5.10.2022 | Svátek má Eliška


PRÁVO: Kdybych byl soudcem Šottem

19.9.2022

Před téměř čtyřmi lety jsem si zahrál na komisaře Nevtípila, vyšetřujícího kauzu Farmy Čapí hnízdo a ve dvou blozích Kdybych byl komisařem Nevtípilem a Kdybych byl komisařem Nevtípilem II jsem popsal, jak bych kauzu vyřešil za tři dny před téměř sedmi (tehdy třemi) lety já. A stejně tak kterýkoliv průměrně inteligentní policejní komisař, který umí surfovat a gůglit a kterému jde primárně o vyřešení případu a nikoliv o honbu na Babiše. Na konci prvního blogu jsem připravil několik otázek pro Petra Bendla, Marka Kupsu, Andreje Babiše a Janu Nagyovou (v té době Mayerovou). Odpovědi na tyto otázky by pomohly poodhalit pozadí celé záležitosti a roli Andreje Babiše v ní a také, ba možná především zjistit, jak je možné, že žádost, u níž by i slepec na první pohled a za úplné tmy poznal, že podmínky výzvy, kam byla podána, nesplňovala, dotaci přesto získala. V tomto blogu si zahraji na soudce Šotta a položím identické otázky stejným osobám jeho jménem. A doufám, že v reálu to udělá i on sám.

Nebudu opakovat to, co jsem uvedl v citovaných blozích, jen připomenu základní fakta, přitom veškeré informace o Farmě Čapí hnízdo uvedené v citovaných blozích byly a jsou veřejně dostupné ve Veřejné rejstříku a Sbírce listin.

Základní fakta
Za prvé, žádost Farmy Čapí hnízdo o dotaci 50 milionů Kč, kterou 29. 2. 2008 podalo její představenstvo a podepsala místopředsedkyně představenstvo Jana Nagyová, byla schválena Výborem Regionální rady soudržnosti Střední Čechy (RRS SČ), řídícím orgánem Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP SČ) dne 20. 8. 2008. Předsedou Výboru RRS SČ byl v té době středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl a členkou tohoto výboru byla (tehdy za KDU-ČSL) i Helena Langšádlová. Schválení dotace doporučil Úřad Regionální rady soudržnosti Střední Čechy (ÚRR), kteráýžádosti zpracovával a jehož ředitelem byl Marek Kupsa. Zápis z jednání Výboru RRS SČ je zde.

.Za druhé žádost byla podána do Výzvy č. 4 Regionálního operačního programu Střední Čechy v Prioritní ose 2 Cestovní ruch a oblasti podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu. Na třetí straně tohoto dokumentu je v části 5. Příjemci podpory klíčový údaj týkající se dvou základních podmínek na příjemce podpory:

• podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně 2 roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu
• podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, podnikají v oblasti cestovního ruchu a mají podnikatelskou historii kratší než 2 roky (pouze u projektů realizovaných v obcích nad 2000 obyvatel).

Protože Olbramovice v roce 2008 měly a stále mají cca 1500 obyvatel, vztahoval s na žádost Čapího hnízda první varianta, tj. příjemci podpory musely být podnikatelé, kteří splňovali definici malého a středního podniku a vykonávali podnikatelskou činnost minimálně 2 roky v oblasti cestovního ruchu. K druhému bodu se navíc vztahuje důležitá poznámka pod čarou

Do historie podnikání je započítáno pouze takové období, ve kterém daný subjekt skutečně vykonával podnikatelskou činnost. Do historie podnikání se nezapočítává období, ve kterém nebyla podnikatelská činnost vykonávána z důvodu jejího přerušení či ukončení.

K první podmínce je v Pokynech pro žadatele a příjemce pro výzvu č. 4 Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy, platných od 20. 12. 2007, tedy 2 měsíce před podáním žádosti Farmy Čapí hnízdo, na straně 6 uvedeno

Při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy je nutné zohlednit údaje partnerských či propojených podniků (existují-li), a to způsobem, který stanoví výše uvedené právní předpisy ES.

