Všechna média i široká veřejnost se soustředí na výběr osoby pro vykonávání funkce, nikoliv na smysl samotného úřadu ombudsmana.

Smysl úřadu má spočívat v napravování nedostatků vybraných úřadů ve vztahu k občanům. Má se zaměřovat hlavně na svévolné jednání na základě podnětu od osob, jež se cítí být poškozeny jednáním určitého úřadu.

A zde nastává první velký problém, již sama definice cítí být poškozeny je více než problematická a poslední ombudsmanka, paní Šabatová, dokázala svůj úřad přeměnit na kladivo neomarxistů rozbíjející nutná pravidla a z nich vyplývající povinnosti nezbytné pro fungování některých institucí.

Nejkřiklavějším případem je kauza nošení hidžábu somálské studentky, která byla ve své zemi tak pronásledovaná, že po příjezdu k nám stačila prosazovat islámské právo nosit svůj oděv i na střední zdravotnické škole. Po odmítnutí ze strany vedení školy paní ředitelkou úřad ombudsmanky „práskl kladivem“ a rozjela se žaloba, kterou podala „pronásledovaná“ somálská studentka.

Posun od obhajoby jednotlivců k prosazování ideologie

Agenda ombudsmanky se tak místo obhajoby práv osob postižených úřady soustředila spíše na prosazování ideologie práv různých „utlačovaných“ menšin.

Úřad ombudsmana se tak bezděčně zpolitizoval, což určitě nepřispělo k jeho dobrému kreditu u naší společnosti. Úřad možná pomohl některým jednotlivcům za dob transformace naší země, kdy pan doktor Motejl, jmenovaný do této funkce, byl garantem vysokého morálního kreditu dotyčné instituce, jenže v současné době již množství a počet témat nutných řešit ubývá. A co platí pro každý úřad na světě, platí i pro úřad ombudsmanky. Jeho vedení se bude snažit zdůvodnit smysl jeho existence. Pokud témata a kauzy nemáte, musíte je hledat, nebo alespoň uměle vytvářet, tím se zviditelňujete a toto zviditelnění vám může pomoci nasednout do výtahu pozdějších funkcí nejrůznějších bruselských a evropských struktur (Rada Evropy aj.).

Fungování úřadu ombudsmanky pod vedením paní Šabatové dokázalo jediné, že jeho existence je naprosto zbytečná.

Určitě zazní argument pro zachování úřadu ombdsmana, protože v celé vyspělé Evropě tento úřad existuje. Takže my nemůžeme být výjimkou. A určitě na pořad dne vystoupí zákony stanovující existenci úřadu ombudsmana. Tady odpovím, že není nic jednodušší než tyto zákony zrušit. V posledních letech se ukazuje, že ne každý zákon přicházející z EU je pro naši republiku přínosný a pokud není, měla by být naše reprezentace schopna si prosadit jeho zrušení.

Dnes již úřad ombudsmana, placený z našich daní, ztrácí smysl své existence, proto by měl být bez ohledu na výběr možného kandidáta zrušen.

Nová kniha nyní v prodeji.