21.10.2019 | Svátek má Brigita


VĚDA: Co když žádný Big Bang nebyl?

12.9.2016

Rudý posuv ve spektru hvězd se vysvětluje rozpínáním vesmíru. Je však i jiné vysvětlení.

Pochybovat o tzv. „Velkém třesku“, kterým údajně vznikl vesmír, si dnes patrně nedovolí žádný renomovaný odborník na astronomii nebo kosmologii, který chce být ve své branži brán vážně. Nejsa ani jedním ani druhým a nestoje vůbec o vědecké renomé, z pozice naprostého laika, který si pouze přečetl Hawkingovu „Stručnou historii času“ (a dokonce ani netvrdím, že jsem tam všemu dokonale porozuměl), přiznávám se, že mě ani tak slovutný fyzik pro svou teorii vzniku vesmíru nezískal.

Celá teorie Velkého třesku je založena, pokud jsem to dobře pochopil, na tzv. rudém posuvu ve spektru vzdálených galaxií, který se vysvětluje tím, že tyto galaxie se od nás vzdalují a tím zdánlivě klesá kmitočet jimi vyzařovaného světla (Dopplerův efekt). Protože tento jev pozorujeme naprosto ve všech směrech v kterémkoli výseku oblohy, znamená to, že galaxie se vzdalují naprosto všechny, a vesmír se tak neustále rozpíná. Spory jsou pouze o to, zda rychlost rozpínání je konstantní, nebo se tento pohyb časem zpomaluje a případně se po nějaké době zastaví či přejde ve smršťování. Tak či onak, nynější rozpínání vesmíru se má za prokázané, a musí tedy někde v daleké minulosti - prý před deseti až dvaceti miliardami let - mít svůj počátek, čas nula, kdy celý vesmír byl soustředěn v jediném středu o nekonečné hustotě (říká se mu singularita), odkud se rozprskl v kosmickém ohňostroji přezdívaném Big Bang - Velký třesk.

Co když však pro rudý posuv existuje jiné vysvětlení než odstředivý úprk galaxií? Je přece zjištěno a sám Hawking na to ve výše zmíněné knize (vydání Mladé fronty 1991, str. 42) upozorňuje, že „je-li paprsek vyslán vzhůru v gravitačním poli Země, ztrácí postupně svou energii, a tak jeho frekvence klesá.“ A tento pokles frekvence (rudý posuv) se, nastojte, zvětšuje úměrně se vzdáleností od Země, přesně jako to pozorujeme i u vzdálených galaxií! Ne tedy nutně pohyb směrem pryč od pozorovatele, ale i gravitace zdroje odebírá energii vyslanému záření a snižuje jeho frekvenci. Pak by ovšem pro pozorovaný rudý posuv nebylo jediným vysvětlením rozpínání vesmíru, a pokud by vesmír byl stacionární, odpadá i důvod pro nějaký „Velký třesk“, nezdá se vám?

Připouštím, že je navýsost pozoruhodné a krajně nepravděpodobné, že by si vědec Hawkingova formátu nepovšiml této možnosti a že by unikla i všem, kteří jeho teorii ověřovali a dále rozvíjeli. Hnací silou vědeckého bádání a pokroku přece nikdy nebyla úcta k uznávaným autoritám, ale naopak pochybnost o dosavadním poznání a snaha posunout jeho meze výš a dál. Možná se tedy nějaké chyby dopouštím já a někdo poučenější mě tady hravě vyvede z omylu. Anebo se nikdo takový nenajde a mně pak nezbude než panu Hawkingovi poslat pěkný pozdrav s dotazem, proč dává přednost rozpínání před působením gravitace. Nebylo by to zajímavé?



Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.