A na straně 62 je tato podmínka rozvedena s odkazem na Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, které v příloze obsahuje Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, v němž je metoda započtení parametrů partnerských a propojených podniků podrobně popsána. V Pokynech se jasně praví

Žadatel/příjemce je povinen doložit, zda je malým či středním podnikem. Pokud tak neučiní, bude automaticky považován za velký podnik. Malý a střední podnik se definuje prostřednictvím splnění dvou znaků, tj. počet zaměstnanců + roční obrat nebo bilanční suma rozvahy. Současně je podnik povinen k těmto údajům připočítat v příslušném poměru i údaje partnerských a propojených podniků. Podrobnější informace obsahuje Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, výňatek z tohoto doporučení je uveden v Příloze I nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004.

Od 1. 1. 2005 platila nová definice malých a středních podniků, která pokud jde o propojení podniků nic nezměnila a která je zde.

Na straně 23 Pokynů je klíčová část III.1 Kontrola přijatelnosti projektu, v níž se praví

Po otevření obálky (balíku) s Žádostí a jejím přílohami a založení složek projektu provádějí pracovníci OAP (OAP je Oddělení administrace projektů Úřadu ROP, pozn. JCh) kontrolu přijatelnosti. Předmětem kontroly přijatelnosti je ověřit soulad projektu s legislativou ES a ČR a s cíli a podmínkami ROP NUTS2 Střední Čechy. Kontrola přijatelnosti je prováděna na základě obecných a specifických kritérií přijatelnosti uvedených v příloze č. 4 Výběrová kritéria. Obecná kritéria se vztahují ke všem oblastem podpory, specifická kritéria se váží ke konkrétním oblastem podpory. Kontrolu přijatelnosti provádějí vždy dva pracovníci OAP tak, aby bylo zajištěno dodržení pravidla „kontroly čtyř očí“. Do kontroly může být zapojen i externí posuzovatel, jehož stanovisko má formu doporučení. Pracovníci OAP hodnotí projekt odpověďmi ANO/NE. Nesplnění jednoho z kritérií představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení.
Pokud pracovníci OAP (oddělení Administrace projektů) ÚRR či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v Žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, mohou vyzvat žadatele k dodání doplňujících podkladů. Výzva k doplnění požadovaných informací je zaslána elektronickou poštou vždy statutárnímu zástupci žadatele a kontaktním osobám uvedeným v Žádosti o poskytnutí dotace. Statutární zástupce žadatele nebo jím pověřená osoba jsou povinni doručit chybějící podklady v požadovaném rozsahu na OAP ve stanovené lhůtě. Pokud tak žadatel neučiní, je výsledek kontroly přijatelnosti v daném kritériu negativní (tj. ohodnocen odpovědí NE) a projekt je vyřazen z dalšího procesu hodnocení.

Pracovníci ÚRR měli tedy za povinnost prověřit všechny poskytnuté údaje žadatelem, u nichž byla sebemenší pochybnost o jejich věcné správnosti. Toto je klíčová skutečnost pro posouzení odpovědnosti za neoprávněné poskytnutí dotace.

Ani jednu z podmínek uvedených ve Výzvě č. 4 Farma Čapí hnízdo nesplňovala. V notářském zápise z 22. 11. 2007 o transformaci ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o., na ZZN Agro Pelhřimov, a. s., je uvedeno, že pro jednání o transformaci byl předložen také znalecký posudek potřebný pro stanovení ceny akcií nově vzniklé akciovky. V tomto znaleckém ocenění je mimo jiné uvedeno toto

Historie a působení oceňované společnosti
K 31. 10, 2007 je kromě služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob přerušeno provozování všech živností, které tvoří předmět činnosti oceňovaní společnosti.
Od 1. 1. 2000 oceňovaná společnost nemá žádné zaměstnance.
Strategická analýza
Vzhledem ke skutečnosti, že oceňovaná společnost nevyvíjí žádnou aktivitu podnikatelské činnosti a dále vzhledem k tomu, že její výnosy souvisejí pouze s výnosovými úroky za mateřskou společnost, nebyla strategická analýza z důvodu její neúčelnosti provedena.

Takže nejen, že ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o. nepodnikala minimálně dva roky v oblasti cestovního ruchu, ale toto eseróčko, z něhož transformací na akciovku Čapí hnízdo vzniklo, již delší dobu nepodnikalo vůbec!!!!!! A přestože tak prokazatelně nesplňovalo základní podmínku výzvy 4., dotaci dostalo.

