušky a jsou účinné v koncentracích, které se dají u pacientů s covid-19 bezpečně použít.

To ovšem naše novináře, zdá se, moc nezajímá. Jejich miláčkem se stal Remdesivir, který smrtnost onemocnění covidem-19 nijak neovlivňuje. A tak je u nás stále ticho po pěšině v případě Favipiraviru (Avigan, T-705), vyvinutého společností Fujifilm Toyama Chemical, jenž byl původně jako Avigan schválen pro výrobu a prodej v Japonsku v roce 2014 jako antivirový lék proti chřipce. Skupina Fujifilm v současné době provádí klinickou studii zaměřenou na Avigan, která se zaměřuje na pacienty s covid-19 v Japonsku a USA a snaží se zvýšit výrobu léku prostřednictvím partnerství s domácími a zámořskými společnostmi.

Mezi léčivými přípravky, o kterých naši novináři v souvislosti s experimentální léčbou covid-19 cudně mlčí, je i ciklesonid, což je inhalační kortikosteroid užívaný i u nás k léčbě astmatu, který působí na dýchací cesty a tlumí zánětlivé procesy. Je podáván aerosolovým dávkovačem (pro Českou republiku je povolen v podobě přípravku Alvesco 160 inhaler). Ciklesonid je sice řazen do skupiny kortikoidů, avšak u inhalačně podávaných kortikoidů jsou vedlejší účinky vzácné a v drtivé většině nezávažné. Ciklesonid se podle americké studie ukázal být slibným léčivem (přesněji tzv. proléčivem, neboť jeho aktivní metabolit se uvolňuje až po jeho uložení v plicích) i v případě závažného průběhu covid-19. Autoři poukazují na to, že už studie ze začátku tohoto roku prokázala antivirovou aktivitu a odhalila molekulární cíl léčiva jako virový protein nazývaný Nsp15, čímž se tak může projevovat jeho duální role (antivirová a protizánětlivá) při kontrole infekce novým koronavirem. Přičemž protizánětlivá aktivita ciklesonidu může být použita k potlačení cytokinové bouře, což je zánětlivá nadměrná imunitní reakce, která může pacienty s covid-19 usmrtit.

K potlačení cytokinové bouře však lze použít i levný a široce dostupný lék dexametazon, jak tomu nasvědčuje studie z Oxfordské univerzity. Dexametazon je syntetický glukokortikoid s protizánětlivým účinkem. Stejně jako ostatní glukokortikoidy má též antialergické, antipyretické (proti horečce) a imunosupresivní účinky. Používá se například jako podpůrný prostředek při protinádorové léčbě, ale také při kožních potížích, onemocnění střev či plicních chorobách. „Tohle je zatím první a jediný lék, který prokazatelně snižuje úmrtnost a snižuje ji významně. Je to obrovský průlom,“ uvedl člen oxfordského výzkumného týmu profesor Peter Horby. A jak k tomu server BBC poznamenává, v případě Velké Británie mohla být celková bilance úmrtí o 5000 obětí nižší, pokud by tento lék od začátku epidemie dostali všichni rizikoví pacienti. Podle britských vědců by nyní nemocnice vážně nemocným pacientům s covidem-19, pokud budou indikováni k léčbě na jednotkách intenzivní péče, měly podávat tento lék neprodleně. U lidí, kteří mají lehký průběh infekce, naproti tomu lék nijak nepomáhá a experti jim radí, aby si jej v lékárnách nekupovali.

