Tak jako naprostá většina občanů pozorně sleduji vývoj nové nemoci covid-19. Denně jsme bombardováni děsivými čísly nových nakažených a zemřelých s covidem u nás i ve světě - v řádu tisíců a milionů. Problém těchto čísel vidím v tom, že jsou absolutní a nejsou k ničemu vztažena. Navíc covidové údaje ze zahraničí nejsou často s českými souměřitelné, protože platí co stát, to jiná metodika zjišťování počtů nakažených a zemřelých.

Rozhodl jsem se proto vytvořit přehlednou tabulku z veřejně dostupných zdrojů, ve které porovnávám počet zemřelých s covidem s celkovým počtem zemřelých od 12. do 38. týdne tohoto roku. Ve 12. týdnu zemřel první člověk s covidem a 38. týden je poslední, ve kterém Český statistický úřad uvádí počet zemřelých v ČR. Nakonec uvádím podíl zemřelých s covidem na počtu zemřelých za sledované období. V tabulce nemohou být uvedeny aktuální údaje, protože je ČSÚ zveřejňuje se sedmitýdenním zpožděním.

Počet zemřelých od 12. do 38. týdne v letech 2011–2020

Vzhledem ke každodenním hrůzostrašným zprávám o pandemii jsem byl dosti překvapen necelým jedním procentem zemřelých s covidem na celkovém počtu zemřelých. Rovněž nárůst počtu zemřelých 3,11 % za sledované období roku 2020 proti průměru 2011 – 2019 není příliš v souladu s pandemickými zprávami. Jsem si vědom toho, že říjnové týdenní nárůsty zemřelých jsou patnáctkrát a více vyšší než v současném období. Musíme si však uvědomit, že počty zemřelých s covidem automaticky neznamenají absolutní nárůst celkových počtů zemřelých ve stejné výši. Porovnával jsem rovněž letošní počty zemřelých s roky 2011 (nejméně zemřelých) a 2018 (nejvíce zemřelých). Nárůst 2020/2011 je 6,73 % a nárůst 2020/2018 je 0,77 %. Kvůli rozsáhlosti tabulky jsou však tyto údaje uvedeny pouze slovně. Podíváme-li se na data ve sloupcích č. 2 a 4, tak tam přesvědčivou kauzalitu mezi počty zemřelých s covidem a celkovými počty zemřelých rozhodně nenajdeme.

Z hlediska analyzovaných údajů považuji podzimní opatření vlády, zejména úplné uzavření škol a rozsáhlá omezení živnostníků, za přehnaná. Omezení počtu shromážděných osob a povinné roušky ve vnitřních prostorech a ve veřejné dopravě by měly být dostatečným opatřením. V souvislosti s druhou vlnou covidu je poměrně pošetilé obviňovat z ní vládu.

Jakkoli této vládě vůbec nefandím, jsem přesvědčený, že hlavní roli tu sehrálo podzimní počasí. Nižší teploty a vysoká vlhkost vzduchu jsou ideální pro rozmach viróz každý rok. Pokud bude v zimě mrznout, měl by covid pominout stejně jako v létě. Na jaře však můžeme s nástupem počasí příhodného pro viry očekávat další vlnu. Příroda zkrátka byla, je a bude silnější než člověk – naštěstí!