"Mladý muž, který se nezalekl....", modrobílá šerifská hvězda evokující k mládí patřící čistotu a spravedlnost.... "Spravedlnost se nezastaví před branami politiky. " To je soudce Šott.

Na straně druhé zloduch Bárta popisovaný takto: "Propaloval očima téměř všechny kolem sebe. Letmým pohledem zavadil o manželku Kateřinu, která však zděšeně hleděla k zemi. Nevěřila. Až to vypadalo, že se jí podlomí kolena."

Šestáková kovbojka na pokračování v celostátním "solidním" deníku. Škoda dalších slov.

Nad čím se ale lze zamyslet, to jsou slova Martina Komárka: "Bárta si zavinil své odsouzení velikášstvím, neopatrností, velkohubostí, a vírou, že peníze zmohou vše." Vše jmenované není nic sympatického, ale až na poslední konstatování, které ukazuje k úplatku, to není nic, za co by se právně trestalo. A úplatek sám? Nade vši pochybnosti se ukázalo, že ona dvě individua vylákala od Víta Bárty půjčku za účelem jeho kompromitace jako údajného úplatkáře.

Za co by měl být Vít Bárta potrestán, a to citelně, je jeho naivita. Veřejný proces by se za tento trest dal považovat.

Podmínečný, nikoli osvobozující rozsudek je však, podle mého, alibistická úlitba veřejnosti naštvané na všechny politiky a pokud je někdo z nich boháč, tím hůř. A vypadá i jako úlitba médiím, za kterou si soudce vysloužil onu šerifskou hnězdu. Novinářská pilná práce se přece musí zúročit.

Musím se totiž nutně pozastavit nad zdůvodněním udělené podmínky. Že se prý poslanec Bárta provinil poskytnutím půjčky ve vztahu ke konktrétnímu zákonu a jeho znovuprojednávání, kterému chtěl zabránit zavázáním si poslancům, kterým půjčky poskytl.

Poslanec Vacek u soudu vypověděl: "Bárta řekl, že kdyby některého z poslanců (VV) snížení platů zaskočilo, na přechodné období nám půjčí." Protože hlasovali a nevěděli o čem, mohlo někoho výsledné snížení platu zaskočit. Nakolik koho, to si každý, krom oněch dvou individuí, musí srovnat sám se svým svědomím.

Jak vyplývá z dostupných informací, jediný vztah půjčky pana Bárty ke konkrétnímu zákonu je pomoc "postiženým" na přechodné období, než se tito přizpůsobí výdajově tomu, co si, v bezvědomí patrně, odhlasovali. Fakt, že Vít Bárta nechtěl, aby "postižení" dělali véčkům ostudu brekem, že když jednou nedostanou předpokládanou výplatu, jsou v háji, ten se dá také pochopit.

Že chtěl zabránit revizi zákona ze strany VV?

Pan Bárta navrhoval půjčku na přechodné období. Z toho důvodu, že náhlá realita na páskách poslance zaskočila! Nenavrhl jim, že bude platy permanentně dorovnávat . Ergo kladívko: problém se snížením platů jako takovým v podobě zákona p. Bárta neřešil! Pokud by totiž poslanci chtěli zákon revidovat, jednorázová půjčka by je nepochybně od tohoto úmyslu neodradila. Tudíž ji nelze brát jako úplatek ve smyslu zdůvodnění pana soudce Šotta. Tedy – podle zdravého rozumu, který média vzhledem k rozsudku tak adorují.

Každý, kdo si půjčuje od soukromé osoby, je samozřejmě ve smyslu lidském věřiteli zavázán. Že by měl být půjčkou zavázán politicky, to je jen domněnka. Její pravdivost může posoudit pouze Bůh a právě proto, že ví vše, nemůže soudit. Jak říká Čapek, nám je určena jen lidská spravedlnost. I panu Bártovi.

Podle mého soudce bohužel devalvuje svůj rozsudek nad poslancem Škárkou a vyjádření se k počínání slečně Kočí alibistickou úlitbou. Kus flákoty ve formě podmínky pro Víta Bárt předhodil davu, dychtícího po krvi zdivočelých politiků a bohatých lidí a samozřejmě i novinářům. Ty v neděli krásně reprezentoval neurvalým stylem Víta Bártu zpovídající Václav Moravec. O jeho urážce hlavy státu nemluvě.

U popisu událostí ze soudní síně byla zveřejněna fotografie soudcovských talárů visících na ramínku. Nevypadaly příliš důstojně. Visely jak těžké, zmoklé slepice, nakřivo a nemohly jinak. Byly jen na drátěných ramínkách z čistírny. Při vši úctě k práci soudce Šotta, jeho rozsudek vůči Vítu Bártovi mi přijde také poněkud nakřivo.