Sedím u PC a jako kulisa mi za zády běží televize. Sleduje ji moje žena. Před chvílí přepnula na novácké Střepiny. Řeč je o stalkingu.

Na půl ucha slyším závěr příspěvku. Cituji volně: Jediný, kdo může se stalkingem něco dělat je kriminální policie.

Chtěl jsem jít do obýváku nakrmit Kitty (králík) a potrénovat na patovacím koberci, ale nedalo mi to. Díky tomu vznikl tento článek.

Co také může následovat, když kriminální policie stalkera dopadne a dostane před soud? To se liší případ od případu. Co když ale na něj podá trestní oznámení sama oběť? Připomeňme si příběh z Horního Slavkova.

Město na Sokolovsku má půvabnou mladou starostku. Jmenuje se Jana Vildumetzová. Zalíbila se i tamnímu drobnému podnikateli Ladislavu Janouškovi. Zamiloval se. Navrhoval jí schůzky, telefonoval, bomabardoval esemeskami. Těch byly stovky, oblažoval ji i pozdě v noci. Vemlouval se, loudil, urážel a nakonec vyhrožoval. Jednou větou: starostka na jeho osobní návrhy nereagovala a on jí udělal ze života peklo.

Nakonec se rozhodla, také na radu policie, podat trestní oznámení. Nikdo, kdo byl s tímto případem obeznámen nepochyboval o tom, že se jedná o stalking – nebezpečné pronásledování. Jana Vildumetzová byla v květnu 2012 hostem pořadu Tah dámou (ČT 24), kde se na toto téma hovořilo. Tím se její problém dostal takříkajíc do celostátního povědomí.

Ladislav Janoušek skončil před soudem. Nejprve před okresním v Sokolově, pak při odvolání u krajského v Plzni. Od obou odešel jako nevinný, tedy bez trestu. V tisku jsme se pak mohli dočíst:

"I když jeho jednání soud považuje za nevhodné a obtěžující, nelze jej považovat za trestný čin." Slova předsedy plzeňského odvolacího soudu Jiřího Šilhavého.

Verdikt justice jsme v demokratickém právním státě povinni respektovat. Nikdo nám ale nemůže bránit o něm diskutovat. A klást otázky. Jak se asi musela starostka Vildumetzová cítit, když udělala, co bylo třeba – a od soudu vyšel jako vítěz člověk, který se na ni prokazatelně provinil psychoterorem?

Právem vyjádřila obavy, co bude následovat, když se podle soudu ničeho nedopustil.

Janoušek si počínal rafinovaně. Zneužil jejího postu a bombardoval radnici enormním počtem žádostí o informace, na které musí podle zákona městský úřad odpovědět. Pak ale udělal chybu. V noci posprejoval zeď tamního viaduktu nápisem VILDUMETZOVÁ = MAFIE.

Měl smůlu. Byl spatřen kolemjdoucím občanem – a opět skončil u soudu. Ten ho na začátku února odsoudil ke třem měsícům vězení. S podmínkou na půldruhého roku. Nikoli ovšem za obsah nápisu, ale za škodu, kterou majiteli viaduktu způsobil. Ta činila bezmála 7 a půl tisíce korun. (Zde připomeňme, že škoda na předvolebních plakátech, na něž olomoucký řidič Smetana přimaloval tykadla a jiné výtvory, byla zhruba dvojnásobná. Přesto první rozsudek zněl: 100 hodin veřejných prací.)

Za škodu na majetku byl tedy pan Janoušek odsouzen (zatím nepravomocně), za stalking ovšem pravomocně nikoli.

Tak si říkám, jestli se paní starostka dívala v neděli (10/2) večer na Novu a slyšela výše zmíněný závěr příspěvku o stalkingu, co jí přitom asi proběhlo hlavou?

Stejskal.estranky.cz