Podle včerejšího sdělení Policie ČR je evidováno zhruba 60 případů, v nichž se někteří naši spoluobčané vyjádřili různou formou souhlasu k slovy obtížně popsatelné tragédii na FF Karlovy university.

Všem je společný jeden faktor, totiž zdánlivý pocit anonymity a beztrestnosti, s nímž je možné napsat cokoli bez toho, aniž by okamžitě nastala fysická reakce okolí. Tím nemyslím onu pověstnou hospodskou facku (i když by nejspíše byla v tomto případě velmi pádnou a jasnou odpovědí), ale třeba i slovní reakci okolí, která by byla - jak doufám - rovněž velmi rázná.

Podle stejného sdělení orgánů činných v trestním řízení byla zhruba polovina těchto lidí již fysicky ztotžněna (řečeno oficiální řečí), přeloženo do češtiny zhruba 30 z těch, co to napsali, už mají svá skutečná jména a podobu. Většina z nich reagovala tím, že „to tak nemysleli“, že „to byl jen vtip“ apod. Nevím, možná jsem suchar a nemám dost vyvinutý smysl pro humor, ale poznámky typu, že se „konečně podařilo snížit počet těch, co studují nesmyslné obory“, případně, že „je třeba pokračovat v intencích toho střelce“, mi až tak humorné nepřipadají.

V rámci naší korektní a práva dbalé společnosti se bohužel nedozvíme nic bližšího o těchto „vtipálcích“. Nejsem znalec trestního práva, jistě se najde adekvátní kvalifikace, nicméně jsem přesvědčen o tom, že ani jeden z nich nepůjde do kriminálu tak říkajíc „na tvrdo“. Skončí to finančním postihem a podmínkou. Což u těch, kterých se to týká, vyvolá nkoli adekvátní reakci studu a sebeponížení, ale přesvědčení o tom, že žijeme ve státě, kde je potlačována svoboda projevu, na který oni mají přece právo. Podobných případů v nedávné minulosti (samozřejmě ne v tak hrůzných kulisách), jsme měli celkem dostatek.

Ti, co tak činí, nejspíše nemají vyvinut jistou vlastnost, kterým se liší homo sapiens sapiens od dalších druhů na Zemi. A tou je empatie, vcítění se do pocitů toho druhého. Nejspíše je ani nenapadne, co jejich slovní či písemný projev dělá s těmi, kteří ztratili své děti, vnuky a své partnery. Že to nejsou jen ti nejbližší, ale začasté široká rodina, tedy jistě minimálně stovky našich spoluobčanů, kteří si toto stigma ponesou celý svůj další život a to i v době, kdy bude čin toho magora již jen „historickou“ událostí.

Mohli bychom to samozřejmě omluvit slaboduchostí, jistým primitivismem těchto jedinců, ale možná bychom se divili, že tomu tak nemusí nutně být. Právě proto by byla užitečná sociologická studie těchto lidí a její zveřejnění, aby si případní noví“bojovníci“ byli plně vědomi toho, že podobné činy jsou nejen odporné, ale společností netolerované a stíhatelné dle práva. A místo nějakých vágních trestů či penežitých pokut služba zraněným, ne třeba přímo těm z tragického čtvrtku (to bychom chtěli příliš), ale jiným, kteří jsou na pomoci druhých závislí.

Jsem si jist, že přinejmenším části těch „vtipálků“ by něco došlo.

Psáno pro www.blogosfera.cz