Pan předseda Ústavního soudu řekl: „Jistěže si dovedu představit příslušníky jistých bezpečnostních složek, kteří budou postupně požadovat větší míru kontroly komunikace veřejnosti, elektronické komunikace, různých těch facebooků a jiných jevů. Přitom takovou kontrolu nelze realizovat bez velmi zásadních a hlubokých zásahů do lidských práv a svobod. Ta kontrola prostě neumí být selektivní, ta musí být paušální.“ (viz)

Myslím, že celá věc má dvě roviny. Pan předseda se bohužel vyjadřuje jako ta paní neblahé paměti, které se všichni smáli, když prohlásila, že by všechny ty internety zakázala. Můžeme si myslet na základě toho výroku o panu Rychetském své, ale to není to nejdůležitější.

Daleko důležitější je druhá rovina, předseda ÚS vyzývá k cenzuře, a to dokonce k plošné cenzuře, ne-li něčemu horšímu: „Přitom takovou kontrolu nelze realizovat bez velmi zásadních a hlubokých zásahů do lidských práv a svobod. Ta kontrola prostě neumí být selektivní, ta musí být paušální.“ Když svého času bezvýznamný poslanec Rozner pronesl cosi o rozbrušování a vybrušování, byly toho plné noviny a plný internet. Jen na první straně Googlu najdete devět odkazů, namátkou: Echo24, tv.idnes, Forum24, irozhlas a tak dále a tak dále… Ať byl výrok pana poslance sebehloupější, nemám pocit, že by ohrožoval základní práva občanů: svobodu projevu, právo na informace a zákaz cenzury. Naopak výrok pana předsedy ÚS nejde interpretovat jinak, než jako volání po cenzuře. Když pominu, že výrok byl řečen v médiu, které samo sebe nazvalo „hlídacím psem“ (předpokládám, že demokracie), aniž by mu v onom médiu kdokoli slovem odporoval, kde jsou ostatní hlídací psi? Pan Rychetský explicitně říká, že „kontrola se nedá realizovat bez velmi zásadních a hlubokých zásahů do lidských práv a svobod“ a nikomu to nestojí za jediné slovo? Samostatnou kapitolou jsou politici, nikdo ani necekl.

Ne dosti na tom, že různí aktivisté udávají na sociálních sítích své spoluobčany a sociální sítě udané cenzurují, ještě nám vyhrožuje ten, jehož jednou z nejdůležitějších funkcí, ne-li vůbec nejdůležitější, je hlídat, aby občané nebyli kráceni na svých právech. Čl. 4 Ústavy ČR: Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Pod jakou ochranou asi jsou, když předseda ÚS volá po cenzuře?

Dovedli jsme si představit v roce 1989, že předseda Ústavního soudu (sic!) bude volat po „kontrole, (která) se nedá realizovat bez velmi zásadních a hlubokých zásahů do lidských práv a svobod“? Nemáte pocit, že se láme chleba?