SPOLEČNOST: Příští president
Zveřejnění části presidentova svazku v denním tisku má ale ještě i jiné důležité souvislosti. Předně je to zpráva o médiích samotných. Novináři jsou překvapeni, že svazek s krycím jménem „Kluk“, vedený na Václava Klause, vůbec existuje. Píšou, že se zjevil náhle, bezmála 18 let po pádu komunismu. To ale přece není pravda. Fakt, že dnešní president byl v hledáčku pozornosti StB, zveřejnil už někdy před deseti lety Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů totality. Stačí se podívat do sborníků Securitas imperii, které tento ústav vydával a které obsahovaly mimořádně cenné dokumentační práce, skutečné prameny ke studiu našich nedávných dějin. A v nich samozřejmě najdeme i údaje o tom, že Václav Klaus byl v 80. letech veden v kategorii „prověřovaná osoba“ (tedy o stupeň níže než Václav Havel, který byl v kategorii „kandidát tajné spolupráce“). A tento Klausův spis měl krycí jméno – světe div se! - Kluk. Je špatné, že to naši novináři nevědí.
Druhý, a myslím mnohem důležitější efekt zveřejnění Klausova svazku, způsobil Václav Klaus sám. Mohl se začít dmout pýchou a vydávat se za „každý-přece-ví-jak-dávného“ revolucionáře a disidenta. To, že tak president nečiní, svědčí o jeho dobrém vkusu a konec konců také jisté historické pokoře. President totiž ví, jak složité jsou dějiny a jak nesmírně psychicky náročné je pro jejich aktéry obstát se ctí. Řečeno s knihou knih – nesoudí, aby nebyl souzen. Byl by to dobrý president pro příštích pět let.
(Psáno pro Česká média)