O dexametazonu u nás širokou veřejnost na iDnes informoval i profesor MUDr. Jiří Beran, CSc., který je od dubna 2002 ředitelem a vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. Jiří Beran zde říká: „Vyšší šance na přežití při hospitalizaci u nejtěžších případů při řízené ventilaci je dána nově prokázaným efektem kortikoidu dexamethason, který se používal již dříve v léčbě rozsáhlých zánětů plic nebo mozku. Výzkumníci ve Velké Británii na vzorku více než 6 000 pacientů ve více než 170 nemocnicích prokázali, že je jeho léčba vysoce efektivní i ve velmi nízké dávce aplikované po dobu 10 dní. Takto prokázaná léčba kortikoidy snižuje smrtnost na covid-19 až o 30 % a zcela převálcovala hepatotoxický lék Remdesivir, který má sice velkou reklamu, ale smrtnost onemocnění covidem-19 nijak neovlivňuje. Navíc cena léčby dexamethasonem je v řádu stokorun až tisícikorun.“

Velkou naději lékařské týmy dnes vkládají do interferonů, které jsou v klinické praxi využívány např. v léčbě sclerosis multiplex. Interferony jsou proteiny nespecifické imunity, které stimulují protivirovou odpověď vrozeného imunitního systému. A v inhalační formě pro léčbu covidu-19 je jako první zmiňovalo čínské doporučení. Nyní jsou již k dispozici výsledky klinické studie z center ve Velké Británii, kde byl pacientům s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 podáván inhalační roztok interferonu IFN-β-1a nebulizační formou (nebulizací se rozumí rozprašování tekutiny ve formě mikroskopických kapek, které mohou být vdechnuty). Neboť interferon beta (IFN-β) se váže na receptory pro interferony na infikovaných i dosud zdravých buňkách a navozuje v nich antivirový stav. Hlavním aspektem studie bylo stanovení role tohoto interferonu v léčbě a prevenci závažných respiračních obtíží u pacientů infikovaných novým koronavirem. Do testování tohoto interferonu bylo zapojeno 101 dobrovolníků přijatých k léčbě covidu-19 v devíti britských nemocnicích. A jak se ukázalo, tato molekula pomohla snížit závažnost koronavirové infekce i v plicích osob se sníženou imunitní odpovědí. Společnost Synairgen tak oznámila, že její přípravek SNG001, obsahující interferon beta, výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci covid-19.

Nelze však zapomínat na přípravek Isoprinosine (inosin prinobex), zvyšující přirozenou obranyschopnost organismu a posilující jeho imunitní odpověď vůči virovým infekcím, přičemž působí zejména na složky buněčné imunity. Je k dispozici asi v 70 zemích světa, u nás ho může předepsat každý obvodní lékař, přičemž se jeho cena pohybuje kolem 400 korun. Užívají ho například lidé, kteří mají opakované herpetické infekce nebo onemocnění spojená s EB viry a cytomegaloviry. Tento lék při nákaze novým koronavirem na sobě a svém synovi vyzkoušel již výše zmiňovaný prof. Jiří Beran. Oba onemocnění covidem-19 zvládli bez závažných příznaků. Vakcinolog Jiří Beran k tomu podotýká: „Při užívání dvou tablet třikrát denně se pátý den počet NK buněk zdvojnásobuje a sedmý až osmý den se dramaticky zvyšuje počet osob bez jakýchkoli příznaků.“ V českém vydání časopisu Forbes, který s ním připravil rozhovor, pak profesor Beran také upozorňuje na fakt, že byl lék vyzkoušen i v domově seniorů v Litovli, kde se nakazilo 56 klientů a osm osob z personálu: „Místní lékařka podala lék ihned při prvních příznacích dvacítce lidí ve věku od 87 do 94 let, tedy kategorii, ve které umírá na covid-19 každý třetí. Výsledek? U některých se stav mírně zlepšil během 24 hodin, sedm pacientů bylo hospitalizováno na infekčním oddělení nemocnice v Prostějově pro zápal plic, nikdo z nich ale nezemřel a průběh nemoci byl spíš mírnější,“ říká prof. Beran.

Jinak řečeno, v posledních týdnech počet nakažených novým koronavirem u nás stoupá. Nenazrál tedy čas se zamyslet nad tím, zda některá nízkonákladová léčiva či některá levná a široce dostupná generika nakonec nejsou účinnější než sdělovacími prostředky oslavovaný Remdesivir, který „má sice velkou reklamu, ale smrtnost onemocnění covidem-19 nijak neovlivňuje“?