19.3.2024 | Svátek má Josef


Z TELEVIZNÍHO DIÁŘE: Je odměna GŘ ČT adekvátní?

4.7.2020

5,5 milionu Kč ročně samozřejmě adekvátní není. Naopak je výsměchem příjmu z veřejných zdrojůpro jednotlivce– výsměchem všem televizním koncesionářům. Ale kdo za to může? Generální ředitel Petr Dvořák jistě ne – takové prachy se těžko odmítají i jemu.

Adekvátní by pro GŘ ČT byl plat ministra. Ten je nyní 175 000 Kč + 25 000 Kč tzv. náhrady. Takže dohromady 200 000 Kč měsíčně. Z toho těch 25 000 Kč by mohla být pohyblivá složka mzdy (bonus), což je vždy dobré mít v rezervě jako mírně nátlakovou finanční položku pro nadřízeného.

Kardinálním nesmyslem je především skoro 2,5milionový tzv. roční bonus. Ten GŘ dosud dostával vlastně automaticky jen proto, že vůbec pracoval – dělal jen to, co má dělat, aby ČT nějak fungovala. Kdo to má? Je to totéž, jako kdyby třeba zedník jen za uchopení zednické lžíce nebo osekání cihly již dostával skoro 100% bonus k základnímu platu. A kdyby se zednické lžíce ani nedotkl a taktéž zednického kladívka, tak by dostal jen plný základní plat.

A kdo za ten nesmysl vlastně může?

Nu, samozřejmě, že ona televizní Rada, která to tak nesmyslně vymyslela a s GŘ uzavřela takto nesmyslnou manažerskou smlouvu(v r. 2011 pod předsednictvím M. Uhdeho, v r. 2017 J. Bednáře). Takže nás Rada nejen stojí asi 10 mil. ročně, ale ještě k tomu přidejme ony zbytečné 3 mil. bonusu pro GŘ a asi přes 2 mil. ročně za práci dozorčí komise, která pro Radu kontroluje ekonomické fungování ČT, a jsme na 15 mil. A to se ještě pro koncesionáře nenatočilo ani „ň“. Prostě to radní jako laici v oboru (nechci říci diletanti) vůbec nezvládli!

Nebo zvládli naopak velmi dobře?

Je třeba si totiž uvědomit, že Rada sama je odměňována ve vztahu k průměrnému příjmu v ČT – pouhý člen má trochu méně než průměr, místopředsedové a předseda trochu více. Můžeme to zjednodušit, že příjem radního se rovná průměrnému příjmu v ČT a ten je nyní 42 tis. měsíčně oproti 37 tisícům průměru celostátního. Tento královský televizní průměr ovšem bere jen zanedbatelné množství televizních zaměstnanců (viz dále) a pak ještě ti radní. I když pan radní Zdeněk Šarapatka v nedávném rozhovoru tvrdil, že v Radě bere něco přes 20 tis. měsíčně. „Zapomněl“ ovšem říci, že po zdanění a zaplacení zdravotního a sociálního pojištění. A pak takovému manipulujícímu radnímu - zástupci veřejnosti - věřte!

Kdyby se tedy ty 3 miliony ročně pro GŘ ušetřily, tak při 2900 zaměstnancích ČT by to snížilo ten průměrný příjem asi o 1000 Kč měsíčně. O tisícovku měsíčně by každý radní dostal méně. Za rok to činí 12 000 Kč. A za to již lze pořídit i levnější dovolenou. Takže vysoký příjem GŘ se nikoliv neznatelně odráží i v kapsách radních. Pokud Rada v 90. letech byla čestnou funkcí bez úplaty, tak GŘ Ivo Mathé tolik předimenzovaný příjem neměl.

Jistě, téhož efektu by šlo dosáhnout i zvýšením mzdy ostatním zaměstnancům. Ale to radní nemají v moci, to již je věc managementu a navíc i administrativně je složitější přidávat 2900 zaměstnancům – jak jednodušší je dát ten balík jen tomu nejvyššímu, a tak se mu zavděčit. Žádný radní neví, kdy se mu to může v budoucnu hodit, až už třeba nebude radním a nebude mít do čeho píchnout.

Přeplácení generálního ředitele ČT prý je i kvůli tomu, aby zůstal nezávislý, aby ho nebylo možno uplatit, prostě aby měl dost. Obdobně to má fungovat třeba i u soudců – aby měli dost. Jenže již víme, že to tak nefunguje. Že pro někoho není nikdy dost!

A samozřejmě taková štědrost radních i s ohledem na jejich kapsy se nedotkne pouze GŘ. Ten by totiž nemohl očekávat, že bere-li 5,5 mil. ročně, tak jeho pravá ruka a i všechny levé ruky by se třeba spokojily jen s miliónkem ročně. Manažer „pravá ruka“ bude chtít tři čtvrtiny toho, co dostává GŘ, nižší manažeři – všechny ty levé ruky - alespoň polovinu. A GŘ to musí zařídit, aby ho ti nejbližší nepřestali mít rádi. Vždyť peníze jsou vždy až na prvním místě! Takže ještě i takto se zvyšuje ten televizní průměr do kapes radních.

Při poslední akci „chvilkařů“ na Hradčanském náměstí byl vznesen též požadavek na zvýšení platů v ČT, které jsou údajně stejné od r. 2008, kdy byl naposled zvýšen i koncesionářský poplatek. Myslím, že tento problém se ještě více než zaměstnanců týká každodenních „audiovizuálních dělníků“ na volné noze za honorář. Takový požadavek pro instituci, kde průměrný plat je o 5 tisíc vyšší než celostátní průměr, vyznívá trošku paradoxně, ale já sám mohu potvrdit, že jako zaměstnanec v ČT v různých fázích své profesní kariéry, a nikdy jako pouhý čučkař, jsem nikdy nedosáhl ani na ten celostátní průměr, natož na ten televizní. Čili on ten požadavek zase tak zcela vedle není.

To všechno zkresluje právě ten příjem generálního ředitele a jeho pravých a levých rukou, u kterých navíc je to vše ještě utajené, protože podle GŘ Dvořáka český občan ještě nedozrál k tomu, aby byl informován o nakládání peněz z veřejných zdrojů. Takto si současný GŘ určitě zajistil hlubokou stopu svého ředitelování – asi hlubší, než samotným šéfováním ČT. Omluvou mu ovšem může být, že stejně konají i jinde – Hradem počínaje a na radnicích konče. Spíše by se hodilo říci, že občané již občansky dozráli, chtějí-li vědět, co se děje s jejich penězi. Naopak nedozráli, ti kteří to znemožňují.

Prý se zde střetávají dva zákony - Zákon o svobodném přístupu k informacím versus Zákon o zpracování osobních údajů (do dubna t. r. Zákon o ochraně osobních údajů). Nu, pro ty opatrné bych měl radu. Nikdo nikoho nenutí zveřejňovat příjmy, nejsou-li z veřejných zdrojů. Vadí-li někomu ten požadavek v případě financování z veřejných zdrojů, tak ta „pravá ruka“, všechny levé ruky, exkluzivní redaktoři a moderátoři, ale i zaměstnanci Hradu nebo radnic atp. prostě v takových institucích nemusí pracovat a jejich osobní údaje zůstanou nezveřejněné!

Letos poprvé Rada odhlasovala roční bonus pro GŘ za r. 2019 pouze ve výši 66,6%, tj. z 2 420 000 Kč možného ročního bonusu tentokrát pouze 1 612 000 Kč. Ale na sebe radní nezapomněli – ten zbytek do 100 % prý bude rozdělen zaměstnancům, takže průměr se nezmění a radní o to své rozhodně nepřijdou.

Když se o snížení bonusu jednalo, tak generální ředitel Dvořák poznamenal, že snad stále žijeme v právním státě a on podmínky stanovené manažerskou smlouvou pro přidělení bonusu v plné výši splnil. A tak se radní museli moc snažit, aby nesplnil. Třeba podmínku 30% podílu na sledovanosti splnil údajně jen na 29,99 %. Když vezmu v úvahu, jak ošemetná je ta sledovanost nejen fakticky, ale i ve svém měření (o tom jindy), tak nesplnění o setinku procenta opravdu beru spíše za účelový argument. Nemluvě o tom, že tato podmínka v manažerské smlouvě je naprostým nesmyslem Rady. Pak se nedivme, jak hodně se ČT podobá televizím komerčním.

