19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Nejstarší zobrazení území ČR na mapě

27.1.2020

V letech 100 – 168 v egyptské Alexandrii žijící matematik, astronom a geograf Klaudios Ptolemaios vytvořil mapu světa, která je prvním zobrazením území České republiky. Kolem roku 141 Ptolemaios v osmi knihách určil asi 8 000 bodů, u nichž uvedl zeměpisné souřadnice. Pouze polovina souřadnic vznikla měřením zeměpisných délek a zeměpisných šířek. Podkladem pro mapu byly také informace získané od obchodníků, mořeplavců a účastníků vojenských tažení. Ptolemaios mapy nakreslil, ale ty se z jeho doby nedochovaly. Šlo o 26 map nakreslených barevným inkoustem na pergamen. Smyslem jeho díla byly především souřadnice míst a návod, podle něhož si každý mohl vytvořit mapu určité oblasti.

I když se jednalo o „mapu světa“, zobrazovala nikoli svět celý, ale jen jeho známou část. V Ptolemaiově době nebyly o tvaru Země pochybnosti. Že je to koule, bylo všeobecně známo. Pro určení zeměpisných souřadnic byla mimo jiné důležitá také délka obvodu zeměkoule. Správné délce obvodu Země se přiblížil alexandrijský učenec Eratosthénes z Kyrény (276 – 194 př. n. l.). Ten jako první použil zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku. Astronomickými měřeními určil obvod Země na 252 000 stadií. Ptolemaios vyšel z délky zemského obvodu 180 000 stadií. Obvod Země rozdělil na 360 stupňů. Vzdálenost mezi dnešními Kanárskými ostrovy a Semantinskými horami v dnešním Vietnamu považoval za polovinu zeměkoule. Na jeho mapě to je 180 stupňů zeměpisné délky, ve skutečnosti pouze 120 stupňů.

Tato chyba – podhodnocení délky zemského obvodu – se nutně projevila v celém Ptolemaiově kartografickém díle. Vzdálenosti od rovnoběžky procházející ostrovem Rhodos směrem k severu a k jihu se ve vztahu k poledníkům roztahují. Nesprávně stanovena délka jednoho stupně obvodu zeměkoule se projevila již na zobrazení Středozemního moře a míst na jeho pobřeží. Nebylo však pochyb o tom, která dnešní místa odpovídají místům na Ptolemaiově mapě. Potíže nastaly, pokud se mělo vycházet z určování míst, jejichž souřadnice se nacházely severně či jižně od Středomoří. Ptolemaiova mapa zaznamenala mnoho míst ve střední Evropě. Vědělo se, že na ní jsou názvy míst i na území dnešní České republiky. Řada badatelů se je pokoušela lokalizovat. Snažili se o to například pomocí podobně znějících jmen. Názory se různily a shody nebylo dosaženo ani ohledně názvů pohoří na mapě. Co jedni pokládali za Šumavu, jiní považovali za české severní pohraniční pohoří. To bylo ztotožňováno s Malopolskou vrchovinou. Dokonce se objevily kuriosní názory, že Ptolemaios zobrazil naše území na mapě dvakrát. Nakonec byla nad Ptolemaiovou mapou – pokud jde o zachycení našeho území – „zlomena hůl“. Nepovažovala se za spolehlivý pramen. Jeden autor se o ní vyjádřil jako o „navždy ztracené příležitosti“. Jiný ji nazval „začarovaným zámkem“, který nikdo neotevře. Ukázalo se však, že tomu tak nemusí být navždy.

