Každoročně se miliony lidí na všech kontinentech účastní toho velkého rituálu, kterému říkáme Vánoce. Většina z nich ani neuvažuje o původu tohoto svátku. Jeho kořeny sahají až do pohanské éry a k návratu slunce, ale pro většinu lidí je spojen s legendou o narození Ježíška. A je zcela jedno, jestli patří k těm, kteří považují člověka za dílo boží, anebo naopak. Obojí rádi podlehnou onomu kouzlu vůně jehličí, vánočního pečiva, smažícího se kapra a otvírání pečlivě zabalených balíčků s tajemným nebo i známým obsahem. A to je dobře. I když to předtím stojí spousty úsilí, nervů a nepohodlí. Lidé mají mít své rituály! Je dobře, že se někdy něco patří a jindy zase nepatří.

Odnášejí to ženy, pro které je to období úklidů, stresu, shánění a pečení. Ale dělají to vesměs rády, protože cítí, že rituály dělají rodinu rodinou a stmelují ji.

Tyto rituály jsou jakýmisi záchytnými pevnými body v překotném běhu života. Připomínají, že život není jen prostě to, co přijde, ale že má svůj řád, své transcendentno které je univerzální pro všechny. Ať už jsou to rituály Vánoc, Velikonoc, různých výročí, narození, svatby nebo i ten poslední. A tak se mu znovu a znovu poddáváme. Co na tom, že to duchovno zase nakonec skončí přecpaným žaludkem, politou dečkou a bůh ví, čím ještě. Důležité je, že se rodina zase jednou sešla a bylo ji chvilku dobře. To je konec konců společné všem rituálům - lidská pospolitost, která během překotného civilizačního vývoje vůbec neztratila na významu. Ba právě naopak!

Možná jsme se trochu ztratili. V dnešní nárokové době, kdy si člověk myslí, že může udělat vše, co se mu zachce a na co má znalosti či prostředky. Že je tu svět proto, aby se on a jeho blízcí měli dobře. Dere se dopředu a boří všechny hranice a bariéry. Nemá čas se zastavit a radovat z krás přírody a zamýšlet se nad kořeny své civilizace. Jeho ego ho táhne pořád dál a výš. Kam? Kolem nás už vidíme výsledky. Kdysi se lidé báli a měli respekt a pokoru. A ono to bylo dobře a teď nám to chybí. Člověk, který ztratil pokoru, je nezodpovědný a utržený ze řetězu.

Prosinec a období adventu je asi nejmagičtějším obdobím roku a skvělou příležitostí se občas zastavit a nad šálkem dobré kávy či čaje zadívat do mihotajících plamínků svíček adventního věnce. Lidé z opatrnosti, ale rádi ctili mnoho zvyků a obyčejů. Tu, aby nerozhněvali mocné přírodní síly, jindy aby si naklonili osud. Po vesnicích chodily Barbory, Mikuláš s čertem a andělem odměňoval i trestal, pak Lucky připomínaly nejdelší noc a dávaly naději jara. K pokoře patřil i vánoční půst. Dokazoval vědomí si něčeho nad námi a nahrazoval symbolicky oběť. Vánoce jsou naopak oslavou hojnosti a pospolitosti. A lidé věděli, že někam patří. Vyrůstají a navazují na to, co bylo před nimi a co vytvářely předchozí generace. Že tu nejsou jen proto, aby si to tu užili, ale aby v tom díle také pokračovali.

Jsme pyšní na svoji inteligenci, ale často nám chybí pospolitost včelího úlu či mraveniště. Máme pocit, že v období štěpení atomu, rozvoje elektroniky či poroučení větru a dešti, jsou tyto rituály a obyčeje dobré tak pro malé děti. Říká se, že lidé, kteří zapomenou svou historii, jsou nuceni ji opakovat. A co lidé, kteří zapomenou své kořeny a z čeho vyšli? Vědí, kam jdou a proč? Za čím se pachtí?

Tak to zkuste. Zadívejte se do plamenů svíčky trochu rozostřeným pohledem a la Magda Vašáryová a nechte myšlenky volně běžet. Třeba vás zavedou do dob vašeho mládí, kdy svíčky na stromku nebyly elektrické a z prskavek létaly hvězdy. Zahlédnete své prarodiče, jak posedávají kolem vánočního stolu, zářící tvářemi a teplým světlem svíček. Vzpomenete si na vůni tradičních vánočních dobrot, která se linula z kuchyně a naplňovala celý dům láskou a očekáváním. Procházíte si vzpomínkami na chvíle, kdy jste jako dítě s napětím rozbalovali dárky pod stromečkem, nechávali se unášet radostí a věřili na existenci Ježíška. Plameny svíčky jsou jako brána do minulosti, která vám umožňuje nahlédnout do rodinných tradic a rituálů. A vy je potřebujete. Ať vás tato magická chvíle naplní láskou, klidem a vzpomínkami na všechny ty krásné okamžiky, které Vánoce přinášejí a symbolizují.