16.1.2021 | Svátek má Ctirad


VĚDA: Jak vypadáš, koronáči?

17.12.2020

Umíte si představit, ale doopravdy, jak takový virus vypadá? Tedy pokud nejste přesvědčeni o tom, že žádný koronavirus ve skutečnosti neexistuje... Od jara v okruhu mých známých sedm lidí onemocnělo a jeden zemřel, takže oni asi ti zdravotníci ve skafandrech nebudou najatí herci a pacienti na přístrojích nebudou placený kompars, milí popírači.

Nedávno jsem psal o tom, že nám chybí nějaký symbol, který by nás provedl dobou odříkání mnoha světských radovánek z dob předkoronáčových. Každopádně to, co na nás juká z těch obrázků, kde se někdo pokouší náš milovaný koronavirus zobrazit, je právě symbol, ovšem pro většinu lidí symbol něčeho primitivního a divného, co přece nemůže zabíjet lidi - taková kulička s čudlíky. To je ten problém: neumíme si koronavirus představit.

Kulička se spoustou čudlíků na povrchu nic nevypovídá o nebezpečnosti. Takový virus eboly vypadá jako zakroucený prasečí ocásek nebo marný pokus o houslový klíč - a rozhodně s ním žádná sranda není.

Uvnitř koronaviru je vláknitá molekula ribonukleové kyseliny. Ta je složena z fosfátů (ty si virus bere z CocaColy - ba ne, to byl jen vtip, i když... mohl by), pětiuhlíkatých cukrů ribóz a čtyř typů dusíkato-uhlíkatých molekul. Uhlík, kyslík, vodík, dusík a fosfor - nic jiného to není. Už tady je problém, jak si takovou RNA představit. Molekulu nikdo z nás neviděl, nikdo si na ni nesáhnul. Zkouším si představit takový pokroucený, jakoby rosolovitý chloupek, to by mohlo být ono. Kolem RNA je obal z většího množství molekul bílkovin. Řekněme, že by každá bílkovina mohla vypadat jako rosolovitá kulička. Co? Barva? Ale prosím vás, představte si to třeba bělavé, moc daleko od pravdy nebudete. A pozor, finta: to celé, tedy molekula RNA a spousta bílkovin kolem ní, je ještě obalené membránou z fosfolipidů, bílkovin a sacharidů, která pochází z poslední napadené hostitelské buňky. Tuhle membránu si lze představit snadno: malé a tenké mastné oko na polévce stočené do kuličky. A tohleto nás tedy zabíjí. Že nevěříte? Váš problém. AIDS na vás! Protože virus HIV je ještě primitivnější než koronáč, není totiž zabalený do toho mastného oka. A na TEN snad věříte, ne?

Virus je něco nepředstavitelně malého. Vaše buňky - a ani ty nemáte šanci spatřit vlastním zrakem - jsou mnohasetkrát větší než on. Ale je životaschopnější, protože ve skutečnosti mimo vaše (tedy doufejme, že mimo ty vaše) buňky není vůbec živý. Zkuste si někde vypůjčit mikroskop, trochu si zašoupejte takzvaným uchošťourem po stěně úst a otřete o podložní sklíčko. To by bylo, abyste tam nenašli alespoň jednu svoji buňku - takové placaté průhledné něco. Zkuste ponechat volně na sklíčku a za hodinu se podívejte znovu. Bude to celé scvrklé, vyschlé. Neoživitelné. S bílkovinami se stalo zhruba to, co s bílkem, když jej průhledný a tekutý ukápneme na zahřátou pánvičku. To bílé a tuhé, co vznikne, už nikdy nevrátíte do původní podoby čerstvého bílku.

Buňka vyschla, protože v ní mělo co vyschnout, byla plná vody. Virus není plný vody. Jeho bílkoviny jenom potřebují mít na sobě alespoň pár navázaných vodních molekul. Když se uvolní a odpaří, je po viru. Koronáč ale má - jak jsme si řekli - kolem sebe ještě jeden obal z lipidů, bílkovin atd. Ten zpomaluje vyschnutí bílkovin kolem RNA. Tyhle lipidy mají jeden konec z fosfátu a tenhle konec strašně miluje vodu. Drží ji jako klíště. Takže viry s fosfolipidovým obalem tak snadno, jako třeba HIV, nevyschnou. Tenhle obal navíc docela rád a dobře přilne k ledasčemu, třeba k vašim rukám.

Potřesete si rukama, cucnete si Cuba Libre ze stejného brčka, a koronáč změní majitele. Prsknete někomu do obličeje a virus se uchytí na obličeji vašeho protějšku. Všimněte si někdy v světelných paprscích hodně šikmo dopadajících, jak pěknou spršku vypouštíte při běžné řeči. Ale mluvte přes roušku a kapička vody s koronáčem ztratí rychlost, moc daleko nedoletí. Virus je také vděčný za trošku vody. Na kůži se jenom drží, ale při přenesení na vlhkou sliznici úst, nosu nebo očních spojivek vám dojatě poděkuje a jde se zavrtat do nejbližší buňky.

Pořád ještě netuším/netušíte, jak koronavirus vypadá. Taková nejtitěrnější mastná a trochu vlhká rosolovitá kapička. Ale je to prevít. A proč že všechny ty tanečky se zavíráním hospod, karanténami atd.? Protože koronáč vydrží mimo lidské tělo dlouho, ale ne nekonečně. Kdo ho má, rozprskává a rozpatlává ho všude kolem sebe. Nákaza čímkoli nevzniká tak, že do těla pronikne JEDEN virus, jedna bakterie. S tím si bílé krvinky obvykle poradí. Ale nálož desítek koronáčů naráz už by mohl být problém. Tahle nákaza, na rozdíl od AIDS, není navěky. Imunitní systém nakažených nakonec viry zlikviduje nebo dotyční umřou (to nebyl vtip). Když se nakažený s někým potká, je dost pravděpodobné, že jej nakazí. Když nikoho nepotká, viry rozprskané všude kolem něj nějakou dobu vydrží, ale pak vyschnou a už je nic nevzkřísí (nezapomínejme, že virus je mimo hostitele jenom neživý shluk molekul závislý na své hydrataci). Když se takhle zodpovědně zachová každý, zbaví se svých virů a nikomu je nepředá. Když se neinfikovaní budou chovat podle 3R, sníží riziko svého nakažení a jsou pro okolí bezpeční i v případě, že ve skutečnosto bezpříznakově nakažení jsou. Je to tak velký problém?

Pro váhající ještě dvě pozitiva roušek: Nemusím se tak často holit, když mi stejně nikdo nevidí do obličeje. Roušky mají též pozitivní vliv na ústní hygienu. Kdo si nedbale vyčistí chrup, musí pak čichat svůj vlastní dech, nebožák! Tak s úsměvem - natištěným na roušce!

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.