Dát Ptolemaiovu mapu „do pořádku“ se pokusil tým utvořený Institutem geodesie na Technické univerzitě v Berlíně. Nejprve bylo nutné získat nejstarší a spolehlivé exempláře mapy. Doposud byl za nejspolehlivější považován opis nacházející se ve vatikánské knihovně. Vznikl kolem roku 1300. Naštěstí se podařilo získat v Istanbulu v paláci Topkapi 700 let starý opis Ptolemaiova kartografického díla, v němž byly překvapivě podrobné údaje o části mapy týkající se střední Evropy. Skupina, v níž byli klasičtí filologové, historici, matematici a zeměměřiči, vytvořila metodu, která dokázala napravit deformace na mapě. Střední Evropa byla Ptolemaiem zobrazena tím způsobem, že vzdálenosti mezi severem a jihem se prodlužovaly a vzdálenosti mezi východem a západem zkracovaly. Práce na dešifrování mapy trvaly šest let. Berlínský tým vyvinul dosud nikde nepoužitou metodu geodetické deformační analýzy. V roce 2010 byl problém vyřešen. Místa daná souřadnicemi se tak podařilo lokalizovat s přesností 10 – 20 km. Došlo i na různá překvapení. Marobudum, které bývá historiky často umísťováno do Čech, leží kousek za našimi hranicemi, u bavorského Ambergu. Název Sudéta na Ptolemaiově mapě nemá nic společného s českými pohraničními horami. Jde o Frankenwald (Francký les) v Bavorsku. Místa na Ptolemaiově mapě nejsou ztotožňována s dnešními městy, jde o lokality v blízkosti dnešních měst, neboť se počítá s výše uvedenou nepřesností. Jaké zde byly tehdy názvy míst významných natolik, že se dostaly na mapu světa?

V Čechách osm a osm také na Moravě (pokud tam zařadíme Jihlavu): Nomisterium (u Litoměřic), Redintuinum (u Loun), Hegetmatia (u Mladé Boleslavi), Casurgis (u Prahy), Budorgis (u Kolína), Strevinta (u Hřiměždic), Meliodunun (u Písku), Furgisatis (u Českých Budějovic), Coridorgis (u Jihlavy), Eburum (u Hrádku v okrese Znojmo), Eburodunum (u Brna), Parienna (u Břeclavi), Setuia (u Komořan v okrese Vyškov), Felicia (u Vyškova), Asanca (u Kojetína) a Carredunum (u Rýmařova).

Zajímavá je trasa vedoucí přes místa, která byla identifikována (resp. dána do blízkosti) jako Brno, Komořany, Vyškov, Kojetín a Rýmařov. Prý je to trasa, po které se uskutečňoval obchod s jantarem. V prostoru Moravské brány není na mapě vyznačeno žádné místo. Hlavní obchodní trasa k Baltskému moři by tak naším územím vedla někde v blízkosti Rýmařova a pak přes Nízký Jeseník do 150 km vzdáleného místa se jménem Arsonium (u polského města Ostrzeszów). Prostě Ptolemaios neznal žádné místo v prostoru Moravské brány. Zarážející jsou i další věci, jako například rovný tok Visly. To již s výše popsanými příčinami deformací nesouvisí. Že by si na obchodních cestách nikdo nevšiml dvou výrazných ohybů této řeky? Nabízí se vysvětlení. Zakreslit do mapy velkou řeku tekoucí podél důležité obchodní trasy takřka jako přímku může mít jiný důvod. Znalost stanic na významné obchodní cestě mezi Středomořím a Baltským mořem mohla být záměrně utajována. Třeba byly mapy, které se běžně šířily opisováním, a vedle nich mapy přísně střežené. Těch druhých, ve kterých mohl být tok Visly stanoven jinak než přímka, bylo jistě méně a žádná se nedochovala. Ledabylostí či opomenutím se rovný tok Visly vysvětlit nedá, stejně tak jako neexistence míst v Moravské bráně. Jistě, odněkud z okolí Rýmařova přes Jeseníky se dá k Odře a Visle dostat, ale je to nepochybně obtížnější trasa než ta, která vede Moravskou bránou v blízkosti Odry. Zvláště pokud se vezme do úvahy, že také Odra a Visla mohly být využívány k dopravě.

Nejstarší zobrazení našeho území na mapě, které představovalo neřešitelný problém pro několik generací českých historiků, tak doznalo své rehabilitace. Naše území je na části mapy zvané Magna Germania. Na odkazu si lze prohlédnout, jak byly nesrovnalosti mapy napraveny. Je to zobrazení významných obydlených míst ve střední Evropě v době před 2 000 lety. Asi pětina území zachycuje Českou republiku.

Ptolemaiova východní Germanie

Mapa Ptolemaiovy východní Germanie, převzata z publikace Slovanské starožitnosti, díl III., Původ a počátky Slovanů západních od Lubora Niederleho, Praha 1919. Rovný tok Visly je patrný vpravo nahoře.