Obdobné je to s oním kritizovaným deficitním hospodařením.

Bohužel žijeme v systému, kdy se neví, jak má či nemá ČT třeba platit DPH. Letos prý dostala zpátky (nebo bylo prominuto) 500 mil. Kč! Pamatuji, že ČT měla kdysi i platit penále za špatné danění, pak ale zase nemusela platit. Vypadá to, že výklad o zdanění závisí vždy na úředníkovi, který dostane danění ČT na stůl.

Nebo dále. V r. 2008 se zvedly koncesionářské poplatky a z toho nárůstu vznikl Fond televizních poplatků, kterým se měla hradit především stavba nového televizního studia v Brně a proces digitalizace. Jenže pan Dvořák z tohoto fondu bohatě čerpal i mimo ony dva původně stanovené cíle, a tak přesto, že utrácel více, než jaký byl příjem televize (především od koncesionářů), nikdy nebyl v deficitu a i za to dostával ten štědrý bonus. Deficit ale hrozí, až se fond brzy vyčerpá. Už je to na cestě, a tak přišlo lobbování GŘ za zvýšení koncesionářských poplatků.

Na druhé straně by jistě nemělo smysl, aby několik miliard zůstávalo ležet někde ve Fondu televizních poplatků a nic z toho. Jeden z bývalých finančních ředitelů ČT chtěl ty peníze investovat třeba do nízkorizikových cenných papírů, a tak by ten fond i rostl. Ale ukázalo se, že ČT nemůže takto „podnikat“. Tak co s tím? A zase tu máme chybu té laické (nebo diletantské?) Rady. Ona měla jasně stanovit a před Parlamentem i být schopna obhájit, co s takovou situací.

Jsem přesvědčen, že vzal-li by generální ředitel Dvořák svou nesmyslnou, ale platnou manažerskou smlouvu k soudu - a on si může dovolit zaplatit ty nejlepší právníky, při svých příjmech a kontaktech na to má (pokud by mu ten právní servis nezajišťovalo přímo velké televizní právní oddělení) -, tak ten svůj roční bonus dostane v plné výši. A protože by soudní spor mohl probíhat i několik let, tak by dostal ještě úroky z prodlení. To by pak byl teprve balík!

Ekonomicky jistě fundovaný nový radní Pavel Kysilka dostal za úkol připravit do září nové parametry pro přidělování ročního bonusu generálního ředitele ČT. Už i Radě došlo, že něco je zde shnilého. Nu, tak si počkáme. Ale již nyní je zde několik ALE. Pan Kysilka je jistě zkušený finančník, ale o to méně zkušený znalec světa médií. A navíc, většinu života se pohyboval ve velkých manažerských příjmech, tak se mu 5,5 miliónů pro generálního ředitele nemusí zase zdát tolik neférových.

A až ty nové parametry budou, tak samozřejmě by se současným generálním ředitelem musela být uzavřena nová manažerská smlouva, kterou nyní má platnou do r. 2023.

A na tu novou smlouvu by GŘ nemusel vůbec přistoupit. Zlobil-li by tímto, tak by ho Rada mohla i odvolat, třeba jen formálně a znovu ihned jmenovat s novou smlouvou. Jenže ani to odvolání s výborným právním servisem není tak jednoduché.

Co k tomu všemu dodat?

Obávám se, že výhodnost nesmyslných odměn generálních ředitelů pro různé rady - třeba i ty správní nebo dozorčí - v různých státních i polostátních firmách (rozuměj státních v úpadku, nestátních v době prosperity), které ty příjmy navrhují,je obdobná. Ba dokonce, znali-li bychom ten vztah, jak to přece jen veřejněji je propíráno s ČT, tak by se nám mohly roční bonusy GŘ ČT zdát i směšné malé.

A tak končím sloganem:

Jaký stát – taková i jeho televize!
aneb
Jaká televize (třeba mediokratická) – takový i její stát?

Autor je televizní režisér a bývalý rozhlasový redaktor