28.3.2024 | Svátek má Soňa


ASTRONOMIE: Šéf je blízko!

2.2.2015

aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2015

Zatímco kometa putující na sever ztrácí dech, rychlost i jasnost, planety se činí na jihu, východě i západě.

Jupiter, největší z obrů Sluneční soustavy, se 6. února ocitá v opozici se Sluncem. Neboli je na obloze naproti Slunci, je tudíž pozorovatelný po celou noc. Tentýž den, jen o 11 hodin dříve, je také Země k Jupiteru nejblíže. Když se na něj teď podíváme dalekohledem ze vzdálenosti pouhých 650 milionů kilometrů, jeví se nám téměř o polovinu (45%) větší, než byl před půl rokem. Planeta Jupiter sama o sobě se samozřejmě takhle divoce nenafukuje. To jen naše Země, jak obíhá okolo Slunce, se někdy ocitne blízko a jindy zase daleko od Jupiteru. Rozdíl mezi nejmenší a největší vzdáleností činí 300 milionů kilometrů, tedy průměr dráhy Země. Sám Jupiter „kráčející“ důstojným tempem jednoho oběhu okolo Slunce za 12 let – planeta nazvaná podle nejvyššího z bohů nemůže se pohybovati jinak než důstojně – ke změně vzdálenosti od nás přispívá jen okrajově.

V době opozice a našeho přiblížení k Jupiteru si můžeme prohlédnout nádherné detaily v Jupiterově oblačnosti roztažené rychlou rotací do pásů rovnoběžných s rovníkem. Při troše štěstí a soustředěném pohledu uvidíme i slavnou Velkou rudou skvrnu, obří vír v atmosféře Jupiteru. Také uvidíme, jak Jupitera obletují jeho milenky. Čtyři z nich objevil už Galileo Galilei v roce 1609, jeho současník a konkurent, německý astronom Simon Marius jim dal jména – Io, Europa, Ganymed a Callisto (ano, i Ganymed, povoláním číšník bohů, byl Jupiterova milenka). Jsou tak velké, že v dalekohledu, který zvětšuje asi tak 200x nebo víc, je snadno uvidíme jako kotoučky. Největší je právě Ganymed, s průměrem přes 5200 km větší než planeta Merkur.

Krátce po opozici, 6. února ve 21 hodin uvidíme na Jupiteru rudou skvrnu a v jeho okolí i měsíce (na obrázku jsou (zleva) Ganymed, Europa a Io, Callisto je mimo zorné pole obrázku (vlevo).

sef1

Ve 2 hodiny po půlnoci 9. února uvidíme měsíce v pořadí (zleva) Callisto, Ganymed, Io a Europa…

sef2

… a o další dvě hodiny později už bude Io před Jupiterem. Občas můžeme vidět i stín, jejž některý z měsíců na planetu vrhá.

sef3

Pro porovnání ještě obrázek, na němž je při stejném zvětšení Jupiter a jeho milenky v době, kdy od nich budeme nejdále, tedy 27. srpna (všechny obrázky byly vygenerovány programem Stellarium):

sef4

Zatímco nejvyšší šéf si celou noc užívá se svými milenkami (večer svítí na východě, o půlnoci vysoko nad jihem a ráno na západě), ostatní planety mají pré. Ovšem v uctivé úhlové vzdálenosti. Ráno, v době kdy je Jupiter na západě, je na jihovýchodě vidět Saturn. A naopak večer, tedy když je Jupiter na východě, se k sobě nad západním obzorem potají tulí Mars s Venuší – 22. února dojde k jejich těsné konjunkci (v astrologii „spojení“). Co z toho vzejde, nechám na fantazii čtenářů.

Planety pospolu uvidíme nejlépe 21. února večer, kdy na tu romantiku bude svítit ještě srpek dorůstajícího Měsíce, v jehož blízkosti bychom dalekohledem mohli vyhledat i planetu Uran, což opět pěkně ilustruje program Stellarium:

sef4

Merkur je sice 24. února v největší úhlové vzdálenosti na západ od Slunce, ale na obloze se nám neukáže. Zřejmě nikoli ze strachu z Jupitera, ale z ranních červánků, které jej zcela přesvítí. Neptun nevyleze ze své skrýše vůbec. Krčí se za Sluncem.

Kometa C/2014Q2 (Lovejoy), která se v lednu rozjasnila až do viditelnosti očima, bude během února slábnout. Zpomalila tempo, jímž uhání oblohou, takže po celý únor se bude pomalu sunout z Andromedy do souhvězdí Kasiopeji (zdroj: universetoday.com):

sef6

Výhodou pro nás bude skutečnost, že se kometa dostala tak vysoko na sever, že ji máme nad obzorem po celou noc – je tedy cirkumpolární. Měsíc bude její pozorování rušit jen málo, a to hned na začátku měsíce, protože 4. února je úplněk (0:08 SEČ). Pak Měsíc couvá do poslední čtvrti (12. února ve 4:49) a novu (19. února v 0:46). Poté se objeví na večerní obloze ve společnosti Venuše a Marsu a 25. února v 18:13 doroste do první čtvrti.

A pak už bude zakamnavlezem a jaro a zatmění a bledule… ale o tom zas až za měsíc.

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové