19.3.2024 | Svátek má Josef


VĚDA: V roli Kassandry

28.5.2022

Kassandra byla starověkou věštkyní, jejíž nevyslyšené věštby přinášely neštěstí. Varovala například Trojany před dřevěným trojským koněm. Nakonec byla zavražděna. Podobnou věšteckou roli představuje moderní věda. Ukazuje nám, že náš svět je nejen krásný a mnohotvárný, ale také potenciálně nebezpečný. Tím, jak se neustále zdokonaluje a rozvíjí, přináší více poznatků a také varovných zjištění. Lidé od nepaměti konzumovali svou potravu a neznepokojovali se jejím složením. Moderní analytická chemie však umí najít jednu různou molekulu mezi miliony ostatních. Teď se někteří děsí, co všechno obsahuje chléb a co všechno pojídají. Často zjistíme, co vše tam je, ale jak a moc to v té malé koncentraci škodí, je už složitější zjistit. Navíc jen u konkrétní látky, ale co udělá celý koktail? Tak můžeme číst různá, i protichůdná varování.

Zkoumáním zemské kůry odhalila věda zlomy zemských desek, jako třeba na západním pacifickém pobřeží USA, kde hrozí obří zemětřesení až magnitudy devět. Neumí sice zatím odhalit kdy, ale ví, že je to nevyhnutelné. Obdobně s megavulkánem v kaldeře Yellowstonského národního parku. Západní část kanárského ostrova La Palma, velká asi jako Praha, se během devadesáti sekund může zřítit do moře a vyvolat obrovské tsunami 10-25 m, které ohrozí až východní pobřeží USA, nemluvě o Africe a Evropě. Stabilita ostrova je otřesena dvěma výbuchy sopky a obří masa země tam pomalu sklouzává do moře. Takových hrozeb je na naší planetě více.

Věda zkoumá tendence počasí a vystrašila nás konceptem globálního oteplování, kterému však společnost podlehla až moc a radikálními požadavky ekonomiku rozkolísala, ceny rostou a nutí nás obětovat část životní úrovně. Přesnost klimatických modelů není velká a nejistota jejich předpovědí značná, protože vycházíme z relevantních dat jen za krátké moderní období.

Věda sleduje i sluneční aktivitu a nevylučuje opakování události z r. 1859. Sluneční geomagnetická bouře, rovněž známá jako Carringtonova událost, tehdy poničila telegrafní síť a polární záře bylo vidět dokonce v Karibiku. Začaly jiskřit telegrafní linky, někde došlo k výbojům, které způsobily požáry. Operátoři dostávali od přístrojů elektrické rány a některé telegrafy dokonce fungovaly i odpojené od elektrického proudu. Dnes by taková událost způsobila totální katastrofu elektrické rozvodné sítě, internetu a poničila elektroniku, vyřadila satelity, nemocnice a infrastrukturu. Vypukl by chaos. Z toho by se společnost vzpamatovávala mnoho desetiletí.

To že astrofyzici zjistili, že za pět miliard let se slunce po spotřebování svého paliva změní v rudého obra a spálí a pohltí Zemi, nás naštěstí nemusí moc vzrušovat. Monitorujeme dráhy asteroidů a hledáme ty, které by mohly ohrozit srážkou Zemi. Jenomže je jich moc. V r. 2014 vydali vědci prohlášení, že za posledních 14 let dopadlo na Zemi 26 malých těles, každé však silou jaderné bomby. Díky bohu ne do hustě zalidněných oblastí. Smutnou zprávou je, že žádné se nepodařilo objevit předem. Medializováno bylo to z 15.2.2013 u Čeljabinska, které vytlouklo okna a zranilo lidi. Nechtěli bychom, aby nás potkal osud dinosaurů.

Další možností, která už nastala před 440 miliony let, je zásah Země silným výtryskem energetického gama záření z výbuchu supernovy. Život byl tehdy hlavně v oceánech a 85 % všech druhů tehdy vymřelo. Přežily jen organizmy ve větších hloubkách. Bohužel ve vzdálenosti 8 tisíc světelných let na nás míří jedna nestálá hvězda, která hrozí výbuchem.

Věda objevila, jak moc náš život řídí miliardy bakterií v našem mikrobiomu. Mohou se šířit patogeny a ohrožovat nás pandemiemi a postupně ničit naši imunitu, nadužíváním snižujeme účinnost antibiotik, genetické vady v lidstvu rostou, protože dnešní zdravotnictví se snaží zachránit každé postižené dítě. Přemnožujeme se na planetě.

Je toho hodně, před čímž nás věda varuje nebo na co upozorňuje. Jednomu by se z toho zatočila hlava a slabší by upadli do deprese. Ale není třeba propadat panice. Vědci jsou také jen lidé a rádi si prožijí pár minut slávy v titulcích médií. Vědě vděčíme za náš dnes snadný život a blahobyt. Naslouchejme ji, ale zachovejme klid. Hlavně si to nekazme sami, na což máme teď slušně našlápnuto.