Chcete se podívat na pěkný funkční koncentrační tábor? Anebo na popraviště, na kterém umírají lidé kvůli přesvědčení anebo proto, že je někdo docela prostě udá kvůli čemukoli a justiční aparát je semele? Je to jednoduché, internet se o to postará. Stáhnete si z webu prográmek, který se jmenuje North-Korea-Uncovered.kmz, stačí v prohlížeči jen vyťukat tenhle název, a pokud máte na počítači nainstalovaný internetový atlas či glóbus, nebo jak to nazvat, zkrátka pokud máte Google Earth, ani ne v minutě se vám do něj natáhne obrovská suma vědění o Severní Koreji.

Ozemi, která dělá zkoušky atomových zbraní a vypouští jednu zkušební raketu za druhou a vyhrožuje válkou, pokud by někdo chtěl kontrolovat obsah jejích obchodních lodí.

Většina těch informací se týká všedního života, ovšem můžete se podívat, i jak žije komunistická elita. Těch oblastí vrcholného luxusu je zde zaneseno celkem 71. Jsou to luxusní vily pro papaláše i rekreační zařízení kolektivní - to je přece v souladu s doktrínou, zaslouženě odpočívat po vykonané práci společně. Prográmek vás navede i k další zajímavé podívané. Pěkně shora si můžete prohlédnout i koncentrační tábory, třebas, namátkou, Kwan-li-so, kde v sekci 18 je i moc hezká škola pro děti uvězněných. Máte pocit, že visíte zavěšeni na satelitu a s dalekohledem u oka koukáte dolů na dětičky, jak jdou do školy. Tatínka zatím odvedli do mučírny a zítra ho popraví.

Samozřejmě, milovníci spiknutí, najmě pak amerických spiknutí, si taky přijdou na své. Onehdy jsem potkal skupinu takových milovníků spiknutí: zastavili dopravu v Praze v Lidické ulici a šli na shromaždiště na Palackého náměstí a křičeli, že „chtějí znát pravdu o 11. září“. Převážně to byli gymnazisté, ale i mezi nimi bylo několik vepřových ksichtů dospěláků. Takže, jak je to s tím spiknutím. Samozřejmě, že prográmek byl zveřejněn právě v této době, aby si lidé uvědomili, co se v Severní Koreji děje a že ta atomová bomba a rakety nejsou jen součást folklorů a že k budování protiraketové obrany jsou sakra vážné důvody.

Lidé si to uvědomí, někteří. Většina asi ne. Možná, že i sama snadnost poznání k té lhostejnosti vede. Otevřete si Google Earth, podíváte se na obrázek, řeknete „hele, koncentrák“ a přejdete na jinou atrakci. Třeba na Paroubka poházeného vejci. Anebo na bimbající vejce v Berlusconiho vile, ať patří komukoli. Jako by se lidé před záplavou informací zapouzdřili. Ano, berou na vědomí, ale nedbají. Rozhodující je bezprostřední zkušenost. Zásadní volební argument není ekonomický rozbor, ale třicet korun zaplacených v lékárně.

Cítím v tom všem ještě jeden prvek, jakýsi generátor shod a náhod. Zamrazilo mě včera. Prohlížel jsem si internetové zpravodajství a tam psali, že brazilské letectvo objevilo těla dvou obětí katastrofy airbusu Air France, jakož i křeslo z letadla a kufr.

U toho byly reklamy. Zpravodajství na internetu je prošpikováno reklamami, jinak by se nedalo zaplatit. A ty reklamy zněly: Levné letenky. Sleva letenek. Nejlevnější letenky. Létejte, nic to nestojí.

Komické? Tragické? Groteskní? Jen tak mě napadá, kdyby došlo k nějakému časoprostorovému průniku a na internetu se objevily svěží letecké záběry Majdanku a Osvětimi. Tady rampa s Mengelem. Tady plynové komory. Tady krematorium. Taky by u toho byly reklamy. Na copak asi? Nechte fantazii popracovat sami. Ale dvě věci jsou jisté: že by se tam nějaké reklamy objevily. A že by se nad tím nikdo nepozastavil.

LN, 8.6.2009