2.5.2024 | Svátek má Zikmund


ZDRAVÍ: Samozřejmě, že nekouřit, ale…

29.8.2012

Vůbec se mi nechce diskutovat o tom, zda snahy o zamezení kouření na veřejnosti jsou správné či nikoli. Jsou. Konec konců změnilo se něco i v našem uvažování, lidé nekouří ve veřejných prostorách, společenské není ani nějaké ofukování náhodných pocestných. Potud je vše v pořádku až na to, že je třeba říci veřejně a poctivě, že v případě restaurací jde o státem omezené podnikání. Nic víc a nic proti tomu. Základem omezování kouření ve veřejném prostoru je (doufejme) snaha o zlepšení zdraví nás všech. Jde také o jistou prevenci před možnými rakovinovým onemocněním.

Přesto všechno se mně, laikovi, honí v hlavě plno otázek, na které bych rád znal odpověď. Nedávno jsme si na Neviditelném psu mohli přečíst otřesný vtip o tom, jak občan Ostravy, který se vrátil z rekreace ve Vysokých Tatrách, vypráví všem o tom, že "oni tam mají vzduch, který není vidět". Na základě toho a jiných známých skutečností by mě zajímalo, jestli má nějaký smysl zakázat kouření v nějaké hospodě třeba v Ostravě-Radvanicích. Má? A proč?

Nedávno vyšla u nás agenturní zpráva o tom, že oxid uhelnatý i v malém množství ovlivňuje srdeční rytmus. Ten se do krevního oběhu dostane v hustém dopravním provozu. Oxid uhelnatý vzniká při špatném spalování, při kouření cigaret, ale produkují ho také výfuky aut. Vysoká hladina oxidu uhelnatého v krvi je smrtelná – tělo vlastně zadusí, protože se váže na krevní barvivo (hemoglobin) a znemožní transport kyslíku. Také při plnění nádrže našeho automobilu dýcháme neviditelné uhlovodíky v neuvěřitelném množství.

Pochopitelně, že vedle tabákové lobby u nás existuje i lobby výrobců aut. Jestliže bojujeme velice důsledně za snížení zdravotních nebezpečí plynoucích z kouření, ukazujeme zároveň (i za pomoci zákonných opatření) jak na to. Zakázat kouření, kde se dá, nejlépe ho zakázat zcela. Je to pochopitelně cesta. Jenže i v otázkách snížení zdravotních nebezpečí plynoucích z toho, že dýcháme oxid uhelnatý a další uhlovodíky, které nejsou vidět, cesty také známe. Od pohlcovačů benzinových par u čerpacích stanic (proč by nemohly být ze zákona povinné), přes ekonomickou podporu výrobců automobilů s lepšími vlastnostmi co se využívání paliva týče, až po rozšiřování elektromobilů. A dovedu si představit, že na každém automobilu bude povinně nálepka o tom, že jeho výfukové plyny zvyšují riziko rakoviny. Což by asi neprošlo, i kdyby se toho ujal sám poslanec Šťastný.

Automobily navíc přinášejí škodliviny v podobě zvukového smogu. Pro obyvatele bydlící v sousedství magistrál a jim podobných tras ve všech okresech Česka přináší hluk projíždějících automobilů značné zdravotní utrpení, které se bohužel nedá přesně změřit, avšak víme, že existuje. Je zajímavé, že tohle v podstatě nikoho nezajímá, ačkoli zvukový smog a zplodiny z výfuků automobilů jsou stejně škodlivé jako kouření cigaret. Podobně jako kouření ohrožuje (mimo kuřáků) nekuřáky a děti, provoz automobilů ohrožuje (mimo jejich řidiče) nás všechny kolem.

V mnoha státech si to již uvědomují. V Talinu bude například ještě letos městská doprava zcela zdarma. Logicky ubude aut ve městě. Spočítali si zde, že náklady s tím spojené či ztráty z jízdného jsou zřejmě nižší, než náklady na léčení rakoviny tentokrát vznikající z výfukových plynů automobilů. Jiná města v Evropě již celá desetiletí investují značné částky do rozvoje cyklistiky - například Drážďany. O tom, co dělají v tomto městě, ale i dalších evropských městech, si můžeme nechat jenom zdát. A tak mi připadá, že naši politikové mají ve svých zápisníčcích v kolonce Zdraví lidu napsán bod č. 1 – zajistit absolutní zákaz kouření. Poté ho škrtnou a tím jejich boj za zdraví lidu bude uskutečněn.

Pochopitelně, že lze mít námitky zdánlivě racionální. Zmizí-li cigarety, stát přijde sice asi o padesát miliard na daních, ale ušetří asi sedmdesát miliard nákladů na léčení nemocných z titulu kouření. I když tyto částky nefigurují současně v jednou roce. Pouze příjmy. Obdivuhodný výpočet. Proč nemáme tentýž výpočet pro náklady na léčení lidí, kteří dostanou třeba rakovinu díky tomu, že dýchají zplodiny automobilů? No, víme proč – oni jsou zřejmě započítáni již v těch kuřácích. Možná, že se tomu budete smát, ale logická otázka lékaře kouříte? by měla mít stejnou hodnotu a stejné uplatnění jako otázka pohybujete se často v automobilovém provozu?

Dalším argumentem by mohlo být to, že na provozu automobilů je postavena ekonomika zemí, počínaje zásobováním a konče turistickým ruchem. Ano. I když víme dobře, že uprostřed naší země se často potkávají kamiony, které vezou stejné zboží odjinud jinam. A naopak. Nikdo si nedá tu práci, aby jim například nabídl naše železnice za cenu, v níž bychom výrazně zohlednili nejen případný úbytek smogu, ale i značně nižší pozdější náklady na údržbu silnic a dálnic.

Když jdu z Karlova náměstí Ječnou ulicí, tak jsem často na I. P. Pavlova dříve, než automobily, s nimiž jsem putování směrem vzhůru započal. Co se dostalo za tu dobu do mých plic, to radši nikdo ani neměří. Možná, že by to bylo totéž jako sedět dvě hodiny v zakouřené hospodě. Co mi tedy vadí? Ono pokrytectví. Jedno nebezpečí chceme řešit z hlediska veřejného prostoru dokonale a bezprecedentně, druhé však přecházíme s neuvěřitelnou benevolencí. Přitom obojí je stejně nebezpečné.