Platí za současné situace ještě vůbec právo?

„To je složitá otázka. Obecně právo platí a každý se na ně může odvolat. Soudy nemohou odmítnout pomoc tomu, kdo se na ně obrátí. Jenomže v rodinných vztazích je situace i v míru složitá. Rodinné právo nelze vymoci násilím ani soudním rozhodnutím. K fungujícím rodinným vztahům potřebujete ochotu, náklonnost a spolupráci. Jak si chcete vymoci násilím lásku?“

Jak tedy dnes funguje rodinné právo?

„Opakujeme to pořád dokola – advokáti, soudci, sociální pracovníci, psychologové. Venku sice řádí černé labutě, ale to nemá vliv na soudní rozhodnutí nebo na dohody o péči o děti. I v době viru ujednání a povinnosti platí. Nad nimi totiž stojí rodičovská odpovědnost, Listina základních práv a svobod a Úmluva o právech dítěte. A podle těchto dokumentů mají oba rodiče právo vychovávat děti a děti mají právo na styk s nimi.“

To znamená, že i v karanténě se mají děti střídat u rodičů, kteří spolu nežijí?

„Ano! Jedinou výjimkou je dítě či rodič s nákazou, v nemoci nebo ve zdravotní karanténě. Vláda nezakázala předávání dětí a děti mají právo na oba rodiče. Problém ovšem nastává v rozdílném pohledu některých otců a matek na otázky hygieny a ochotu podrobit se restrikcím. Pokud je na jedné rodičovského vztahu biomatka s panickou hrůzou z nákazy nebo naopak otec s nulovým respektem k nařízením, pak nastává problém.“

Právě tento typ problému řešíte ve vaší Koroporadně nejčastěji?

„Ano, tyto problémy jsou nejčastější. Hysterickým rodičům stále dokola vysvětlujeme, že dítě má právo na oba rodiče, že i druhý rodič má právo ho vychovávat, ba dokonce že má právo na odlišný pohled na věc, na vlastní rozhodování a případně i na jiné pokyny k výchově, hygieně a dodržování nouzových opatření. Vyrobili jsme dokonce grafický leták, který všude šíříme. Doufáme, že se rodiče umoudří. S vymáháním soudního rozhodnutí by totiž dnes byl docela problém.“

Jaký problém?

„Protože soudní řízení se dnes v opatrovnických věcech povětšinou odročují až na květen a ohledně předběžných opatření jsem velmi skeptická. Rodič, který se nedohodne s druhým na kontaktu, sice může podat k soudu návrh, jenomže výkon rozhodnutí se vede pořádkovými pokutami, což dnes nebude nijak efektivní. Teoreticky si rodič může stěžovat na OSPOD, jenomže i úřady jedou ve zjednodušeném režimu. I mediace je vládním opatřením omezena. Akutní nástroje jsou určeny pro ohrožené dítě. Jenomže hysterická obava matky nebo snížená poslušnost otce krizovými situacemi nejsou. Podobně je dnes sice možné podat trestní oznámení kvůli nerespektování soudního rozhodnutí, ale pochybuji, že policie začne konat dříve než za několik měsíců. Dohoda je tedy tím nejlepším řešením.“

Co tedy má dělat rodič, který se už měsíc neviděl s dítětem?

„Zázraky neumím, můžu jen přesvědčovat. Doporučovat vyjednávání, k čemuž dnes úspěšně slouží sociální sítě. Pokud je druhý rodič fanaticky vystrašený, například neustálým sledováním negativních zpráv z Itálie, a odmítne dítě druhému rodiči vydat, pak by mu měl umožnit alespoň široký a častý kontakt po telefonu, přes Skype či jiné technické prostředky. Naopak druhému rodiči doporučuji zavrhnout policii a OSPOD a chvíli vydržet. Pořád existuje dvojí naděje. Že se v brzké době opatření zmírní anebo že druhý rodič pochopí, že svým chováním ubližuje dítěti.“

Tázal se Marek Stoniš, Reflex.cz, 23.3.2020