„Brát pohlaví pojištěných osob do úvahy jako rizikový faktor v pojistných smlouvách představuje diskriminaci.“ Slýchávám a čtu různé zhovadilosti, ale tahle je opravdu kardinální. Dnes tedy na téma soudcokracie, která pohřbívá svobodu a přirozenost. Ať už za to může Bůh či evoluce, chodí po světě ženy a muži. Rád bych, pro mnohé jistě zcela šovinisticky, předložil pár rozdílů:

1) Mužský mozek je v průměru o deset procent objemnější než ženský a o sto gramů těžší. Ženy přesto disponují vyšším počtem neuronů a dokonaleji využívají obě hemisféry. Mozek muže v klidovém stavu je zhruba ze dvou třetin aktivní, kdežto ženský z devadesáti procent.

2) Od 12 let věku chlapcům přibývají svaly, zatímco dívkám tuk. V celkové tělesné hmotnosti mužů je zhruba 15 procent tuku a u žen 25 procent.

3) V průměru má něžné pohlaví nižší vzrůst, slabší kapacitu plic a srdce v porovnání s pohlavím silným. Navzdory tomu se sportovkyně v mnoha disciplinách takřka mužům vyrovnají. Ženy jsou vytrvalejší a lépe snášejí fyzickou zátěž.

4) V povoláních vyžadujících pohyblivou pozornost, zaměření na více činností a na citlivé rozlišování barev a vůní jsou suverénní ženy. Barvoslepost je u mužů osmkrát častější.

5) V osobnostní struktuře reprezentantek něžného pohlaví převažuje emocionalita, empatie, bohatší a hlubší prožívání, citlivé, až přecitlivělé reagování, oslabenější zátěžová a stresová odolnost. Žena pláče častěji než muž a za slzy se nestydí. Matka chová dítě spíše na levé ruce a otec na pravé.

6) V abstraktním myšlení muži předčí ženy, ale v lingvistické inteligenci, ve schopnosti komunikovat jsou muži značně pozadu. Většina žen pronese denně přes dvacet tisíc slov a muž stěží polovinu.

7) Zajímavá fakta o rozdílech mezi pohlavími v zachycování zvuků přicházejících z různých stran přinesl poslední (2004) britský výzkum. Pouze necelých třicet procent žen dovedlo úspěšně rozlišit rozmanité zvuky, zatímco počet úspěšných mužů byl dvojnásobný. Nestejný je i dopravní charakter. Tak např. v testu pohotovosti v rozpoznávání rizikových dopravních situací předstihly řidičky v laboratorních podmínkách řidiče, ale v praxi to tak jednoznačné není. Při ověřování prostorové orientace, psychomotoriky a reakčních schopností s převahou vyhráli muži. Přesněji odhadují vzdálenosti mezi auty a jejich rychlost, jistě a bezpečněji předjíždějí a snadněji zaparkují.

(Havlík - psychologie pro řidiče, nakladatelství Portál)

Jistě, v řadě případů nalézáme výjimky, které potvrzují pravidlo, nicméně nejen ze všeho výše uvedeného vycházejí naprosto všechna odvětví a obory lidské činnosti. Přesto se Evropský soudní dvůr usnesl, že rodíly mezi ženami a muži nejsou, když popřel vše výše uvedené a přinutil pojišťovny v celé slavné Evropské unii od listopadu příštího roku zrušit rozdíly mezi ženami a muži, neboť takové rozlišení při poskytování služeb (podotýkám, že ryze soukromých!!!) je podle něj diskriminací. Evropský soudní dvůr si zatím naštěstí nevšiml, že se ženy dožívají vyššího věku. Možná by něco udělal i s tím. Ba dokonce přehlédl i tu neuvěřitelnou diskriminaci v podobě dřívějšího odchodu žen do důchodu. Zatím.

A tak si říkám, jestli by při té vší politické korektnosti a genderové politice nebylo lepší, kdyby nám rovnou všem z moci soudní přikázali, abychom se stali multikulturními mnohobarevnými hermafrodity. No jen si to představte. Všichni máme oba pohlavní orgány a k tomu bíložlutohnědočernou kůži. Pěkné, ne? Víte, kolik bychom ušetřili peněz za takové zhovadilosti, jakými podle mého soudu bez pochyby jsou všechny úřady, instituce a organizace, jejichž jediným cílem je popřít přirozenost a vyrobit unifikované lidi?

Během milionů let dala příroda sama vzniknout přirozeným rozdílům. Ne diskriminace, ale přirozená a žádoucí rozmanitost a vzájemné doplnění žen a mužů. Dovolím si tedy Evropskému soudnímu dvoru oponovat a jeho rozhodnutí označit jen za další zásah sociálních inženýrů do přirozenosti. Jestli mé přesvědčení, že muž a žena nejsou stejní, znamená, že jsem šovinista, pak jsem jím rád. Snad mi ženy nebudou zazlívat, že v rámci svého šovinismu je dál budu pouštět ve frontě před sebe, budu jim dál otevírat dveře a nosit květiny.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora