Rozvoj lidstva je založen na víře. Primát homo (ještě ne sapiens) s ohromnou elektrárnou mozkovny (25 procent energie v klidu) někdy před třemi miliony let opustil své přírodní bratrance a postavil se na nohy. Ačkoli jeho základní parametry chování jsou dány biologicky, poskytují mu velkou svobodu. Kultura, nikoli biologie je klíčem k pochopení zvláštního, z hlediska přírody neuvěřitelného rozvoje lidstva a podstatou kultury je kolektivní víra. To ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se neznají. Jen homo sapiens vynalézá společenské hry, zakládá mýtické politické říše a objevuje vědecké zákonitosti i zázraky ekonomie.

I věda je postavena na víře v rozum a ekonomie na víře v budoucnost růstu. Vznik většího než kmenového společenství umožnila víra ve společný mýtický osud. Ani imperátoři (a moderní imperialisté) nemohli být zárukou vnitřního míru, bezpečnosti a civilizace bez společně sdílené (fiktivní) víry poddaných. Dalším krokem k vývoji globálního lidstva byl trh. Pro obchodníky jsou celý svět a všichni lidé potenciálními zákazníky. Ale teprve když použili zlato a stříbro (garantované vládcem), získal směnný obchod univerzální platidlo, sumerský korec ječmene ani mušličky to dokázat nemohly. Netrvalo dlouho a celý svět byl monetárně sjednocen, zlatu a stříbru postupně uvěřili všichni.

Motor ekonomického růstu

Dlouho byl lidský svět chudý, život krátký a brutální, objem ekonomiky daný jednou pro vždy, zisk jednoho ztrátou druhého, dokud nebyl vynalezen úvěr. Půjčka přestala být lichvou, stala se vírou v lukrativní budoucnost. Na úkor budoucího zisku se zvýšila produkce současnosti a hospodářství rostlo. A tloustne už pět set let navzdory výkyvům a krizím i obrovskému rozmnožení planetárního lidstva. V roce 1500 odpovídala globální produkce zboží a služeb 250 miliardám dolarů – dnes je kolem 60 bilionů. Ještě podstatnější je roční produkce na osobu. V roce 1500 byla 550 dolarů, dnes už 8800 ročně.

Motorem ekonomického růstu je víra v budoucnost. Hospodářství ale potřebuje energii a suroviny a ty jsou konečné.

Zatím to ale platilo jen teoreticky. Spotřeba energie a surovin za několik století drasticky stoupla, ale když něco ubylo (zdražilo), vzrostly investice do vědeckého a technického výzkumu. Ten zatím vždy něco lepšího objevil. Dnes v obavě před krizí chrlí všechny státy peníze. Věřme vědcům, že to zaplatí.

Musel jsem to zkrátit, promiňte, Stručné dějiny lidstva od zvířat k bohům Yuvala Harariho mají 350 stran a jsou fascinujícím čtením o nepochybném vývoji lidstva.

LN, 8.10.2013