Komunisté i socialisté všech barev dělají z lidí nesvéprávné ovce

A někteří jim věří, že je to pro společnost to nejlepší. Není u nás takových jedinců málo. Bohužel není u nás vůbec málo lidí, kteří místo víry v sama sebe uvěřili demagogickým fantasmagoriím o tom, že někdo jiný může rozhodovat lépe o jejich životě, o jejich materiálních i duševních statcích. Jsou to jedinci, kterým se žije lépe ve stádu v ohradě a vyznačují se obrovským strachem ze života na svobodě, bez jistoty naslibovaného "dobra" od svých chovatelů. Dohromady s nimi pak přinášejí to vůbec nejhorší přidané zlo do našich životů.

Vývoj "sociálně vyspělé" společnosti však již dospěl do takového stádia, že život v kleci s pravidelným, byť těžko poživatelným, krmením, s ustrašeným pohledem na vlastní trýznitele a snaha "hlavně si nedělat problémy" je brána dnes jako téměř ideál společenského uspořádání, jako fungující stát, jako nezpochybnitelné výdobytky demokracie. Je to velké vítězství masivní sociálbolševické propagandy marxistů všech barev, zastoupených dnes ve většině mocenských funkcí od Brusel až do poslední vísky a zároveň i největší nebezpečí pro další volby i další vývoj euroatlantické civilizace celkově.

Dnešní společenské uspořádání není totiž nic jiného než jásavými barvami natřená realita socialismu s "lidskou tváří", se kterou není schopen vlastně nikdo již cokoliv dělat či ji nějak měnit. Není vůle, není snaha, ale není ani poptávka. Drtivá většina lidí je nějakým způsobem závislá na Velkém bratrovi, kterému média říkají sociální stát. Část je závislá na dávkách v hmotné nouzi, část na dávkách převedených na platy státních zaměstnanců, část na dávkách z korupčních zlodějin okolo státních zakázek, část na dávkách pro zastupitele "páchání všeobecného dobra". Nikdo nemá však odvahu veřejně přiznat, že tato skutečnost mění budoucí slibovanou prosperitu v totální krach, neboť jak praví stará pravda, největší problém socialistů je ten, že jim jednou dojdou i peníze těch druhých, těch produktivních, které soustavně okrádají a ničí.

Naši oranžoví, rudí a janevímještě jací soudruzi ve své současné volební kampani vzývají to společné všeobecné dobro, blahobyt, sociální jistoty či šťastné zítřky na každém kroku. Dokonce se všem snaží namluvit, že to fungovalo dříve a fungovat to bude, pokud se jen ještě "malinko" utáhnou šrouby a Velký bratr sociální stát posílí. Že je potřeba ještě více mříží, drábů a panské roboty. Více okrádání produktivních, více šátrání v kapsách všem lidem, více regulací, dotací, přerozdělování, více vlivu a moci vyvolených. Plaťte, makejte, mlčte a čekejte na drobky z panských stolů, Nic víc si nezasloužíte, tupé, nesvéprávné ovce! Tolik v překladu většina partajních programů současnosti.

Prim hrají samozřejmě otrodoxní bolševici z KSČM. Jejich předseda, agent StB Falmer, má dokonce tu drzost říci, že není přeci důvodu proč by měl plat na dvou stranách Šumavy být jiný. No, když v roce 1948 převzali jeho ideologičtí předchůdci moc, nebyl. Když jim rudý socialistický pokus v roce 1989 skončil, vydělal "vykořisťovaný" dělník z NSR čásku dělníka se sociálními jistotami v ČSSR za zlomek času. Proč, když soudruzi měli tolik let "pohodlnou" parlamentní většinu na prosazování svých stejných dnešních volebních slibů?

Tolik jen ta největší absurdita, největší drzost probíhající volební kampaně. Konkurovat snad může jen hlady strádající důchodkyně z propagandlistů ČSSD, promlouvající ze záhrobí a komentáře stranických vůdců, kteří z této pseudoreality vycházejí. Nemaje co racionálního nabídnout tak jen straší jakousi imaginární "pravicí", straší jakousi "pravicovou vládou" a slibují oranžové zázraky. Stejně pofidérní, stejně imaginární a stejně stupidní jako je celá jejich ustrašená kampaň. Zřejmě se bojí hlavně partajní bossové.

Velmi blízko k výše popsaným aktivitám se však přiblížili i "kreativci" volebních kampaní bývalých vládních stran ODS a TOP09. Zřejmě proto, že podstata jejich politiky je naprosto stejná. Zřejmě proto tedy nečiní hlavním představitelům této pseudopravice uvažovat o budoucí spolupráci minimálně se socialisty z ČSSD, neboť v rámci záchrany vlasti .... bla, bla, bla. Opravdu zajímavý postoj "znepřátelených" politických ideologií.

Největším zlem, které by se tedy mohlo promítnout do výsledku dnešních voleb je naprostá ztráta paměti a soudnosti voličů a jejich odevzdání se mediálním propagandistickým hrám "etablovaných" partají, které spojuje strach o ztrátu vlády nad kohoutky státního penězovodu a narušení statu quo, který si dlouho a pečlivě budovali, a který porodil tisíce korupčních zlodějů (i dle vyjádření presidenta Zemana) jako David Ráth.

Nenechme tedy, přátelé, ze sebe dělat ustrašené a nesvéprávné ovce. Nevěřme hrátkám na pravici a levici v podání jedné polomafiánské bandy, která okupovala parlament od dob opoziční smlouvy, ani případným recyklovaným kádrům z Hradní nálevny moci či podobných uskupení, kde se sdružují od lizu odstavené, popřípadě ztrátou směru penězovodu ohrožené, figurky. Nevěřme volebním programům Potěmkinovských vesnic a politickým diletantům, kteří vám slíbí práci, byty či všemožné dobro, jenž vám rozdají zadarmo (tedy z peněz, které vám nejdříve musí ukrást na daních).

Takoví pouze maskují svoji naprostou bezradnost, nekompetentnost a neschopnost života bez erárních berliček. Promlouvá z nich jen strach o ztrátu námi plněných koryt či klientelistických vazeb. S těmi, různě maskovanými rudými apoštoly "sociálního fungujícího" státu, lépe určitě nebude! Jedině osobní a ekonomická svoboda znamená plnohodnotný život ... a tihle výše popsaní nám ji stále více berou. Tak proč opět strkat hlavu do stejné socialistické oprátky?

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora