Do sbírky senzačních objevů mi přibyla perla. Podle toho, co čtu v novinách, vědci zjistili, že psi mají přítulnost k lidem zapsanou v genech! Do genů se jim dostala už hodně dávno, v pravěku, kdy se toulali kolem táborových ohňů a škemrali o kostičku. Opravdu dychtivě čekám, co dalšího úžasného vědci zjistí. Ano, dělám si z toho šoufky, nicméně žádný scientofob nejsem, opravdu ne!

To uvádím jen na okraj a pro pobavení v horkých letních dnech. Svět objevů je vážný a tyhle perličky typu vědci zjistili jsou jen mediální pěna na jeho povrchu. Z daleké Austrálie dolehly zprávy o objevu v národním parku Kakadu. Tam žijí Aboriginci kmene Mirarr. Doslova po tisíce let mají tábořiště v jeskyni Madjedbebe. Od roku 1970 australští badatelé zkoumali tuto jeskyni už čtyřikrát a tentokrát se podařilo moderními metodami určit stáří nalezených kamenných nástrojů. Ty jsou staré osmdesát tisíc let, až dosud platilo, že lidé přišli do Austrálie o dvacet tisíc let později.

Toto zjištění je podivuhodné. Nevěřícně vrtím hlavou, když si uvědomím, že nejstarší kamenné sekyrky ležely v jeskyni Madjedbebe pětasedmdesát tisíc let v době, kdy vezír Imhotep egyptského krále Džósera zahájil stavbu vůbec první pyramidy. Ona je ta jeskyně Madjedbebe zřejmě nejdéle trvale obydlené a stále stejným způsobem používané – a známé – sídlo na světě!

Zvědavost mě ponouká, abych se tam vypravil a podíval se do ní. Jak se asi v takové sekyrkové jeskyni žije? Pokoušet se o to nebudu. Mirarrové by mi podle všeho poručili čelem vzad, sotva bych se ocitl na hranici jejich území, a kdybych se vzpouzel, povzbudili by mě kopancem do zadku. Dobře tak! Oni se moc nepárali ani s vědci šťourajícími do jejich sekyrek. Nejdřív jim nechtěli bádání povolit, pak se nechali umluvit, ale každou sekyrku po prozkoumání musí badatelé vrátit na místo. Tam budou sekyrky odpočívat dalších tisíce let.

Při vší úctě k vědě držím Mirarrům palec. Je jich – bylo jich ještě v roce 2011 – dvaapadesát duší. Svých kamenných sekyrek se úporně drží. Mají proč. On je totiž v oblasti parku Kakadu uran. Od roku 1980 zde funguje Ranger Uranium Mine a o rok později se otevřel další uranový podnik v Jabiluka. Australská vláda těžbu uranu prosazuje a hájí, v Austrálii se nachází čtvrtina světových zásob. Mirarrům by jenom z Jabiluka mělo plynout 230 milionů dolarů. To je čtyři a půl mega na hlavu, v dolarech.

Vraťte sekyrky na místo a dolary si strčte za klobouk, i to je odpověď sympatických Mirarrů. Nicméně není těžké odhadnout, jak to dopadne. Peníze, to je silnější žíravina než lučavka královská, je to žíravina, která leptá, až proleptá a nakonec sežere.

Snad se neproleptá až do jeskyně Madjedbebe, té se sekyrkami. Ta ať zůstane, jak je. Třeba se v ní jednou sejdeme, naši potomci, za dalších osmdesát tisíc let.

LN, 31.7.2017