19.3.2024 | Svátek má Josef


PRÁVO: Otázky jsou oprávněné

17.8.2022

V posledních dnech Deník N publikoval několik informací o (údajných) schůzkách předsedy NS Petra Angyalossyho s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem - viz výčet článků zde:

V roce 2019, kdy byla veřejně řešena otázka údajného ovlivňování některých soudců, jsem prezentoval svůj názor na daný problém zde. Na tomto názoru bych ani dnes nic neměnil.

Snad bych jen doplnil, ve světle nových okolností, že samozřejmě nelze přisvědčit názoru Petra Dimuna zde, že se např. i předseda NS může setkat třeba s „Belzebubem.“ Naopak, schůzky kupř. právě i předsedy NS s problémovou osobou mohou vyvolat pro něj problém.

Je pochopitelné, že i předseda NS vyvíjí značnou manažerskou činnost, ovšem (měl by tak činit) vždy ve směru, který zcela jednoznačně souvisí s NS. Pokud se podle médií měl předseda NS v posledním období setkávat s vysokým státním úředníkem, který již několik let plní zájem médií, mělo by být zcela automatické, že i předseda NS bude schopen rychle, adekvátně, prostě přesvědčivě vyložit, proč se vlastně s tímto vysokým státním úředníkem setkával, a co bylo předmětem těchto schůzek, NB v situaci, kdy o nich nebyla např. na webových stránkách NS žádná zmínka. Uvažte, jestliže např. ve čtvrtletníku NS zvaném Aequitas je často věnována pozornost méně informačně zajímavým věcem (např. kolik bývalých asistentů NS bylo jmenováno soudci a jaké pocity oni po jmenování prožívají - viz např. článek zde), tím spíše by mohly, resp. měly být publikovány některé (alespoň kusé) informace o jednáních předsedy NS s vysokým státním úředníkem např. v otázce změny způsobu jmenování soudců, jak se měl podle deník N vyjádřit předseda NS.

Pokud však všetečné otázky novinářů „tak trochu stále visí ve vzduchu“ a reakce „z druhé strany“ jsou třeba i tohoto druhu - viz zde, pak se ani nelze divit, že každým dalším dnem se z úst novinářů kladou další a další otázky a vznikají nové analýzy dosud zjištěného stavu, což nepochybně zcela zbytečně „hází“ temnější stín na českou justici. A přitom na úplném začátku přece stačilo stručně a jasně uvést, proč se podobné schůzky realizovaly a jsem si jist, že by zde pak nebylo žádného větru do novinářských plachet. Anebo je to vše tak trochu ještě jinak?

P. S. Představuji si bývalou předsedkyni NS Ivu Brožovou, jak „čelí“ otázkám podobného typu, pokud bychom vůbec připustili, že jednala s vysokým státním úředníkem. Iva Brožová by novináře doslova „zasypala“ informacemi, proč a o čem vlastně s tím kterým vysokým státníkem úředníkem jednala. Jistěže by se jednalo o záležitosti výhradně se týkající NS. O tom bych vůbec - v případě Ivy Brožové - ani na chvíli nepochyboval.

Autor je  bývalý soudce NS, dnes okresní soudce