Ve stejnojmenné povídce Jaroslava Haška si sekundán Honzátko přinesl domů křečka. Zvíře se zavrtalo do pohovky a za žádnou cenu nechtělo ven.

Nějakých devadesát čtyři let po Haškovi tu máme dalšího nevypuditelného Křečka – poslanec Stanislav K. v parlamentu i v ČSSD úspěšně prosazuje zájmy svého sdružení nájemníků tím, že společně s „Národní poslaneckou frontou“ prosazuje další protiústavní paskvil, který se nazývá „zákon o nájemném“. Přesto, že jsou tito nájemníci zavrtáni v cizích bytech, nenašla se zatím síla, která by s nimi dokázala hnout.

Haškův vetřelec devastoval byt, jak se ale k němu někdo přiblížil, „ozvalo se hrozné prskání a bylo jasné, že křeček nehodlá opustit své sídlo“.

Podobné metody používá i Sdružení nájemníků. Svým vlivem významně napomohlo k tomu,, že systém dvojího druhu nájmů (na levné bydlení přispívá držitelům bytů s regulovanou činží znevýhodněná skupina lidí, kteří platí zbytečně vysoké sumy na pokřiveném trhu) přežije i Paroubkovu vládu.

Pozor doktrína

Podle zákona, který prošel díky „Národní frontě PSP ČR“ a bude projednáván Senátem, by se zablokované nájemné mělo pohnout od 1. 1. 2007. Dojde tak ne k narovnání pokřivených vztahů v bydlení, ale naopak ho zakonzervuje! Osmdesát tři procenta občanů ČR žijících ve svém a za své tak doplatí na vyvolených sedmnáct procent nájemníků. Bude nuceno zaplatit za škody způsobené majitelům domů. Neodvratné rozhodnutí ESLP ve Strasburku je k tomu donutí.

Proč se každá politická strana, která ve vládě udává směr (ODS v tomto ohledu nebyla jiná), deregulaci tolik brání? Proč jsou sociální demokraté na porušení nájemnického tabu citliví tak, že kvůli odchylce od doktríny jsou mnozí z nich ochotni riskovat mezinárodní ostudu, která je nemůže v EU minout? Oficiálně proto, že uvolnění cen by spoustu nájemníků vyhnalo na ulici. Má PSP ČR opravdu obavy o své sociálně potřebné nájemníky, nebo o desetitisíce „sociálně potřebných politiků v čele s jejich guru Stanislavem Křečkem, bankéřů, diplomatů, sportovců, herců, soudců a dalších jim podobných chudáků“? Nebylo by pro daňové poplatníky mnohem, mnohem rozumnější přispět na opravdu potřebné? Nepřiznaný důvod souvisí se strachem o hlasy zhruba 750 000 domácností (před minulými volbami to bylo 900 000) s regulovaným nájemným. U těch, a to i v případech, kdy si uvolněním kontroly fakticky nepohorší, se dá předpokládat instinktivní strach ze změny. Tržní nájem platí - podle fundovaných odhadů - „pouze“ 160 tisíc domácností. Více než 30 tisíc obecních bytů se pronajímá načerno. Poměr je jasný, „volební výtěžnost“ si rychle spočítá i hloupější politik.

Kdo však spočítá armádu potencionálních obětí systému? Kolik lidí třeba z Mostu s jeho 25 % nezaměstnaností by odešlo za prací do Prahy, kdyby tam dostali šanci sehnat bydlení za přijatelné peníze? Dnes se k obětem této bytové diskriminace hraničící se zločinným spolčením, stali nejenom majitelé domů, ale i všichni ti kteří se o své bydlení postarali sami, a především mladí lidé, kteří neměli to štěstí „zdědit„ nájemný vztah po svých rodičích a babičkách.

Čekání na domovníka

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek vyzýval poslance, aby nezapomněli na více než 3 tisíce žalob, které podali diskriminovaní majitelé domů k ESLP ve Strasburku. Zapomněl ovšem na to nejdůležitější. Jím prosazovaný návrh zákona je v rozporu s Listinou základních lidských práv a svobod. To svým kolegům ovšem neřekl. Tam, kde je silná sociální demokracie (s komunisty v záloze), zůstane bydlení za dvojí sazbu do rozhodnutí evropských soudů diskriminační a protiústavní. Bude dobré, když si guru všech regulovaných nájemníků poslanec Stanislav Křeček přečte pozorně to, co mu řekl profesor Vojtěch Cepl. Přestane lhát a ohánět se polopravdami.

Proti povídkovému křečkovi nasadili zoufalí majitelé bytu fretky a morčata, jenomže zvířátka se v gauči rychle spřátelila. Hašek si nakonec musel vymyslet domovníka, „muže odhodlaného ke všemu“, který celý ten zvěřinec vybil sekerkou.

V Praze 4. ledna 2006

Autor je předsedou OS HOMR - Hnutí na obranu majitelů realit