Farma Čapí hnízdo nemohlo prokázat ani naplnění definice malého a středního podniku, neboť to vyžaduje zohlednění případného propojení s jinými subjekty (podrobněji a odkazy zde). K tomu je nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků. V případě akcie na majitele vydaných v listinné podobě, které nejsou imobilizované (tj. uschované v bance) tato informace dostupná v principu není. U těchto akcií stačí jen fyzické předání, takže o struktuře akcionářů v takovém případě neexistuje žádný seznam a emitent ani nikdo jiný nemá věrohodnou informaci o tom, kdo akcie vlastní. Emitent tedy ani v principu nemůže zjistit, zda splňuje definici MSP a navíc zajistit, že tomu tak bude po celou pětiletou dobu udržitelnosti. Z tohoto hlediska je veškerá debata o tom, kdo měl akcie Farmy čapí hnízdo v držení a zda je nebo není podpis Babišova syna Andreje na listině s potvrzením o přijetí akcií skutečně jeho, zcela irelevantní. Jediná relevantní otázka je, za RRS SČ, resp. její Úřad, měl považovat za prokázané, že Farma Čapí hnízdo splňuje podmínku na malý a střední podnik, i když v důsledku anonymních akcií nebylo možné prokázat, že Farma není a po celých pět let udržitelnosti nebude propojena s velkými podniky. Odpověď je, že samozřejmě neměl.

Výbor RRS, resp. jeho ÚRR, proto měl, tak jak mu ukládá výše citované ustanovení v Pokynech, po otevření žádosti vyzvat žadatele, tedy místopředsedkyni představenstva Farmy Čapí hnízdo paní Nagyovou, aby dodala dokumenty prokazující naplnění všech tří podmínek přijatelnosti. Protože takové věrohodné dokumenty dodat nemohla, Úřad měl žádost Farmy Čapí hnízdo již na první úrovni hodnocení vyřadit a nepostupovat ji do další úrovně. Tím, že Úřad žádost Čapího hnízda nevyřadil, hrubě porušil pravidla výběru projektů.

K otázce splnění obou podmínek Výzvy č. 4 se vyjádřil také dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch ve svém rozhodnutí ze září 2019 zastavit trestní stíhání všech obviněných, z něhož jsem citoval ve svém blogu. Léčba Čapím hnízdem. K nemožnosti prokázání splnění podmínek na malý a střední podnik Šaroch píše

V této souvislosti je třeba poznamenat, že akcie společnosti FČH byly akciemi na majitele, jejichž převod je možné provést okamžitě, aniž by bylo nějakým způsobem doložitelné, kdo je v daný okamžik akcionářem, neboť za akcionáře jsou považovány osoby, které akcie drží. S ohledem na tuto skutečnost je proto v podstatě nemožné prokázat, kdo byl v okamžiku podpisu Prohlášení a předložení žádosti o poskytnutí dotace Úřadu, příp. k okamžiku rozhodování o poskytnutí dotace, resp. podpisu smlouvy o poskytnutí dotace, skutečným akcionářem společnosti resp. prokázat, že těmito akcionáři nebyli obv. Adrina Bobeková, odděleně stíhaný obv. Andrej Babiš ml.. a obv. Monika Babišová. Nezbývá tedy, než akceptovat tuto akcionářskou strukturu, která koresponduje s tvrzením obv. Ing. Mayerové, Ph.D., že jí v polovině února 2008 bylo zástupci akcionářů sděleno, že akcionáři jsou nepodnikající osoby, což svědek Mgr. Knotek potvrdil s tím, že jména těchto osob obviněné nesdělil. S ohledem na formu akcií se sice od tohoto okamžiku do podpisu Prohlášení, do podání žádosti společnosti FČH o dotaci, do doby rozhodování o poskytnutí dotace či do okamžiku uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mohla akcionářská struktura změnit, a to i vícekrát, avšak o takové skutečnosti nebyl opatřen žádný důkazní prostředek.

Podobně v případě druhé podmínky na dobu trvání podnikatelské činnosti měl i Šaroch pochybnosti o jejím splnění

V této části považuji za vhodné se pozastavit nad tím, že společnost FČH (dříve ZZN Agro Pelhřimov, a.s. a ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o.) fakticky nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost minimálně od roku 2004 do okamžiku podání žádosti o poskytnutí dotace, avšak přesto bylo poskytovatelem dotace uznáno, že podnikala minimálně dva roky (společnost ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o. byla zapsáno do obchodního rejstříku v roce 1995 a fakticky nepodnikala od roku 2004) a podnikala v oblasti cestovního ruchu (ale fakticky nepodnikala, jak sama v žádosti uvedla), což byly podmínky, které musel příjemce podpory podle výzvy č. 4 splňovat. V tomto usnesení však není postup poskytovatele dotace posuzován, a proto nezbývá než odkázat na shora uvedené vyjádření Auditního orgánu, že tato činnost byla vykonávána formou přípravy na realizaci projektu.

Šaroch se správně pozastavuje nad tím, že tato skutečnost zjevně policii nezajímala, neboť se ve svém usnesení o obvinění posouzením postupu poskytovatele vůbec nezabývala.

Tvrzení Auditního orgánu, že se Farma Čapí hnízdo, resp. její právní předchůdce ZZN Agro Pelhřimov s. r. o. vykonával podnikatelskou činnost „formou přípravy na realizaci projektu“, je absurdní nesmysl, který ÚRR měl odmítnout jednak proto, že ve Výzvě č. 4 mluví jasně o „skutečně vykonávané podnikatelské činnosti“, nikoliv o přípravě na ní, ale především proto, že „přípravu na realizaci projektu“ nevykonávala Farma Čapí hnízdo, resp. ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o, ale společnost Imoba. a. s. z koncernu Agrofert!!! Tato firma koupila v únoru 2006 od tří sester pozemek Dvůr Semtím v obci Olbramovice, kde se nachází Farma Čapí hnízdo a téhož roku zadala architektonické firmě SGL vypracování návrhu rekonstrukce statku, který měl sloužit k pořádání kongresů, firemních akcí a ke školení zaměstnanců. Pozemek, na němž Farma Čapí hnízdo stojí, nikdy této farmě nepatřil a byl a je v majetku Imoba, a. s. Výbor RRS SČ tím, že dotaci Farmě Čapí hnízdo udělil, i když obě výše probrané podmínky zcela evidentně nebyly splněny, hrubě porušil základní pravidla výběru projektů. A že to policii nezajímalo je nepochopitelné.

Blog jsem zakončil takto:

Na základě zjištěných skutečností bych došel k předběžnému závěru, že
1. Farma Čapí hnízdo nesplňovala ani jednu z podmínek Výzvy č. 4.
2. Žádost představenstva podepsaná paní Nagyovou obsahovala nedoložitelné tvrzení o tom, že Čapí hnízdo naplňuje definici malého a středního podniku.
3.
ÚRR neprověřil, ač to byla jeho povinnost, dostatečnost a věcnou správnost informací uvedených v žádosti a týkajících se postavení a předmětu činnosti Čapího hnízda, přesto, že k prověření stačilo nahlédnout do obchodního rejstříku.
4.
ÚRR přesto navrhl Výboru ROP žádost schválit a ten tak 20. 8. 2009 učinil.

Třetí den bych proto pozval, každého odděleně, k podání vysvětlení Janu Nagyovou, Marka Kupsu, ředitele Úřadu RRS SČ v době podání žádosti i udělení dotace pro Čapí hnízdo, Petra Bendla, předsedu Výboru RRS SČ v době podání žádosti i udělení dotace, Andreje Babiše a Janu Nagyovou položil bych jim následující otázky.

