Představil jsem si, že jsem řidič náklaďáku, který dostal úkol naložit plné auto svinstva, odvést ho do opuštěného kravína kdesi na vesnici a tam ho vysypat. Vám by nepřišlo divné, že to, co by mělo přijít na zabezpečenou skládku, sypete jen tak někam, kde se v tom třeba budou hrabat děcka za vsi? Nevím jak vy, ale já bych od takové firmy utekl okamžitě. A ne jen proto, že bych se bál. Soudě podle objemu odpadků, které jsou u nás „uskladněny“, však takové firmy asi nouzi o pracovní síly nemají.

Že se protizákonného jednání dopouštějí jednatelé těchto společností je jasné. Ale jak dokážou přesvědčit všechny své spolupracovníky o tom, že je v pořádku vozit tuny odpadků někam, kde to evidentně zapáchá průšvihem? To čertovo kopýtko bude někde jinde. Utvrzují mě v tom časté nálezy pytlů s komunálním odpadem a různých věcí, které dosloužily, u silnic v lesích v blízkosti měst. A opět. Co je to za lidi, kterým se vyplatí naložit odpadky do auta a vyhodit v lese, místo aby je dali tam, kam patří – to znamená do popelnice? To jsou tak chudí, že si popelnici nemůžou dovolit? Pak ale jak to, že mají auto? Ne. Je to proto, že je to nezajímá. To kdyby jim někdo vysypal odpadky do obýváku na koberec, to by byl jiný tanec, že?

Pamatuji si ještě velmi dobře nedávnou dobu vlády jedné strany. Tenkrát byly skládky všude. Tenkrát se podobným způsobem chovali všichni – velké státní firmy nevyjímaje. Je dobře, že je tohle už minulostí. Že už platí zákony a že se nevyplatí je nedodržovat. Ale v odpovědnosti za prostředí, ve kterém žijeme a hlavně ve kterém budou žít naše děti, máme všichni ještě velký kus cesty před sebou – a jak vidno netýká se to jenom nás v Čechách.

Třeba jednou noviny nebudou psát o kamionech plných hadrů, které celníci odhalili na hranicích, ale o tom, že zaměstnanci firmy XY odmítli jet s kamionem odpadků bez dokladů a celou věc oznámili policii. To bude tehdy, až se přestaneme řídit – alespoň co se životního prostředí týká – heslem: Co tě nepálí, nehas!