Neustává debata o neblahém údělu mladého muže, který usnul v hale autobusového nádraží na pražské Florenci a skončil na policejní služebně.

Před pár dny se k celé věci na vyjádřil Filip Humplík, kolega bloger a pražský politik („Šmahem odsoudit policajta je dneska děsně cool“; 6/5 ) S tím, že poněkud změnil názor. Ve smyslu „propolicejním“. Článek převzal i server Svobodné fórum.

Pokud člověk zklidní emoce, které s ním zalomcují po prvotním zhlédnutí videozáznamu „tři proti jednomu“, může postoj autora pochopit.

Nicméně je tu jedno kdyby. Nejprve vytkněme před závorku: pakliže by mladý muž občanský průkaz na požádání ukázal, žádné problémy by neměl. Jenomže tito mladí „rebelové“ uvažují jinak než většina z nás, kdo bychom pokynu policie uposlechli – a nebylo by co řešit.

Je tedy správné hodit veškerou vinu na muže s dredy? Nejsem si tak docela jist. Na pozadí tohoto příběhu by nás mělo zajímat, jaký bude osud člověka, který si žádného provinění není vědom, vlastně se žádného nedopustil (usnout v čekárně dopravního terminálu může kdokoli z nás), a proto odmítne být „establishmentu“ po vůli. Odpověď už známe: skončí v poutech a je eskortován na služebnu.

Jak tedy měla hlídka postupovat? V policejní verzi se praví zhruba to, že strážci měli zákona o mladého muže obavu. A měli také obavu z toho, jestli není nebezpečný pro okolí. Nestačilo ho vzbudit, zeptat se, zda nemá problém a nepotřebuje pomoc – a v případě negativní odpovědi si ho dál nevšímat? Bylo nutné ho legitimovat, když nic protizákonného ne(s)páchal? Tedy: nešlo to celé pojmout více lidsky a méně byrokraticky? Anebo je nutné o každé banalitě, jak je život přináší, vést policejní záznam? Netvrdím že ne, jen nabízím řečnické otázky do pomyslné diskuse. Anebo potenciální nebezpečí představuje každý spící člověk v autobusové čekárně? To jsou otázky, které se logicky nabízejí.

Na druhou stranu ale: mladý muž se mohl chovat slušně. Ono by ho neubylo. A vše by se vyřešilo bez zbytečného incidentu. Tady udělal zjevný přešlap on. Je tu ale jistá nejasnost: máme se k policii chovat slušně proto, že to vyžaduje zákon (a jaká tu panují konkrétní pravidla?), anebo proto, že jsme slušně vychovaní inteligentní lidé? A co s těmi, kdo slušně vychovaní a inteligentní nejsou? Nasadit želízka a alou na policii?

Další otázka. Neměli by takovéto případy řešit spíše pracovníci bezpečnostní agentury, kteří jsou v hale nádraží na Florenci fyzicky přítomni, a nikoli pochůzková protiteroristická stráž? Ono to pak celé působí dojmem, že ochrana proti terorismu, jejímž viditelným projevem jsou v Praze smíšené vojensko-policejní hlídky, se zredukovala na boj proti podezřelým individuím. To je ovšem karikatura toho, proč byly původně ustaveny. Nehledě k tomu, že vojákům ve službách policie při zásahu proti muži s dredy jejich „kvéry“ poněkud překážely. Nakonec abychom byli rádi, že to nebyl skutečný terorista s bombou v zavazadle.