Otázky pro Janu Nagyovou:
Čtvrtá výzva ROP SČ, kam byla žádost o dotaci Čapího hnízda podána, byla určena malým a středním podnikům podnikajícím nejméně 2 roky v cestovním ruchu.
1. Podepsala jste čestné prohlášení, že farma Čapí hnízdo splňuje definici malého a středního podniku. O jaké skutečnosti jste tento svůj názor opírala, když akcie Čapího hnízda byly na majitele a tedy v principu anonymní?
2. Jak jste doložila skutečnost, že Čapí hnízdo v době podání žádosti podnikalo nejméně dva roky v cestovním ruchu, když takto zaměřené činnosti byly schváleny Valnou hromadou až 17. 1. 2007 a příslušně živnostenské listy jste získaly tři týdny před podáním žádosti?
Otázky pro Marka Kupsu:
Čtvrtá výzva ROP SČ, kam byla žádost o dotaci Čapího hnízda podána, byla určena malým a středním podnikům podnikajícím nejméně 2 roky v cestovním ruchu.V Pokynech pro žadatele a příjemce výzvy č. 4 je zásada
Pokud pracovníci OAP či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v Žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, mohou vyzvat žadatele k dodání doplňujících podkladů.
1. Jak jste prověřovali doklady o tom, že farma Čapí hnízdo splňuje obě hlavní podmínky kladenou na příjemce výzvy?
2. Jaké skutečnosti vás vedly k závěru, že Čapí hnízdo obě podmínky splňovalo?
Otázky pro Petra Bendla:
1. Jaké informace jste měl o splnění podmínek 4. výzvy Vy a vaše komise v okamžiku hlasování o přidělení dotace Čapímu hnízdu?
2. Jak jste dbal na to, aby pracovníci Úřadu RRS dodržovali pravidla pro posuzování projektů a důsledně prověřovali dostatečnost informací obsažených v žádostech?
Otázky pro Andreje Babiše:
1. 17.1. 2008 jste jako předseda představenstva společnosti IMOBA, a.s , podepsal souhlas s umístěním sídla Čapího hnízda v budově IMOBy v Olbramovicích. Kdy jste se dozvěděl, že Farma Čapí hnízdo následně podala žádost o dotaci do ROP SČ 2?
2. Uvědomoval jste si, že Farma Čapí hnízdo nesplňuje podmínky Výzvy č. 4?

Jsem si jist, že odpovědi na tyto otázky by poodhalily pozadí celé záležitosti a roli Andreje Babiše v ní, ale moje primární snaha by bylo zjistit, kdo je zodpovědný za to, že žádost, která na první pohled a za úplné tmy podmínky Výzvy č. 4 nesplňovala, dotaci přesto získala. Doufám, že podobný cíl bude mít i soudce Jan Šott.

Dosavadní vyjádření Jany Nagyové a Petra Bendla před soudem

Podle informace severu idnes.cz

V první den soudu po Babišovi předstoupila před soud i Jana Nagyová. „Necítím se vinna z žádných skutků uvedených v obžalobě,“ řekla s třesoucím se hlasem. Na úvod vysvětlila, že neměla důvod se domnívat, že by Farma Čapí hnízdo nebyla malým či středním podnikem. „Příručka k podání žádosti o dotace, která by pro nás mohla být vodítkem, vznikla až osm let poté,“ uvedla Nagyová.

V záznamu z jednání soudu jak ho zaznamenal ČR, je v čase 14.42 uvedeno

Jana Nagyová ve svém projevu opět opakuje, že vše provedla v souladu s výkladem tehdejších českých zákonů. Poprvé se o případných chybách dozvěděla až ve svém obvinění: „A řekla jsem si: Jejda.“ „Ani odpovědní pracovníci nám tehdy nebyli schopní říct více (o definici malých a středních podniků), než jsme si sami přečetli v doporučení. To dnes také vyplynulo z provedených výslechů,” hájí se.

Paní Nagyová neříká pravdu, příručka k podání žádosti o dotace nevznikla až osm let poté, neboť citované a velmi podrobné (174 stran) Pokyny pro žadatele a příjemce pro výzvu č. 4 Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy vstouply v platnost 20. 12. 2007, tj. více než dva měsíce před podáním žádosti o dotaci (29. 2 .2008) a měsíc před mimořádnou valnou hromadou na níž Farma Čapí hnízdo teprve vznikla a na níž byla změněn předmět podnikání na činností související s cestovním ruchem a zvoleno předsednictvo, v němž zastávala Jan Nagyová funkci místopředsedkyně. A definice malých a středních podniků existovala v autorizované české versi od února 2004 a od dubna 2006 ve velmi přehledné formě.

Stejně tak neříká pravdu Petr Bendl, když na výzvu soudce Šotta, aby uvedl, co si k problematice Čapího hnízda pamatuje, odpověděl

„Byl to jeden ze stovky projektů, který byl součástí balíku žádostí o dotace. Regionální rada, která žádosti o dotace schvalovala, vždy dostala seznam projektů, které byly doporučeny ke schválení. My jsme pak neměli jinou možnost, než to schválit.“

To je zbabělá výmluva, samozřejmě, že to nemuseli schválit, seznam projektů jim ke schválení doporučil jejich ÚRR, za jeho činnost nesla RRS SČ a především osobně její předseda Petr Bendl odpovědnost.

Jsem velmi zvědav na svědeckou výpověď Marka Kupsy, tehdejšího ředitele ÚRR, který byl za zpracování žádosti v souladu s Pokyny zodpovědný.