Ne, vůbec jsem se nezbláznil. Chomutov je skutečně krásné město. Zapomeňte na vymývání mozků, co nám předvádí naši novináři, a pojďte se se mnou do Chomutova podívat. K Chomutovu se staví od Prahy kolem Žatce dálnice, kus je hotový, ta pak pokračuje krásnou dálniční estakádou do Německa. Od Mostu vás přivede do Chomutova moderní silnice dálničního typu zvaná "koridor", která se trochu vlní, protože je postavená na výsypkách. Za Mostem je krásné jezero a akvapark zvaný Aquadrom Most a pak jedete krajinou lesů, které vyrostly na výsypkách a vedle vás se napouští budoucí evropská atrakce Jezero Most.

Mostem vede několikaproudá silnice dálničního typu, ale my sjedeme na centrum a na kruháči.. hele, raději se zeptejte, na staré náměstí, které se jmenuje stále Náměstí 1. máje, ale nic májového tam není. Jsou tam moc krásné opravené staré domy a vévodí tomu Městská věž s jedním ze tří kostelů a také tam stojí krásný mariánský či morový sloup.

1 Městská věž a morový sloup

Další krásně opravený kostel je dole na náměstí, a to kostel sv. Ignáce, vedle nějž je dnes Galerie Špejchar, v budovách bývalého jesuitského kostela a kláštera z let 1591 až 1613, kde byl do doby než byl roku 1671 dokončen kostel sv. Ignáce. Uprostřed areálu, kde se spolu snoubí krása atriové zahrady s vystavenými moderními sochami je v letním vedru, ale i za podzimních studených větrů útulno.

Po prohlídce galerie si můžete zaskočit rovnou na kávu a něco dobrého do starodávných klenutých prostor kavárny s pracovně tréninkovým programem pro lidi s postižením, plné barev, světla a sdílené radosti.

2 Atrium bývalého jesuitského kláštera

3 Kavárna, která léčí

Když si projdeme náměstí, vydáme se ještě před naplněním naší cesty přes Jirkov do Červeného Hrádku. Nejprve vyrazíme kolem Podkrušnohorského zooparku Chomutov, který milují naše děti i vnuci. Je to u nás největší zoopark s neuvěřitelnou rozlohou sto dvanácti hektarů. Jen tam můžete vidět třeba medvědy ve velké ohradě, jak asi skutečně tak nějak žijí. Najdete zde přírodní hnízdiště mnoha druhů ptactva, velkou ohradu se zubry, koně Převalského, bobry, rysy, vlky, divoké kočky medvědy, lišky a další. Jo a taky "obyčejné" domácí zvířectvo, které městské děti prakticky nikdy živé neviděly.

Hned vedle je bezvadné Kamencové jezero, čisté pláže a čistá zelenomodrá voda, protože obsahuje kamenec. První zmínky o jezeru jsou již z roku 1466 ale dnes je zněj jedno z nejkrásnějších přírodních koupališť v celé Evropě.

Ale hurá na zámek Červený Hrádek. Pojedeme Jirkovem, tím hrozným místem - dle našich novinářů - plným nepřizpůsobivých Romů, někdy až dokonce Cikánů, městem hrůzy a beznaděje. Dle obecného mínění. Ve skutečnosti projedete na konci Chomutova kolem obrovské nákupní zóny, kde se dá koupit vše, od špendlíku až po lokomotivu, jak se dříve říkalo. Množství zaparkovaných osobních vozů s českými i německými značkami u super- a hyper- marketů světových firem nesvědčí o nějaké místní bídě. A to nemluvím o tom, co jsme minuli v centru města, o výstavbě tzv. Central Chomutov (začala v srpnu minulého roku a letos v říjnu bude dokončena). Má mít prodejní plochu 4400 m2, 17 maloobchodních jednotek ve dvou nadzemních patrech a 52 parkovacích míst na střeše budovy. Je situováno v samém srdci města na Žižkově náměstí u pěší zóny a bude také zahrnovat rezidenční část s 20 byty.

Ale zpět k Jirkovu.

Na začátku "města bídy a zločinu", jak je nazvaly jedny české noviny, nás vítá řada krásně opravených rodinných nájemních vilek a naproti dlouhá fronta soukromých firem v nových areálech, všude nové fasády a čistá zeleň. Zabloudíme omylem do středu města, ale nedostaneme se až k Římskokatolické farnosti a děkanství Jirkov a kostelu, protože tam zrovna party dělníků, gadžů i Romů, zrovna něco kopou a montují. Tak se vydáme zpět kolem proslaveného sídliště. A himbajs! Ty baráky jsou opravené a skoro to vypadá jako nějaká manifestace a ukázka funkce "multikulti", protože po trávnících kolem paneláků v krásné parkové zeleni jezdí jeden dosti snědý pán na sekacím traktůrku a druhý pán téže barvy důležitě ten trávník kropí. Vzadu jsem na sídlišti nebyl, možná je to tam horší, ale rozhodně to vypadalo výrazně lepší než sídliště u Marseille, kde bydlí též tmavší spoluobčané.

Cesta k hrádku vede překrásnou vilovou čtvrtí, upravené zahrady a všude zeleň.

Zámek z 15. století je krásný, opravený, pod ním rybníček a lavičky, kolem taky a po stěnách se šplhají jakési drátěné sochy – je tady sochařská výstava.

4 Zámek Červený hrádek

5 Výstava drátěných soch na Červeném hrádku

Odevzdáme dárek do muzea, kde schraňují a vystavují staré háčkované dečky, jak by řekla moje maminka "heklované", které tak dodnes strašně milují postarší Němky, a jde se na oběd. Do chladu zámecké restaurace. Klenuté stropy, stylový nábytek a česká kuchyně jak od maminky za cenu lidovou. Jo a ten chládek, venku bylo 35 nad nulou.

A pak nazpátek do Chomutova. Bude tam festival. Chomutovský Výbor pro národnostní menšiny pořádá 2. ročník festivalu národnostních menšin z třetích zemí pod názvem Barevná planeta v Chomutově. Letos mu vyjádří podporu i známé osobnosti z televizních obrazovek.

A proč ne? V Chomutově - oproti tvrzení pražských kavárenských intelektuálů, jak byla naše vlast "etnicky vyčištěna", čímž trpíme mravně i duševně - žije dosti pestrá směs "domorodců". Jistě že hlavně Češi původně z vnitrozemí, ale také volynští Češi, rumunští Slováci a čeští Němci, kteří zde zůstali (a není jich zase tak málo, i když mluví česky), potomci Řeků, co k nám utekli před občanskou válkou, židé, kteří se vrátili a zůstali, nověji pak velice aktivní Vietnamci a nenápadní Rusové. Na stavbách Ukrajinci a v továrnách, jež vyrostly kolem Chomutova, Kadaně a Klášterce, směska různých bývalých Východoevropanů, ale v kraji mají své "chalupy" také Holanďané a svoje statky Němci ze SRN, prostě tam žije kdekdo. Nejen Romové a Sintové a olašští Cikáni (nemají rádi, když se jim říká Romové) a mnozí další.

Upřímně řečeno, i to nejhorší a nejproblematičtější romské sídliště v Chomutově je hotový ráj proti některým částem Granady, Sofie nebo italských měst.

Já tam jedu účelově. Požádali mne, abych tam vystavil část svých fotografií ze Svaté země a Jeruzaléma, které už viděli návštěvníci v čtyřech severočeských městech. Tady budu vystavovat- zdarma - v areálu Městského musea Chomutov v kostele svaté Kateřiny, dnes používaném jako výstavní síň. V rámci "Barevného dne".

6 kostel svaté Kateřiny

Já sice vím, že se říká, že dobrý skutek nezůstane dlouho nepotrestán, ale to je jen pomluva. Dobré skutky se mají činit. Jako je chomutovský Barevný den. Celý program se odehraje na konci prázdnin 31. 8. na náměstí 1. máje. Odstartuje ve 14 hodin tanečním vystoupením DC Beethoven Chomutov a bude pokračovat ukázkami břišních tanců, vystoupením hadí ženy. Z kapel do Chomutova zamíří Njachas, dále Caribe nebo Ahmed má hlad. Své pěvecké umění předvedou Kurdové či Ukrajinci. Izrael pak ukáže bojového umění krav maga. Lví tanec do Chomutova přitančí z Vietnamu. Cílem projektu je dát minoritám, které prioritně dlouhodobě žijí a pracují na Chomutovsku, ale i v rámci kraje, prostor k vyjádření vlastní kultury.

Pořadatelé slibují, že festival přinese do Chomutova zajímavá umělecká uskupení z Afriky, Izraele, Íránu, Vietnamu, Ukrajiny, Ruska, Bulharska, ale dokonce i z Mongolska nebo Kuby. Vedle převážně hudebních vystoupení se návštěvníci festivalu mohou těšit na opravdu bohatou nabídku ochutnávek jídel z výše jmenovaných oblastí.

Celým programem provede moderátorka Lejla Abbasová (viz třeba zde) a vystoupí také finalistka česko-slovenské soutěže SuperStar Madalena Joao (videoklipy zde anebo zde).

Zahraniční čtenáři z řad krajanů se možná diví. Dvě "barevné" holky budou moderovat celý festival. No a proč ne?! Zapomeňte na bláboly, že dnešní Češi jsou strašně xenofobní. Prdlajs! Češi přijímají a absorbují už deset století cizince ze všech koutů světa, jak dokazuje genetika. A tyhle festivaly jsou stále více populární. Viz třeba Colours of Ostrava.

7 Výstava v lodi kostela svaté Kateřiny

8 Krása zachovaná pro budoucí

Tak chcete-li se podívat do hezkého města, na krásné domy (opravené jsou i "novostavby" třeba kolem radnice a pěší zóny), přijeďte. Mělo by to být fajn. A podívat se na fotografie Jeruzaléma pod klenbou kostela - to je také zážitek, který všude nenajdete.

P. S. Kdyby vám chyběli jako národnostní skupina Slováci, tak ty nikdo za cizince nepovažuje. A oni sami sebe taky ne.

POZNÁMKA: Soubor humoristických fejetonů Václava Vlka o létech našeho mládí Stálo to za hovno ... a stejně byla sranda si můžete stáhnout na Palmknihy.cz zde a knížku Hurá na chalupu zde.