23.6.2021 | Svátek má Zdeňka


KORONAVIRUS: Naděje, nebo zlý píchanec?

6.3.2021

Ruský Sputnik V vyvolává otázky. Ale otazníky visí i nad západními vakcínami

Českou republikou už nějakou dobu obchází strašidlo jménem Sputnik V. Sputnik vé jako vítězství nad koronavirem, ne sputnik pět, jak se někdy mylně uvádí. A obava z něj houstne, tak jak se dle různých signálů zvyšuje pravděpodobnost, že ho vláda skutečně nakoupí.

Sputnik jedna znamenal jeden z největších sovětských úspěchů v dějinách. První umělá družice Země, vypuštěná v říjnu 1957, vyvolala směs nadšení, obdivu, avšak i obav. Ve Spojených státech se tehdy dokonce hovořilo o technologickém Pearl Harboru. Ale americký strach měl přece jen velké oči, což se definitivně prokázalo v roce 1969, kdy mohli američtí kosmonauté udělat z Měsíce směrem k Moskvě dlouhý nos.

Nicméně název ruské vakcíny vědomě odkazuje ke slavnému kosmickému tělesu, ostatně, slovo sputnik v ruštině znamená souputníka či družici, jejíž věhlas se odrazil i ve hmotné kultuře, například v lustrech různě variujících dva hlavní elementy její konstrukce: kouli a dráty. Trochu tedy připomíná i covid.

Technicky v pořádku, politicky ne

Odborníci „technické kvality“ ruské vakcíny zpravidla nezpochybňují. Mají důvěru ve schopnosti ruských vědců, leč zpravidla pravý opak cítí k ruskému státu. Otazníky tudíž vyvolává spíše až kvalita výsledného sériového produktu i politická neutralita případných dodávek na český trh.

Až donedávna u nás platila celkem uklidňující mantra, pronášená i premiérem Babišem, že klíčové je schválení Evropskou lékovou agenturou, z jejíhož názvu v angličtině (European Medicines Agency) plyne milá zkratka EMA. Tedy že když Ema kývne, tak proč ne, ale když zavrtí hlavou, není se o čem bavit. Avšak nyní na našem území řádí agresivní mutace koronaviru, především ona britská, zdravotnictví počíná kolabovat, restriktivní opatření jsou nejpřísnější od jara loňského roku. A dodávky od výrobců vakcín, kterým Ema kývla, váznou, přičemž vakcinace se všeobecně považuje za jediné východisko z koronavirového pekla. Sousední Slovensko, v podobně zoufalé situaci jako my, si Sputnik odsouhlasilo samo: Ema ať si trhne nohou. Jenže kvůli Sputniku se na Slovensku možná rozpadne vládní koalice, poněvadž ministr zahraničí Ivan Korčok ze strany Svoboda a solidarita ruskou vakcínu označil za nástroj hybridní války. „Tento politický nástroj nás rozděluje doma, rozděluje nás v zahraničí. Prostřednictvím tohoto nástroje se vykresluje EU jako něco, co selhává,“ uvedl šéf slovenské diplomacie.

Andrej Babiš nedávno navštívil Srbsko, kde prý vakcinace vede k velmi pozitivním výsledkům, přičemž občané si mohou vybrat, zda chtějí vakcínu americko-německou (Pfizer-BioNTech), čínskou, nebo ruskou. Avšak Rusko a Srbsko pojí letité historické vazby, které posiluje též sdílená pravoslavná verze křesťanství. V Srbsku se tudíž i Sputnik V může vnímat skoro jako svěcená voda.

U nás právě naopak. U nás se najde plno lidí, kteří radši zemřou na covid, než by si nechali aplikovat ruskou vakcínu. Přesněji řečeno, budou to vehementně tvrdit, než covid opravdu dostanou.

Rusko zatím Sputnik V více exportuje, než používá pro domácí obyvatelstvo. Na seznamu objednavatelů či rovnou příjemců dodávek se vyskytují země jako Argentina, Bolívie, Indie, Mexiko nebo Saúdská Arábie. Z evropských Maďarsko, Slovensko a Srbsko. V Rusku i ve většině ostatních zemí se vakcína používá v nouzovém režimu, poněvadž zatím neprošla třetí fází testování, nicméně v nouzovém režimu jsou zpravidla povolovány i vakcíny jiných výrobců.

Proč ale Rusové (zatím údajně) nevyslali žádost k Emě? Mají strach, že by Sputnik ze zkoušky u ní vyletěl? Nebo uvěřili vlastní paranoii, čili prostě aplikují vlastní obraz světa? Konkrétně logiku: naši nepřátelé nám vakcínu přece nikdy neschválí, nějaký rádoby věcný důvod si už najdou. Či snad Rusové docela realisticky vědí, že západní výrobci představují mocnou lobby a schválení konkurenčního produktu prostě nepřipustí?

Byznys a posilování geopolitického vlivu

Vakcinace planety proti covidu nesporně znamená obrovský byznys a zároveň poskytuje příležitost pro posilování geopolitického vlivu. Ostatně, pěkně to ilustrují rovněž tahanice o dodávky mezi Velkou Británií, Evropskou unií a firmou AstraZeneca. Ale vakcín je málo, též kvůli tomu, že EU se jejich nákup diplomaticky řečeno moc nezdařil, což přiznala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Čas kvapí, nákaza u nás roste. Přijetí Sputniku tak může být i výrazem zoufalého pragmatismu.

Nejhorší každopádně není „píchanec“ Sputnikem. Nejhorší je, že nyní u nás stejně nikdo pořádně neví, zda stávající, Emou povolené vakcíny dostatečně chrání i před novými mutacemi či zda je AstraZeneca skutečně účinná i pro starší věkové skupiny. Některé země ji totiž povolily jen pro mladší ročníky. Jak ale máme takové věci zjistit? Disponuje Česká republika věrohodnými institucemi, jež dokážou přinést odpovědi na řadu znepokojivých otázek, které vakcinace a její průběh vyvolává? To je to, oč tu běží…

Ln, 4.3.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.