Na zpravodajském serveru Novinky.cz se 4. srpna 2010 se objevila zpráva, že archeologové Západočeské univerzity zkoumají zaniklou trampskou osadu Alberta nedaleko Stříbra, která fungovala ještě v 60. letech. Děkan filozofické fakulty ZČU a archeolog Pavel Vařeka informoval o archeologických nálezech na místě původního srubu, ohniště a potlachové louky, které prý dokumentují chování trampů a jejich život. Archeologové se tak chtějí podílet na komplexním zmapování fenoménu českého trampského hnutí.

Zpráva na první pohled vypadá jako aprílový žert nebo něco na způsob vědecké činnosti Járy Cimrmana. Jaké objevné nálezy (zatím nacházejí především nejrůznější předměty denní potřeby) lze asi očekávat na trampském tábořišti opuštěném před sotva 40 lety? Bude to něco výrazně odlišného od dnešních, tu a tam ještě v Česku fungujících trampských osad? V knížce Františka Langra Bratrstvo Bílého klíče, určené dětem, podniká srovnatelný výzkum parta dvanáctiletých hochů ve sklepě opuštěného objektu u továrny na pražské periferii. Ve zbytcích petrolejové lampy, šněrovačky, kulmy na vlasy aj. kluci vidí úžasné archeologické nálezy. Chtějí je vědci ze ZČU napodobovat?

Laik by očekával, že život na takové české trampské osadě bude do nejmenších detailů zdokumentován v četných kronikách, zobrazen na fotografiích, amatérských filmech a mnohokrát popsán v již dříve uveřejněných vzpomínkách pamětníků a povídkách z trampského života roztroušených za ta léta v různých časopisech atd. Troufám si říci, že zde bude k mání i řada soukromých archivů. Co nového chtějí plzeňští archeologové objevit? To, do čeho se zde pustili profesionální archeologové, přece nemůže být pro společnost žádným přínosem.

Věc však může mít i jiný rozměr. Počet profesionálních archeologů v Česku vysoko převyšuje počty profesionálních archeologů v západní Evropě. To naše "vědce", jak se vyjádřil jeden amatérský archeolog, „nutí k neustálému budování kruhové obrany a držení basy“. Motivem různých pseudovýzkumů a předstírání vědecké činnosti je pak strach z existenčních problémů. Úporně se zde dbá, aby bylo zachováno to, co profesionální archeologie získala v době totality. Proto také v tomto oboru dosud nedošlo k potřebným změnám. Stále platí, sice mnohokrát novelizovaný, ale z roku 1987 pocházející zákon o státní památkové péči, přiznávající veškerá práva v archeologickém výzkumu výhradně institucionalizovaným osobám. Pak se nelze divit, jakou „vědeckou“ činnost si dokáží archeologická pracoviště vymyslet. Brzy může dojít na výzkumy odpadkových kontejnerů na sídlištích.

V Česku působí i tzv. amatérští archeologové. V podstatě moderní česká archeologie vděčí za svůj vznik výhradně archeologům, kteří se archeologii na přelomu 19. a 20. století věnovali ve svém volném čase a za své (popřípadě za prostředky soukromých sponzorů) vedle svých jiných povolání. Nicméně za totality se tato skupina, která stála u zrodu archeologie na našem území, dostala do závislosti a područí státních institucí, které si vytvořily v tomto oboru monopol.

Na západ od českých hranic, v Německu, Velké Británii a jinde, není takové ostré dělení na „profesionální“ a „neprofesionální“ archeologii a za splnění určitých stanovených podmínek je uznávána výzkumná činnost i těch, kteří nejsou „institucionalizováni“ a platí si svou činnost ze soukromých zdrojů.

Je obdivuhodné, jak rozsáhlé a odborně fundované výzkumy jsou i dnes schopni v českých, amatérské archeologii vysloveně nepřátelských podmínkách provádět ti, kteří se archeologii věnují jako „amatéři“. Např. unikátní keltské hradiště na stolové hoře Vladař na Karlovarsku, nazývané Pražským hradem pravěku, objevilo a první průzkumy provedlo sdružení amatérských archeologů. Nedávno se mi dostal do rukou rozsáhlý sborník Archeologie Moravy a Slezska z roku 2009, prezentující výsledky rozsáhlé činnosti České archeologické společnosti, pobočky pro Moravu a Slezsko. Je v něm také popsán případ, kdy výsledky mnohaleté práce amatérského archeologa ukradl profesionál a publikoval je jako své dílo. Otřesné svědectví o lidském charakteru. Prý v tomto oboru, kde plagiátorství je zcela běžné, nic neobvyklého.

Je zřejmé, že nastal čas na seriózní diskusi, která by vedla ke změně památkového zákona a nastolení poměrů, které jsou v archeologii obvyklé v jiných evropských zemích. Jistě, i stát se musí na archeologických výzkumech podílet. Jeho monopol by zde měl být ale zrušen. Na to, aby se veřejné prostředky vynakládaly na „vědecké“ archeologické výzkumy trampských osad, je každé koruny škoda.