Dostane-li se "obyčejný člověk" k některým rozhodnutím vydaným v důsledku porušení Zákona o ochraně přírody a krajiny, žasne. Je to napínavé, často i velmi obtížné čtení, v němž nejsou respektovány základní příčinné souvislosti. Zvláště pak, že jeden stav (činnost či nečinnost) zapříčiní v průběhu času stav jiný. Pikantní je toto zjištění u orgánu ochrany přírody, kterým je Česká inspekce životního prostředí.

Bursíkem založený prales 3

V roce 2006 uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu 630 000,- Kč Správě Národního parku Šumava za to, že: " vlastním zaviněním vytvořila podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů". " K poškození došlo v důsledku nezasahování proti hmyzím škůdcům v katastrálním území Javoří Pila, obec Modrava, které se nachází ve II. zóně Národního parku Šumava". V odůvodnění se dozvídáme, že Správa nerespektovala ani předběžné opatření Inspekce, které ji ukládalo urychlené zpracování aktivního kůrovcového dříví. V té době byl ředitelem parku Alois Pavličko. Proti pokutě se ohradil v tom smyslu, že je připravena nová zonace a managementové rozčlenění, podle kterého bude na české straně zahájen bezzásahový režim.

Vyjádření Aloise Pavlička dokládá skutečnost, že již tehdy byla Správa parku připravena nezákonně vyhlásit bezzásahová území, na kterých měl být množen kůrovec tak, aby atakoval přilehlá území chráněných smrčin a vedl k jejich nevratnému poškození – uschnutí.

Evropské právo

Podle § 5 Zákona 167/2008 o ekologické újmě, má každá osoba a orgán státní správy povinnost provádět preventivní opatření a předcházet vzniku ekologické újmy. A pokud k ní dojde, musí zajistit nápravná opatření. Tento unijní zákon v České republice platí až od srpna roku 2008. Podle znění tohoto zákona je naprosto jasné, že záměrným množením kůrovce v Národním parku Šumava došlo k nevratnému poškození chráněných stanovišť a že veškeré další kroky Správy parku od roku 2009 (kácení kůrovcem napadených smrků) byly jen nápravným opatřením a současně preventivním opatřením, aby nedocházelo k další ekologické újmě. Bohužel – nápravná opatření byla zahájena pozdě (a to je zcela určitě právní delikt a porušení evropského práva), takže kůrovec sežral, co se dalo.

To však Česká inspekce životního prostředí ve svém rozhodnutí z 24.8.2012 neřeší. V rozhodnutí, jímž ukládá Správě parku pokutu 450 tisíc Kč, se dozvídáme, že Správa Národního parku Šumava:

1/ rušila tetřevy

2/ zasahovala bez vyjímek podle §56 Zákona o ochraně přírody a krajiny do biotopů (stanovišť) tetřeva

3/ použila biocidy bez vyjímek, které měly být uděleny podle §43 odst.3 Zákona

4/ prováděla lesnické činnosti atd.

V roce 2006 Inspekce českého životního prostředí pokutovala snahu množit kůrovce a nezasahování, tento rok naopak - zasahování a snahu zabránit šíření kůrovce. Rozhodnutí z roku 2012 - oproti rozhodnutí z roku 2006 - je postavením zákona na hlavu. Správa je "trestána" za to, že plní svoje povinnosti. K těmto výplodům chorého mozku potřebovala ČIŽP znalecké posudky, které vyžádala od "odborníků" morálně zodpovědných za vznik kůrovcové kalamity: Kindlmanna, Vermouzka, Chvojkové a využila dokonce aktivit Hnutí Duha, na něž s nebývalou ochotou reagovala. Akceptovala i odborný posudek Hnutí Duha!!!

To mě dojalo. ČIŽP o sobě píše, že uvažuje logicky.

Protože i inspekce si uvědomila, že získala jen jednostranně vyznívající posudky, uvádí, že posudky hodnotila volně a podle zásad logického uvažování. Výsledkem je neskutečná slátanina, kterou jako "tajný materiál" uvolnil do světa novinář Baroch.

To, co se děje, je stále jen reakcí na rádoby všemocné požadavky a chtění nikomu se nezodpovídajících ekologických neziskovek, a některých emočně a mentálně omezených přírodovědců. Bohužel, správním orgánům se zodpovídají zcela jiní jedinci. Netrpělivě čekám, kdy bude učiněna přítrž tomuto neskutečnému Kocourkovu v oblasti ochrany přírody a kdy konečně převládne zdravý rozum a logické uvažování.

Převzato z JitkaMarkova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky