Typická ukázka nezávislé české žurnalistiky. Když dva dělají totéž, není to totéž. Nebo v tomto případě není magor jako magor. Levice je a priory čistější a poctivější, pravičáci jsou fašisté. I člověk, který by si přál změnu vlády, nelíbí se mu politika ČSSD a fandí ODS, se bojí slova pravice.

Aby ne, když byl odjakživa masírován ve škole i jinde, že pravice je reakce, zlo, fašismus a nacismus.

Co na tom, že fašismus a nacismus jsou velmi levicové ideologie? Musoliniho fašistická Itálie stavěla na odborech a německý nacismus zcela výstižně charakterisuje jeho nezkrácený název: nacionální socialismus. Německý nacionální, ruský internacionální... jeden jako druhý, pouze Osvětim, Mathausen a Buchenwald jsou (civilisovanému) světu blíže než Solovky, Kolyma a Kamčatka... A také - nacionalista Hitler vraždil především cizozemce, internacionalista Stalin zejména tuzemce.

Klasifikace nacismu jako fašismu a fašismu jako pravičáctví je ohromnou lží a zároveň jedním z nějvětších úspěchů socialistické internacionály. Pod touto optikou je potom vnímána druhá světová válka jako boj levice s pravicí, dobra se zlem. Co na tom, že střet Německa a Sovětského svazu lze nejlépe přirovnat k válce mezi Íránem a Irákem? Na obou místech, na všech čtyřech stranách umírali civilisté, bojovaly děti, nezabíjelo se, ale vraždilo, existovala sebevražedná komanda, ve kterých byla účast za trest...

Není hanba velebit komunistický puč a poté projít názorovým vývojem, možná právě to je nezbytná kvalifikace pro předsedu vlády jednoho členského státu Evropské unie. Nejsem si však jist, lze-li stejně nahlížet na 15. březen roku 1939...

A proto se na nás na ulicích z triček dívá Che Guevara a ne Skorzeny, byť ten druhý terorista byl možná schopnější. Proto je akceptovatelný Castro a nikoli Franco. Proto máme levicové aktivisty a pravicové extremisty. Proto...

Fajn, že existují škatulky.

Vonoklasy, 3. května 2006